Štětka (rod)

Štětka
Štětka soukenická (Dipsacus sativus)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	štětkotvaré (Dipsacales)
Čeleď	zimolezovité (Caprifoliaceae)
Rod	štětka (Dipsacus) L., 1753
Druhy rostoucí v ČR
štětka chlupatá (Dipsacus pilosus) štětka laločnatá (Dipsacus laciniatus) štětka planá (Dipsacus fullonum) štětka soukenická (Dipsacus sativus) štětka větší (Dipsacus strigosus)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štětka (Dipsacus) je rod dvouletých rostlin tvořený 15 až 20 druhy. Rod byl v minulosti součástí čeledě rostlin štětkovitých, která se s nástupem taxonomického systému APG II stala v roce 2003 součástí čeledě zimolezovitých. Do rodu štětka byl zároveň včleněn rod štětička (Virga).

Jednotlivé druhy rodu pocházejí z Evropy a Asie a druhotně byly některé rozšířeny do Severní Ameriky. V české přírodě se nestejně často vyskytuje pět druhů. Rostliny nejlépe rostou ve vlhké půdě na plném slunci, ve stínu a na kamenitém stanovišti jsou menší a chudě kvetou.^[1][2][3]

Dvouleté byliny se statnými, rozvětvenými lodyhami a hlubokými kořeny. Bazální listy s dlouhými řapíky jsou celokrajné nebo laločnatě zpeřené a po obvodě zubaté či lalokovité. Lodyžní listy jsou přisedlé nebo krátce řapíkaté, vyrůstají vstřícně, u báze jsou párovitě srostlé a jejich tvary jsou obdobné listům bazálním. Lícní i rubové strany mohou mít lysé nebo chlupaté.

Na koncích lodyh vyrůstají terminální květenství, strbouly kulovitého, vejčitého či válcovitého tvaru tvořené oboupohlavnými květy. Vztyčené nebo široce rozložené zákrovní listeny vyrůstají v jedné nebo dvou řadách a jsou tuhé a pichlavé. V květenství je plevnaté lůžko s tuhými plevami. Každý květ je až po kalich ponořen v pohárku tvořeném dvěma srostlými listenci (někdy považovaném za druhý kalich). Květy mají čtyřcípou trubkovitou nebo nálevkovitou korunu, ze které ční čtyři volné tyčinky s prašníky. V květu je dále spodní, ze dvou plodolistů vytvořený jednopouzdrý semeník s jediným vajíčkem a jednou nitkovitou čnělkou s boční bliznou. Protandrické květy jsou opylovány hmyzem, kterému nabízejí hojnost nektaru a výživného pylu.^[4]

Plod je nažka, věnčená vytrvalým kalichem a ponořená v zákrovečku. Rostliny se obvykle rozmnožují nepravidelně klíčícími nažkami, na jaře nebo na konci léta, klíčivost si zachovávají po několik let. Ploidie rodu je 2n = 18.^[3][5][6][7]

V minulosti byly suché strbouly některých druhů, např. štětky soukenické nebo štětky laločnaté používány k ručnímu česání vlasu vyrobeného sukna. Za tímto účelem byly oba druhy okolo roku 1700 dovezeny do Spojených států, kde zplaněly a na tamních pastvinách se staly nevítaným, intenzívně se šířícím plevelem.

Nyní bývají lodyhy se suchými strbouly barveny a používají se v dekorativních suchých vazbách. V lidovém léčitelství se z jejich kořenů vyrábějí léčivé tinktury pro léčbu revmatismu, tuberkulózy a nemocí trávicího traktu.^[8][9]

V evropské přírodě vyrůstá těchto osm druhů:

• štětka chlupatá (Dipsacus pilosus)
• štětka laločnatá (Dipsacus laciniatus)
• štětka planá (Dipsacus fullonum)
• štětka soukenická (Dipsacus sativus)
• štětka větší (Dipsacus strigosus)
• Dipsacus comosus
• Dipsacus ferox
• Dipsacus gmelinii^[10]

• 
  Štětka soukenická
• 
  Štětka planá
• 
  Štětka laločnatá
• 
  Štětka větší
• 
  Štětka chlupatá

• Obrázky, zvuky či videa k tématu štětka na Wikimedia Commons
• Taxon Dipsacus ve Wikidruzích