Štefan Onderko

Štefan Onderko
Narození22. ledna 1916
Humenné
Úmrtí6. července 2006 (ve věku 90 let)
Povoláníkněz
Oceněníčestný doktor
Nábož. vyznáníkatolicismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Štefan Onderko (22. ledna 1916, Humenné – 6. července 2006, Košice) byl slovenský katolický duchovní, bývalý košický generální a kapitulní vikář a z titulu těchto funkcí v letech 1962–1990 ordinář košické diecéze.

Štefan Onderko byl za komunistického režimu jednou z čelních postav kolaborantského Sdružení Pacem in terris (dále SKD-PIT), u jehož zrodu stál jako předseda přípravného výboru.[1] Později byl jeho členem a funkcionářem a jako košický ordinář sdružení silně podporoval a to dokonce i po vydání dekretu Quidam episcopi, který kněžím členství v takovýchto sdruženích zakazoval.[2]

Štefan Onderko si společně s několika dalšími představiteli SKD-PIT nechal udělit čestný doktorát teologie na bratislavské bohoslovecké fakultě. Proti tomu protestoval u československých úřadů velký kancléř fakulty, biskup Július Gábriš, který se též obrátil se stížností v této věci na Svatý stolec. Ten prohlásil tyto čestné doktoráty za neplatné.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Stanislav Balík, Jiří Hanuš: Katolická církev v Československu 1945–1989, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2007, ISBN 978-80-7325-130-7 (s. 132)
  2. ↑ viz Stanislav Balík, Jiří Hanuš: Katolická církev v Československu 1945–1989, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2007, ISBN 978-80-7325-130-7 (s. 141)
  3. ↑ Stejně jako další čestné doktoráty udělené z donucení kolaborujícím duchovním, jako byli Josef Plojhar, Jozef Feranec, Gejza Navrátil, Alexandr Horák, Josef Vrana a další; viz Stanislav Balík, Jiří Hanuš: Katolická církev v Československu 1945–1989; Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2007, ISBN 978-80-7325-130-7 (s. 137–138)

Externí odkazy