Štěpánovický potok (přítok Rokytné)
| Štěpánovický potok | |
|---|---|
 Štěpánovický potok ve Štěpánovicích | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 10,452 km |
| Plocha povodí | 46,7 km² |
| Průměrný průtok | 0,12 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 4-16-03-022 |
| Pramen | |
| severně od Petrůvek 49°9′57,45″ s. š., 15°53′48,07″ v. d. 515 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Rokytné v Jaroměřicích nad Rokytnou 49°5′31,46″ s. š., 15°53′44,41″ v. d. | |
| Protéká | |
 Česko (Kraj Vysočina) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka, Jihlava, Rokytná | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štěpánovický potok je levostranný přítok řeky Rokytné v Kraji Vysočina. Délka jeho toku činí 10,1 km. Plocha povodí měří 46,7 km².[1]
Průběh toku
Štěpánovický potok pramení ve výšce 515 m n. m. na klučovské hrásti (pod kótou 572 m n. m.) severně od Petrůvek. Petrůvkami protéká a směřuje k Výčapům. Kilometr za Výčapy přijímá z levé strany vody potoka Zátoky (4,5 km dlouhého). Dále na jihu protéká Štěpánovicemi. Asi kilometr za nimi z pravé strany se Štěpánovický potok slučuje s Vacenovickým potokem (3 km dlouhým). Po necelých dvou kilometrech asi 600 m před severními hranicemi zastavěného území Jaroměřic se spojuje s Ostrým potokem (5 km dlouhým). U jaroměřické Střelnice Štěpánovický potok končí svou 10kilometrovou pouť a vlévá se do Rokytné.
Větší přítoky
- levé – Zátoky, Ostrý potok
- pravé – Vacenovický potok
Vodní režim
Průměrný průtok u ústí do Rokytné činí 0,12 m³/s.[2].
Odkazy
Reference
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2016-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Ludvík, M. Podyjí. 1. vydání. Praha : Olympia, 1988. 294 s. Turistický průvodce ČSSR
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpánovický potok na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Štěpánovický potok ve Štěpánovicích, Výčapy, okr. Třebíč.