Štefan Svitek (vrah)

Štefan Svitek
Základní údaje
Datum narození23. ledna 1960
Místo narozeníPodbrezová
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí8. června 1989 (ve věku 29 let)
Místo úmrtíBratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Zatčení31. října 1987
Výše trestutrest smrti
Příčina smrtioběšení
Oběť
Počet obětí3
Období vraždění30. října 1987
Stát vražděníČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo vraždyBrezno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štefan Svitek (23. ledna 1960 Podbrezová8. června 1989 Bratislava) byl slovenský vrah a recidivista, přezdívaný jako Horehronský rozparovač,[1] který v roce 1987 mimořádně brutálním způsobem zavraždil svou těhotnou manželku a dvě dcery. Za tento skutek byl odsouzen k trestu smrti a stal se posledním popraveným člověkem v Československu.[2]

Mládí

Jeho rodina žila v osade Kysuca. Měl čtyři sourozence. Matka byla nemocná a zemřela, když bylo Svitkovi 18 let. Otec byl alkoholik, praktikoval přísnou výchovu a používal tvrdé fyzické tresty. Do školy začal chodit, když mu bylo 6 let. Byl zaostalý, učivo nechápal a měl mnoho neomluvených hodin. V 9. třídě základní školy měl 21 týdnů neomluvené absence a rodičům hrozilo trestní stíhání. Neměl žádné záliby, pouze si občas doma zahrál na fujaru nebo harmoniku. Kouřil až čtyřicet cigaret denně a od třinácti let pil alkohol. Ve stejném věku měl i první sexuální zkušenost s dcerou sousedů, která ho neuspokojila. Když mu bylo čtrnáct, sexuálně se ukájel se zvířaty, později souložil s kravami. Kromě zoofilie u něj byl zjištěn i sadomasochismus. Po základní škole nastoupil do učiliště na obor zedník, ze kterého po třech měsících odešel. Začal pracoval na pile a následně byl opakovaně ve výkonu trestu. Byl trestaný za loupež, znásilnění, týrání zvířat, únos a vydírání. Do svých 27 let strávil po různých věznicích dohromady téměř 8 let.[3] V šestnácti letech opakovaně znásilnil mentálně retardovanou ženu, kterou zbil a do pohlavních orgánů ji nacpal svítilnu. Další ženu s nožem v ruce přepadl v Brezně na hřbitově a hrozil jí, že ji pobodá. Udeřil jí do obličeje a chtěl ji znásilnit, ale byl vyrušen. Zvířata týral již od dětství. Býkovi na pastvě amputoval varlata rozbitou žárovkou, jinému je odřezal nožem. Pobodal také krávu do krku a rodidel, kam jí poté nacpal násadu od vidlí. Všechna zvířata musela být utracena. Svitek ubližoval i sám sobě, řezal se žiletkami a sklem nebo si píchal drát do břicha. Po výkonu trestu pracoval v JZD v Brezně, kde měl na starosti ovce. Krátce se živil jako koňský kočí. Několikrát se pokusil o sebevraždu, byl závislý na alkoholu a lécích.[3] Dvakrát absolvoval protialkoholní léčbu a podstoupil i jedenáctiměsíční psychiatrickou léčbu, kterou mu v roce 1979 nařídil soud. Po vyšetření na psychiatrii byl zproštěn vojenské služby. Oženil se s Romkou Márií, která již měla dvouletou dceru z předchozího vztahu. Pár se nastěhoval do rodinného domu v Brezně.[4] Svitek se začal brzy projevovat velmi agresivně a rodinu pravidelně bil. S manželkou měli spolu druhou dceru a následně otěhotněla potřetí.[1]

Vraždy

30. října 1987 se kolem desáté dopoledne Svitek sešel se svým kolegou Josefem Nováčkem, aby společně v nedalekém lese Vagnár nařezali a odvezli dřevo a klestí na topení jejich známému Pavlovi Kolesárovi, který se k nim později k práci v lese přidal a kde se společně zdrželi asi do 16:00. Nováček jim za tuto službu předal 2 láhve rybízového vína, se kterými Svitek a Kolesár odešli do hospody Pod zeleným stromom. Tam je společně s objednaným alkoholem (pro každého čtyři 0,5 dcl borovičky a čtyři velká 12° piva) vypili a kolem 21:00 se přesunuli do hotelu Hron, kde si každý poručil tři 0,5 dcl borovičky a tři velké piva, která popíjeli až do zavírací hodiny, po které se s Kolesárem vydali každý svou cestou domů. Opilý Svitek měl problémy s chůzí a tak si sednul na lavičku, kde nakonec usnul. Když se asi o hodinu později zimou probudil a došel domů (kolem 22:45 - 23:00), zjistil, že jeho manželka ani dvě dcery (4 a 6 let) tam nejsou. Došlo mu, že se asi přesunuly na noc do letní přístavby, kam se je vydal hledat. Došel až k ložnici, ale dveře byly zamčené. Svitek bouchal a křičel, ale manželka mu pouze odpověděla, aby se vrátil, odkud přišel. To ho rozzuřilo a rozhodl se dveře vyrazit. Donesenou sekerou dveře vylomil a vstoupil do místnosti. Postavil se nad postel a začal manželce vyčítat, že mu neotevřela. Ta mu věnovala pouze nazlobený pohled a bez odpovědi se k němu otočila zády.

