Štěpánov (hradiště)
| Štěpánov | |
|---|---|
 Štěpánovská hora s hradištěm od jihu | |
| Základní informace | |
| Výstavba | období štítarské kultury |
| Poloha | |
| Adresa | Štěpánovská hora, Hrobčice,  Česko |
| Nadmořská výška | 651 m |
| Souřadnice | 50°32′11,69″ s. š., 13°52′36,49″ v. d. |
  Štěpánov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 43089/5-2531 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štěpánov (též Švédské šance) je pravěké hradiště, jehož pozůstatky se dochovaly na vrcholové části Štěpánovské hory v Českém středohoří. Lokalita se nachází v katastrálním území Radovesice u Bíliny jeden kilometr severovýchodně od Štěpánova v okrese Teplice.
Historie
Vrcholová plošina byla osídlena již v závěru období knovízské kultury a samotné hradiště vzniklo v období štítarské kultury. Časové zařazení existence osídlení vychází z archeologických nálezů získaných povrchovými sběry.[1]
Nejstarší popis hradiště pochází ze druhé poloviny devatenáctého století.[1] Jeho autorem je Jan Erazim Vocel, který na lokalitě popsal dvojici valů označovaných v té době jako švédské šance, dále dvě cisterny a studánku.[2]
Stavební podoba
Ostrožna, na které stávalo dvoudílné hradiště s rozlohou asi dvanáct hektarů,[3] mírně klesá směrem od severovýchodu k jihozápadu. Od zbytku plošiny ji oddělují dva pásy opevnění. První val tvořený kameny a hlínou je dlouhý 390 metrů a vysoký až 1,5 metru. V délce 250 metrů se před ním dochoval příkop rozdělený kamennými příčkami na úseky o délce patnáct až dvacet metrů. Druhý pás opevnění probíhá o 260 metrů západněji v místě zúžení ostrožny. Tvoří ho opět val s příkopem, které jsou v jižní části dlouhé 150 metrů zdvojeny. Výška vnějšího valu se zde pohybuje okolo 1,4 metru, vnitřní val měří kolem dvou metrů. Oba příkopy jsou také rozdělené příčkami.[1] Plocha vnitřní části hradiště měří pět až šest hektarů.[3]
Do hradiště se vstupovalo branami, které se snad nacházely v místech, kde jsou dochované valy přerušené. U vnějšího opevnění se takové místo nachází uprostřed průběhu valu, zatímco u vnitřního opevnění v jeho jižní třetině. Přístupová cesta přes příkopy vnitřních hradeb vedla nejspíše po pruhu neprokopaného terénu. Ukončení valů se v místech brány nedochovala s výjimkou jižního křídla druhého valu, které je tvořené vyskládanými kameny.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Štěpánov, s. 309–310.
- ↑ VOCEL, Jan Erazim. Pravěk země České. Praha: Královská česká společnost nauk, 1868. S. 434.
- ↑ a b SMRŽ, Zdeněk. Štěpánov. Výzkumy v Čechách. 1980–1981. 1984, s. 122. Dostupné online [PDF, cit. 2017-11-25].
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: