Štětkotvaré

Jak číst taxoboxŠtětkotvaré
Hlaváč fialový (Scabiosa columbaria)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádštětkotvaré (Dipsacales)
Juss. ex Bercht. & J.Presl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štětkotvaré (Dipsacales) je řád vyšších dvouděložných rostlin. V současném pojetí zahrnuje 2 čeledi: zimolezovité a kalinovité. Ze známých rostlin sem náleží např. kozlík, bez, zimolez, chrastavec.

Charakteristika

Zástupci řádu štětkotvaré jsou byliny i dřeviny. Charakteristické jsou pro ně zejména vstřícné listy a květy ve vrcholičnatých květenstvích.[1] Květy jsou zpravidla oboupohlavné a pětičetné, pravidelné nebo souměrné. Tyčinek je různý počet, nejčastěji 3 až 5. Semeník je spodní, řidčeji polospodní.[2]

Rozšíření

Řád je zastoupen na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy, největší zastoupení má v mírném pásu severní polokoule.[3] V naší květeně jsou zastoupeny obě čeledi, a to celkem 11 rody.

Taxonomie

Řád štětkotvaré zahrnuje v současném pojetí (APG IV) pouze 2 čeledi: zimolezovité (Caprifoliaceae) a kalinovité (Viburnaceae). V minulosti byly v rámci tohoto řádu nejčastěji rozlišovány 4 čeledi: zimolezovité (Caprifoliaceae), kozlíkovité (Valerianaceae), kalinovité (Viburnaceae) a pižmovkovité (Adoxaceae).

Bazální větví řádu je čeleď kalinovité (Viburnaceae), která byla v systému APG sloučena s čeledí pižmovkovité (Adoxaceae). Následuje 6 monofyletických větví, které by bylo možno pojmout jako samostatné čeledi: zimolezovité (Caprifoliaceae s. str.), štětkovité (Dipsacaceae), zimozelovité (Linneaeceae), kozlíkovité (Valerianaceae), Morinaceae a Diervillaceae). Dnešní taxonomie se však kloní k jejich shrnutí do jediné čeledi, zimolezovité (Caprifoliaceae s. l.).[1][4][5][3]

Řád štětkotvaré při užším pojetí čeledí

 Dipsacales

Viburnaceae (Adoxaceae)

Diervillaceae

Caprifoliaceae s.str.

Linnaeaceae

Morinaceae

Dipsacaceae

Valerianaceae

[3]

Význam

Zástupci řádu štětkotvaré mají největší využití jako okrasné dřeviny (kalina, zimolez, pámelník aj.). Některé druhy jsou využívány v medicíně nebo bylinném lékařství (kozlík lékařský, bez černý).

Přehled čeledí

Reference

  1. a b MÁRTONFI, P. Systematika cievnatých rastlín. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. ISBN 80-7097-508-3. 
  2. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-03. 
  3. a b c STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  4. JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. 
  5. BREMER, B. et al. Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification .... [s.l.]: [s.n.], 2009. 
  6. BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Lonicera japonicum2.jpg
Autor: J.F. Gaffard Jeffdelonge at fr.wikipedia, Licence: CC-BY-SA-3.0
Chèvrefeuille du Japon, fr:Vantoux-et-Longevelle, ,
Adoxa moschatellina 210406a.jpg
Autor: Bernd Haynold, Licence: CC BY 2.5
Adoxa moschatellina, Hohenloher Land, Germany
Scabieuse du Caucase FR 2012.jpg
(c) Photo: JLPC / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Pincushion-flower (Lomelosia caucasica), garden, France.