Štětovnice

Štětovnice (Larssen) je stavební konstrukční prvek, ze kterého se beraněním sestavuje štětová stěna pro zamezení sesuvu půdy.

Štětovnice se nejčastěji vyrábějí z oceli, alternativně se používá plast (PVC) či vláknové kompozity pro specifické účely.

Ocelové štětovnicové profily jsou z plechu tloušťky přibližně 10 mm a beraní se do hloubky až 20 m. Okraje ocelových štětovnic jsou opatřeny zámky, které jsou určeny k mechanickému spojení dvou sousedních štětovnic. Toto mechanické spojení zvyšuje pevnost vytvořené štětovnicové stěny vůči tlaku podloží a zlepšuje nepropustnost stěny.

Pro standardní aplikace se používají štětovnice s profilem U, při vyšších nárocích na zatížení se uplatňují profily Z či H.

K hlavním přednostem štětovnice patří rychlost instalace, opakovatelné použití, vysoká pevnost a vodotěsnost. Tyto vlastnosti je předurčují k použití v situacích, kdy je potřeba stabilizovat a ochránit podzemní prostory nebo pracovat v náročných geologických podmínkách.

Štetovnice jsou běžně využívány v těchto případech:

• Podpěrné konstrukce – zajištění stability svahů a stěn výkopů s cílem ochránit pracovní prostor před zeminou a vodou.
• Vodotěsné stěny – při správném spojení profilů jsou stěny zcela vodotěsné, proto se využívají jako vodotěsné zábrany např. při stavbě nábřeží či ochranných hrází.
• Trvalé konstrukce – jsou součástí trvalých opěrných konstrukcí jako jsou např. opěrné stěny či hráze.^[1]

• 
  Zajištění stavební jámy štětovnicovou stěnou
• 
  Spojené zámky štětovnic ve stěně
• 
  Opěrná zeď ze štěnovnic
• 
  Zarážení štětovnice

• Malá československá encyklopedie ČSAV, IV. svazek M–Pol, nakladatelství Academia Praha 1986
• Malá československá encyklopedie ČSAV, VI. svazek Š–Ž, nakladatelství Academia Praha 1987

• Obrázky, zvuky či videa k tématu štětovnice na Wikimedia Commons