Štemplovec (zámek)

Štemplovec
Základní informace
Sloh	empír
Poloha
Adresa	Štemplovec 1, Štemplovec, Česko Česko
Souřadnice	49°58′51,66″ s. š., 17°47′18,05″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	19884/8-1396 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Štemplovec se nachází na návrší uprostřed parku na katastrálním území obce Štemplovec v části obce Holasovice v okrese Opava. Zámek s parkem, ohradní zdí a sochami svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána byla zapsána v roce 1964 do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.^[1] Součástí parku je špýchar přenesený z krnovského zaniklého statku.^[2]

Na místě původní tvrze, která byla v roce 1564 v majetku Bruntálských z Vrbna, byl v druhé polovině 17. století postaven rodem Neuhausenů barokní zámek. Na začátku 19. století Karel Traugott Skrbenský z Hříště nechal barokní zámek přestavět na nový empírový. V roce 1911 zámek koupila akciová společnost opavského cukrovaru (Rafinerie cukru) a v roce 1930 prodala Dr. Arnoštovi Janottovi, generálnímu řediteli cukrovarů a rafinerií. V roce 1929 byl zámek upraven architektem Leopoldem Bauerem. V roce 1945 se stal majetkem dobročinného ústavu Ludmila z Ostravy a sloužil jako sirotčinec, starobinec, šicí škola a dívčí letní zotavovna. Vedly je školské sestry de Notre Dame. V roce 1950 byl v zámku umístěn Charitní domov sester, které byly násilně vyvezeny ze svých domovů v Horažďovicích v Čechách.^[3][4][5][6] Školské sestry byly v červnu 2006 přestěhovány do Prahy a Kardašovy Řečice. Důvodem odchodu byl nedostatek finančních prostředků na zajištění chodu zámku.^[4] Zámek byl koupen akciovou společností DLD Garden.^[7]

Zámek je patrová jednokřídlá omítaná zděná budova postavena na půdorysu obdélníku. Sedlová střecha je zvalbená krytá břidlicí. Fasáda je členěna kordonovou římsou, průběžnou podokenní římsou a v prvním patře nad okny návojovou římsou. Zahradní průčelí je členěno obdobně. Ze vstupního i zahradního průčelí vystupuje střední dvoupatrový rizalit o třech okenních osách. V přízemí rizalitu je portikus nesený čtyřmi pilíři a je přístupný z prvního patra. Rizalit je členěný patrovými pilastry s ionskými hlavicemi zdobenými vejcovodem a zakončený trojúhelníkovým štítem, ve kterém je půlkruhové okno.^[8][9]

Vstupní hala je zaklenuta pruskými plackami na pásech s oválnými vpadlinami, klenbu nesou hranolové pilíře. Přízemí má valené klenby s výsečemi nebo pruskou klenbu, z nichž jsou některé rámovány. Stropy v patře jsou ploché. Přízemní místnosti mají dřevěné obložení stěn.

V zámku je umístěna obdélná deska s erbem Václava Haugwicze. Na desce ve vavřínovém věnci je erbovní štítek s hlavou berana. Z helmu vyrůstá akant. Dole je nápis:

WACZLAW.SSTARRSSI.HA / VGWICZ.Z.BISKVP1CZ.NA / LINHARTOWECH

Přírodně krajinářský park byl založen kolem roku 1820 Annou Marií baronkou Sedlnickou, dobově byl uváděn jako divoký anglický park.^[10] Park byl rozdělen na část jižní se zámkem, severní část a užitkovou zahradu. Na severní straně parku byl skleník. Na rozloze 5,65 ha v nadmořské výšce 295 m se nachází dendrologicky hodnotný park, na jehož prostorném parteru jsou platany západní, jinan dvoudomý, dále cypřišky, liliovník tulipánokvětý a buk lesní červenolistý.^[11]

Park a areál zámku vymezuje částečně na východní, jižní, západní a z části na severní straně kamenná ohradní zeď vysoká jeden až tři metry. V ose zámku je vstupní brána. Zeď je krytá betonovými deskami, na některých místech narušena cihelnými úseky a brankami. Na jihozápadní straně ke zdi přiléhají hospodářské budovy.^[9]

Barokní socha z druhé poloviny 18. století je umístěna mimo zámek naproti domu čp.11 a soše svatého Floriána.^[12]

Kamenná socha v podživotní velikosti je umístěna na jednoduchém hranolovém podstavci, který je vestavěn do ohradní zdi zahrady. Světec stojí v kontrapostu s postavou mírně esovitě prohnutou. Oblečen je v obvyklém rouchu a kanonickém plášti s biretem na hlavě. V náručí drží krucifix.^[8]

Barokní kamenná socha z poloviny 18. století je umístěna mimo zámek u domu čp. 11.^[13]

Na jednoduchém hladkém hranolovém soklu je socha světce v podživotní velikosti, která stojí v kontrapostu s postavou mírně esovitě prohnutou. Oděv tvoří šaty římského vojáka a plášť padající k patám. Na hlavě má přilbu s pštrosími péry. Levou rukou přidržuje svinutý praporec, v pravé ruce přidržuje džber s vytékající vodou na hořící dům.^[9]

Špýchar z konce 18. století původně stál v dnes již neexistujícím statku v Kravařích Koutech čp. 154/49. Byl umístěn ve dvoře mezi přístavky. V osmdesátých letech 20. století byl přemístěn do zámeckého parku v Štemplovci a byl umístěn v jeho severovýchodní části.^[14]

Špýchar je jednopatrová roubená stavba postavena na zděné podezdívce na přibližně čtvercovém půdorysu, je krytá šindelovou sedlovou střechou. V ose štítové stěny je prolomen vstup. V dřevěné zárubni jsou osazeny jednokřídlové svlakové dveře. Stěny špýcharu jsou pomazány silnou vrstvou mazaniny. Strop je klenutý.^[15]

• Seznam kulturních památek v okrese Opava

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Štemplovec na Wikimedia Commons