Štěpánov (okres Olomouc)

Štěpánov
Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince
Znak města ŠtěpánovVlajka města Štěpánov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecOlomouc
Obec s rozšířenou působnostíOlomouc
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 553 (2023)[1]
Rozloha26,84 km²[2]
Nadmořská výška232 m n. m.
PSČ783 13
Počet domů953 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.4
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduHorní 444/7
783 13 Štěpánov
starosta@stepanov.cz
StarostaMgr. Jiří Šindler
Oficiální web: www.stepanov.cz
Štěpánov
Další údaje
Kód obce505161
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpánov (moravsky Ščepánov, německy Stefanau) je město v okrese OlomoucOlomouckém kraji. Leží na Hané přibližně deset kilometrů severně od Olomouce, deset kilometrů východně od Litovle a šest kilometrů jihozápadně od Šternberka. Žije zde přibližně 3 600[1] obyvatel.

Katastrem města, které se skládá z několika dříve samostatných obcí, protékají řeky Morava a Oskava i říčka Sitka. Území města zasahuje též do chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Štěpánovem prochází železniční trať Česká Třebová – Přerov.

Historie

První písemná zmínka o obci je v donační listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1201, kterou Štěpánov daroval klášteru Hradisko. Postupně rozšiřovaná vesnice klášteru zůstala až do jeho zrušení roku 1784, poté ji spravoval státní náboženský fond, od kterého ji v roce 1826 odkoupil hrabě Filip Ludvík Saint Genois. Nepatřila mu ovšem dlouho, již v roce 1850 při vzniku obecních samospráv se ze Štěpánova stala samostatná obec v politickém a soudním okrese Šternberk.[4]

Relativně velká obec, převážně českého charakteru, ale s německou menšinou, dosáhla značného rozvoje po roce 1842, kdy zde František Klein založil známé železárny. Důvodem bylo výhodné železniční spojení Vídeň–Olomouc–Praha, které poskytla tehdy budovaná Severní dráha císaře Ferdinanda. Ovšem za velké hospodářské krize v roce 1932 železárny svůj provoz ukončily.[4]

V roce 1938 byl ve Štěpánově internační tábor pro henleinovce.[5][6] V roce 1939 pak prostory bývalých železáren bratří Kleinů sloužily několik měsíců jako prostor koncentračního tábora (pojmenování převzato z dobového tisku) pro shromažďování především židovského obyvatelstva Olomouce a okolí před odsunem do dalších koncentračních táborů. V letech 1945–1946 se areál železáren naopak využíval pro internační tábor Němců v souvislosti s jejich pracovním začleněním a později odsunem.[5]

Obyvatelstvo

Vývoj Štěpánova podle sčítání lidu[p 1][7][8][9]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatel2 6922 6562 6952 8972 8132 9603 203[p 2]2 4272 7462 6474 2003 3123 3293 2743 389
Domů175212228251300325419496550565886794839907952
  1. Údaje podle aktuálního vymezení obce (1960 připojeny Březce, 1974 Moravská Huzová, 1976–1990 Liboš).
  2. Z toho 2 794 osob národnosti československé, 384 německé a 25 ostatních.[10]

Městská správa

Dne 22. července 2020 se Štěpánov stal městem.[11]

Části města

Součástí města jsou i Hutě, ačkoli nejde o evidenční část obce. Je to původně dělnická kolonie a nachází se mezi dřívějšími železárnami, vlakovým nádražím a částí Březce.

