Štěpkov

Štěpkov
Centrum Štěpkova s nově upravenými rybníky
Centrum Štěpkova s nově upravenými rybníky
Znak obce ŠtěpkovVlajka obce Štěpkov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMoravské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel114 (2022)[1]
Rozloha3,93 km²[2]
Katastrální územíŠtěpkov
Nadmořská výška565 m n. m.
PSČ675 26
Počet domů42 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠtěpkov 33
675 26 Štěpkov
obec@stepkov.cz
StarostaJaroslav Kyprý
Oficiální web: www.stepkov.cz
Štěpkov
Další údaje
Kód obce591823
Kód části obce163511
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Štěpkov se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 114[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Meziříčko, Lomy, Domamil, Radkovice u Budče a Budkov.

Název

Název obce se během historie neměnil, pouze jeho zápisy, kterými byly dříve Scyepcow, Ščepkov, Sstiepkov, Sstiepkow, Sstipkow, Sczepkow, Sstiepkaw, Stiepkau, Sšepkow či Čepkow.[4])

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351, ale již od roku 1349 byl majitelem Jakub Jimram z Jakubova, roku 1464 byl majitelem vesnice Štěpán z Bořečkovic a roku 1492 byl majitelem Jan z Radkova. Kolem roku 1582 byla ve vsi postavena tvrz a majitelem tvrze i vesnice byl Jan starší Koňas z Vydří, posléze vesnice patřila Štěpánovi Kusému z Mukoděl, ale tomu byla konfiskována. Následně ji zakoupil Hanibal ze Schaumburku. V roce 1663 zakoupil vesnici klášter v Louce, při jeho zrušení v roce 1784 pak roku 1789 zakoupil vesnici spolu s budečským panstvím Josef Wallis. Wallisové byli majiteli panství i vesnice až do reforem v roce 1848.[4]

V roce 1892 byla založena škola, roku 1940 měla být rozšířena na dvojtřídku, ale to nakonec nenastalo. Škola pak byla zrušena v roce 1959. Roku 1918 byl v obci založen odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu a roku 1924 byla založena Domovina a Jednota československých zemědělců. V roce 1932 byla vesnice elektrifikována. Roku 1956 bylo v obci založeno JZD, to pak bylo roku 1973 sloučeno do JZD Budkov.[4]

Do roku 1849 patřil Štěpkov do budečského panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřil Štěpkov pod Domamil a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Budkov, následně se obec osamostatnila.[5]

Do roku 2014 zastával funkci starosty Čestmír Malý, od roku 2014 vykonává funkci starosty Jaroslav Kyprý.

Vývoj počtu obyvatel Štěpkova[6]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel222245229234243234254181173149142128114

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Štěpkov
2006[7]2010[8]2013[9]2017[10]2021[11]
1.ČSSD (30.55 %)ČSSD (25.0 %)ANO 2011 (29.5 %)ANO (36.06 %)SPOLU (40.9 %)
2.KSČM (27.77 %)KDU-ČSL (19.64 %)KDU-ČSL (21.31 %)KDU-ČSL (21.31 %)ANO (33.33 %)
3.ODS (19.44 %)KSČM (16.07 %)KSČM (16.39 %)ČSSD (9.83 %)PŘÍSAHA (7.57 %)
účast84.71 % (72 z 85)62.92 % (56 z 89)70.93 % (61 z 86)71.76 % (61 z 85)77.65 % (66 z 85)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Štěpkov
2008[12]2012[13]2016[14]2020[15]
1.KSČM (36.73 %)STO (32.25 %)STO (37.5 %)KDU-ČSL (26.92 %)
2.ČSSD (26.53 %)KSČM (25.8 %)ČSSD (16.66 %)ČSSD (23.07 %)
3.ODS (18.36 %)KDU-ČSL (19.35 %)KDU-ČSL (16.66 %)ANO (15.38 %)
účast56.98 % (49 z 86)38.37 % (33 z 86)54.55 % (48 z 88)60.47 % (52 z 86)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (23 hlasů), druhé místo obsadil Zuzana Roithová (11 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 71.76 %, tj. 61 ze 85 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (35 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (24 hlasů). Volební účast byla 72.29 %, tj. 59 ze 83 oprávněných voličů.[16]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (14 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (12 hlasů). Volební účast byla 77.65 %, tj. 66 ze 85 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (47 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (21 hlasů). Volební účast byla 78.16 %, tj. 68 ze 87 oprávněných voličů.[17]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (31 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (12 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (12 hlasů). Volební účast byla 87.80 %, tj. 71 ze 82 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (41 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (30 hlasů). Volební účast byla 88.75 %, tj. 71 ze 80 oprávněných voličů.[18]

Ocenění

Obec získala několik ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny: v roce 2016 za příkladnou péči o sakrální stavbu,[19] v roce 2018 za obnovu/rekonstrukci staveb venkovské zástavby za opravu hasičské zbrojnice,[20] v roce 2019 za péči o drobné sakrální památky[21] a v roce 2022 za obnovu venkovských tradic.[22]

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: [s.n.], 1997. 864 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 668–670. 
  5. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 305. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  7. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  8. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  12. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  13. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  16. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  17. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  19. SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Lípa [online]. Kraj Vysočina, 2016-05-30, rev. 2016-05-30 [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-24. 
  20. NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Vepříkov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-06-12 [cit. 2018-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-15. 
  21. KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04]. 
  22. SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí Kraje Vysočina 2022 je Třeštice. www.kr-vysocina.cz [online]. Kraj Vysočina, 2022-08-08 [cit. 2022-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-10. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Center of Štěpkov, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Centrum Štěpkova, okr. Třebíč.
Coat of arms of Štěpkov.jpg
Znak obce Štěpkov, okres Třebíč
Flag of Štěpkov, Třebíč District.svg
Prapor Štěpkova, okr. Třebíč.