Štěstí v neštěstí

Štěstí v neštěstí
Matěj Kamenský, autor první opery v polštině
Základní informace
Skladatel	Maciej Kamieński
Libretista	Wojciech Boguslawski a Franciszek Bohomolec
Premiéra	11. července 1778
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěstí v neštěstí, polsky Nędza uszczęśliwiona (v českém překladu přibližně Šťastná bída) je opera o dvou dějstvích s hudbou Matěje Kamenského na libreto Wojciecha Bogusławského vytvořeném na základě kantáty Franciszka Bohomolce.

Historie vzniku

V roce 1777 napsal polský jezuita Franciszek Bohomolec libreto kantáty Nędza uszczęśliwiona - Šťastná chudoba. Wojciech Bogusławski tuto kantátu přetvořil na operní libreto, kterou zhudebnil slovenský skladatel Matěj Kamenský.

Premiéra opery se odehrála 11. července 1778 ^[1] ve velkolepém Radziwiłłském paláci ^[2] ve Varšavě. Celý název v původním pravopisu zní: Nędza uszczęśliwiona Naypierwsza oryginalna polska opera w dwóch aktach z muzyką Macieia Kamieńskiego wystawiona w Warszawie 1778 (volně přeložena jako: Šťastná bída, nejstarší původní polská opera ve dvou jednáních s hudbou Matěje Kamenského ve Varšavě roku 1778).

Nędza uszczęśliwiona z roku 1778 byla považována za nejstarší dochovanou operu v polském jazyce. Dříve bylo známo pouze to, že před Štěstím v neštěstí existovaly starší opery Michała Kazimierze Ogińského: Opuštěné děti (Opuszczone dzieci) a Proměněný filosof (Filozof zmieniony) z roku 1771. ^[3] Tento stav se změnil, když byl v roce 2005 zveřejněn anonymní rukopis komické barokní opery z knihovny Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani. Autorem zpracování byl prof. Jerzy Gołos, který operu datoval do začátku 18. století a dal mu titul Heca albo polowanie na zająca (Heca čili hon na zajíce). ^{[4] [5]}

Osoby a hlasy

• Stařec - baryton
• Anna, chudá vesničanka - sopráni
• Kasia, její ^[6] dcera - soprán
• Jan, bohatý měšťan - basa
• Antek, sedlák - tenor

Děj se odehrává ve panské vesnici Wsi Szlacheckiéy. ^[7]

Související články

• Polská opera

Reference

Literatura

• [s.l.]: [s.n.] OCLC 631076598 
• Marian B. Michalik, Kronika opery, wyd. Kronika, Warszawa 1993
• Józef Kański, Przewodnik operowy, Polskie Wydawnictwo Muzyczne, Kraków 2001
• Bronisław Horowicz, Teatr operowy. Historia opery. Realizacje sceniczne. Perspektywy., PIW, Warszawa 1963
• Encyklopedia muzyki, red. A. Chodkowski, PWN Warszawa 1995.

Externí odkazy

• Nędza uszczęśliwiona – nuty dostępne w bibliotece cyfrowej International Music Score Library Project
• Dostupné online. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nędza uszczęśliwiona na polské Wikipedii.