Březce byly ke Štěpánovu připojeny v roce 1960, Moravská Huzová i se Stádlem a Benátkami roku 1974. Od roku 1976 byla součástí obce také Liboš, ta se však koncem roku 1990 opět osamostatnila.[12]

Městské symboly

Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 1996.[13]

Pamětihodnosti

Kostel sv. Barbory

Ve Štěpánově jsou tři kostely:

  • římskokatolický farní kostel sv. Vavřince, barokní, postaven v letech 1772–1787
  • německý kostel sv. Barbory, novogotický z roku 1875, postaven jako součást místních železáren. V tomto již odsvěceném kostele, jako jednom z mála, město Štěpánov nabízí prostory ke svatebním a jiným obřadům.
  • pravoslavný chrám sv. Prokopa Sázavského z roku 1928

Dále se zde nachází např. socha T. G. Masaryka nebo busta Antonína Švehly, součást původního sousoší z 30. let 20. století.[4]

Společenský život

Od roku 1882 ve městě působí Sbor dobrovolných hasičů. Nachází se zde také základna Armády ČR, která pořádá vojenská cvičení.[14] Samospráva města od roku 2010 pravidelně vyvěšuje moravskou vlajku.

Doprava

Železniční stanice Štěpánov v roce 1845. V pozadí město Šternberk.

Nejvýznamnější úlohu hraje doprava železniční. Štěpánovem prochází páteřní koridorová trať Olomouc–Praha. Osobní vlaky zastavují ve Štěpánově hodinovém taktu s výjimkou dopoledních hodin. Na vlaky jsou z 60 % nasazovány elektrické jednotky řady 640, známé jako RegioPanter. Železniční spojení je třikrát rychlejší než autobusové. Zatímco vlak trasu Štěpánov – Olomouc hlavní nádraží absolvuje za 8 minut, autobus to stihne nejdříve za 26 minut. Město je řada domů postavených kolem cesty v délce zhruba 3 kilometrů, přechody pro chodce jsou od sebe zhruba kilometr a půl. Okolo ní parkují auta. Středem města vede hlavní cesta bez retardérů či rychlostních kamer. Mezi částmi Štěpánov a Březce je cesta s rychlostí 70 kilometrů za hodinu, chodí zde lidé na cestu do školy/školky, či do práce. Není zde přechod pro chodce.[zdroj?]

V jižní části města se nachází stanice, jež byla v letech 2002–2004 kompletně rekonstruována včetně nádražní budovy. V roce 2008 byla ukončena služba výpravčího a byla uzavřena pokladna. Čekárna pro cestující vydržela v provozu až do 1. dubna 2012, kdy byla z důvodu rostoucích nákladů a nepřispívání obce Štěpánov na údržbu z rozhodnutí RSM v Olomouci uzavřena. Zanikla tím poslední služba pro cestující a nádražní budova, která je kulturní památkou a v roce 2002 byla nákladně opravena, začala opět chátrat.[zdroj?]

Ve Štěpánově jsou též provozovány tyto autobusové linky:

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c KOUDELA, Miroslav. Štěpánov. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 125.
  5. a b Zdeněk Jeník: Češi a Němci dříve a dnes: problémy národní identity a vzájemných vztahů Čechů a Němců: sborník statí ze semináře k česko-německým vztahům konaného 14. 9. 2000 v Krnově. Open Education & Sciences, Opava, 2000, 222 s.
  6. Za zdmi štěpánovských železáren trpěly stovky lidí. Olomoucký deník. 2018-05-06. Dostupné online [cit. 2020-06-26]. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 657, 660–661. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 506. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 100. 
  11. Rozhodnutí předsedy PS č. 62 k stanovení obce Štěpánov městem [online]. Psp.cz, 2020-07-22 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 62, 281, 329. 
  13. Udělené symboly – Štěpánov [online]. 1996-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  14. FOTO: Armáda cvičí ve Štěpánově potlačení demonstrace. Deník.cz [online]. 2011-09-08 [cit. 2011-09-16]. Dostupné online. 

Literatura

  • KOUDELA, Miroslav; KRÁČMAR, Jiří. Paměti obce Štěpánova. Olomouc: Danal, 1997. 92 s. ISBN 80-85973-28-6. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Štěpánov OL flag.jpg
Vlajka obce Štěpánov, okres Olomouc
Kostel sv. Vavřince se hřbitovem.jpg
Autor: Karel Kryl, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Beschreibende Darstellung 03 Station Stephanau.jpg
Nádraží Štěpánov, v pozadí město Šternberk