Svitek se přestal ovládat a ženu 16 ranami sekerou umlátil, přičemž jí prakticky oddělil hlavu od těla. Poté si všiml, že se budí i dcery, a proto na ně také zaútočil. Tu, která byla blíže k němu, udeřil třikrát a druhou čtyřikrát. Pohled na krev ho silně sexuálně vzrušil. Kuchyňským nožem, který si donesl z vedlejší místnosti, otevřel manželce trup od břicha po krk a levou rukou z něj vytrhal některé vnitřnosti, které házel na podlahu za sebe. Potom jí odřezal prsy, které pohodil na zem. Z těla vyndal i 6 měsíců starý lidský plod, který rozřezal žiletkou. Později si nedokázal vybavit, jestli tak udělal přímo při manipulaci s Máriiným tělem, nebo ho někam přenesl. Těla dcer se rozhodl odnést v jutovém pytli do lesa. Už před domem však dostal chuť zneužít i je. Pytel odnesl do předsíně, kde těla vysypal na podlahu. Žiletkou jim otevřel břišní dutinu a vytrhal část vnitřností. Ty poházel okolo sebe. Některé rozsekal nožem na kousky. Nad mrtvolami potom několikrát masturboval. Z běsnění ho vyrušil až štěkající pes. Svitek si uvědomil, že už svítá a že musí někam utéct.[4]

Útěk a dopadení

Odešel do domu, kde se umyl. Utřel se do krvavého svetru, převlékl se a ušpiněné oblečení schoval do hromady dřeva před domem. Potom se vydal směrem od města. Vloupal se do opuštěného stavení, kde se opil a rozhodl se, že spáchá sebevraždu. Ještě než tak učinil, z opilosti usnul. Druhý den se přesunul do dalšího domu, kam se vloupal. V domě našel Alpu a vypil ji. Rozhodl se, že se oběsí a zároveň si pořeže varlata. Nejdříve se pokusil pořezat zavíracím nožem, ten byl ale tupý. Když si sáhl do kapsy pro cigaretu, objevil žiletku, tou se pořezal a pověsil se za trám. Oprátka ale nevydržela, Svitek spadl z velké výšky, poranil si hlavu a upadl do bezvědomí. Když se vzpamatoval, zaslechl před domem nákladní auto a rozhodl se utéct. Tou dobou už rodina zavražděných objevila těla a policie prohledávala okolí. Poraněného Svitka, který silně krvácel z rány v rozkroku, zadržel na silnici jeden z policejních vozů. Odvezli ho k výslechu, kde svůj čin doznal.[4]

Vyšetřování

Rekonstrukce zločinu byla velice náročná. Před domem se začali scházet příbuzní zavražděné, kteří patřili k místní romské komunitě a chtěli se Svitkovi osobně pomstít. Podle znalců byl agresivní a psychopatická osobnost s úchylkami sadomasochismu, nekrofilie a zoofilie.[1] Dalším problémem Svitkovy osobnosti byl alkoholismus, kvůli němuž mohl mít problémy potlačovat svou deviaci. Vraždu popsal jako svůj nejsilnější sexuální zážitek, kterého v životě dosáhl.[3] Lítost nad svým skutkem nepociťoval.[1][2] V dopise z vazby napsal: „Teď se mě ptají, jaký trest bych si zasloužil a jaký čekám. Je mi úplně jedno, jestli mi dají provaz, výkon trestu nebo psychiatrii. Jen ať mě zbaví těch mých hloupých nápadů a myšlenek, které mě už roky pronásledují“.[4] Náprava byla naprosto vyloučena.[3] Krajský soud v Banské Bystrici vynesl absolutní trest – trest smrti. Proti tomu se Svitek neúspěšně odvolal.[4] Rozsudek smrti nad ním byl vykonán 8. června 1989 v Bratislavě. Svitek byl posledním popraveným v tehdejším Československu.[5]

Reference

  1. a b c d 30 let od brutálního vraždění horehronského rozparovače. Pachatel Štefan Svitek byl posledním popraveným v Československu [online]. g.cz, 2017-10-31 [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  2. a b Poslední vykonaný trest smrti v Československu: Psychopatického vraha oběsili před 30 lety [online]. Reflex, 2019-6-8 [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  3. a b c d Poslední hrdelní soud ukončil před 25 lety život sadisty Svitka [online]. ČT, 2014-6-8 [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  4. a b c d e Sekera, nůž a žiletky. Horehronský rozparovač byl posledním popraveným v ČSSR [online]. idnes.cz, 2017-10-30 [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  5. Od poslední popravy v Česku uplynulo dvacet let [online]. novinky.cz, 2009-2-2 [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“