Štemplovec (zámek)

Štemplovec
Základní informace
Slohempír
Poloha
AdresaŠtemplovec 1, Štemplovec, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky19884/8-1396 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Štemplovec se nachází na návrší uprostřed parku na katastrálním území obce Štemplovec v části obce Holasovice v okrese Opava. Zámek s parkem, ohradní zdí a sochami svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána byla zapsána v roce 1964 do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.[1] Součástí parku je špýchar přenesený z krnovského zaniklého statku.[2]

Historie

Na místě původní tvrze, která byla v roce 1564 v majetku Bruntálských z Vrbna, byl v druhé polovině 17. století postaven rodem Neuhausenů barokní zámek. Na začátku 19. století Karel Traugott Skrbenský z Hříště nechal barokní zámek přestavět na nový empírový. V roce 1911 zámek koupila akciová společnost opavského cukrovaru (Rafinerie cukru) a v roce 1930 prodala Dr. Arnoštovi Janottovi, generálnímu řediteli cukrovarů a rafinerií. V roce 1929 byl zámek upraven architektem Leopoldem Bauerem. V roce 1945 se stal majetkem dobročinného ústavu Ludmila z Ostravy a sloužil jako sirotčinec, starobinec, šicí škola a dívčí letní zotavovna. Vedly je školské sestry de Notre Dame. V roce 1950 byl v zámku umístěn Charitní domov sester, které byly násilně vyvezeny ze svých domovů v Horažďovicích v Čechách.[3][4][5][6] Školské sestry byly v červnu 2006 přestěhovány do Prahy a Kardašovy Řečice. Důvodem odchodu byl nedostatek finančních prostředků na zajištění chodu zámku.[4] Zámek byl koupen akciovou společností DLD Garden.[7]

Architektura

Exteriér

Zámek je patrová jednokřídlá omítaná zděná budova postavena na půdorysu obdélníku. Sedlová střecha je zvalbená krytá břidlicí. Fasáda je členěna kordonovou římsou, průběžnou podokenní římsou a v prvním patře nad okny návojovou římsou. Zahradní průčelí je členěno obdobně. Ze vstupního i zahradního průčelí vystupuje střední dvoupatrový rizalit o třech okenních osách. V přízemí rizalitu je portikus nesený čtyřmi pilíři a je přístupný z prvního patra. Rizalit je členěný patrovými pilastry s ionskými hlavicemi zdobenými vejcovodem a zakončený trojúhelníkovým štítem, ve kterém je půlkruhové okno.[8][9]

Interiér

Vstupní hala je zaklenuta pruskými plackami na pásech s oválnými vpadlinami, klenbu nesou hranolové pilíře. Přízemí má valené klenby s výsečemi nebo pruskou klenbu, z nichž jsou některé rámovány. Stropy v patře jsou ploché. Přízemní místnosti mají dřevěné obložení stěn.

Erb

V zámku je umístěna obdélná deska s erbem Václava Haugwicze. Na desce ve vavřínovém věnci je erbovní štítek s hlavou berana. Z helmu vyrůstá akant. Dole je nápis:

WACZLAW.SSTARRSSI.HA / VGWICZ.Z.BISKVP1CZ.NA / LINHARTOWECH

Park

Přírodně krajinářský park byl založen kolem roku 1820 Annou Marií baronkou Sedlnickou, dobově byl uváděn jako divoký anglický park.[10] Park byl rozdělen na část jižní se zámkem, severní část a užitkovou zahradu. Na severní straně parku byl skleník. Na rozloze 5,65 ha v nadmořské výšce 295 m se nachází dendrologicky hodnotný park, na jehož prostorném parteru jsou platany západní, jinan dvoudomý, dále cypřišky, liliovník tulipánokvětý a buk lesní červenolistý.[11]

Park a areál zámku vymezuje částečně na východní, jižní, západní a z části na severní straně kamenná ohradní zeď vysoká jeden až tři metry. V ose zámku je vstupní brána. Zeď je krytá betonovými deskami, na některých místech narušena cihelnými úseky a brankami. Na jihozápadní straně ke zdi přiléhají hospodářské budovy.[9]

Socha svatého Jana Nepomuckého

Barokní socha z druhé poloviny 18. století je umístěna mimo zámek naproti domu čp.11 a soše svatého Floriána.[12]

Kamenná socha v podživotní velikosti je umístěna na jednoduchém hranolovém podstavci, který je vestavěn do ohradní zdi zahrady. Světec stojí v kontrapostu s postavou mírně esovitě prohnutou. Oblečen je v obvyklém rouchu a kanonickém plášti s biretem na hlavě. V náručí drží krucifix.[8]

Socha svatého Floriána

Barokní kamenná socha z poloviny 18. století je umístěna mimo zámek u domu čp. 11.[13]

Na jednoduchém hladkém hranolovém soklu je socha světce v podživotní velikosti, která stojí v kontrapostu s postavou mírně esovitě prohnutou. Oděv tvoří šaty římského vojáka a plášť padající k patám. Na hlavě má přilbu s pštrosími péry. Levou rukou přidržuje svinutý praporec, v pravé ruce přidržuje džber s vytékající vodou na hořící dům.[9]

Špýchar

Špýchar z konce 18. století původně stál v dnes již neexistujícím statku v Kravařích Koutech čp. 154/49. Byl umístěn ve dvoře mezi přístavky. V osmdesátých letech 20. století byl přemístěn do zámeckého parku v Štemplovci a byl umístěn v jeho severovýchodní části.[14]

Špýchar je jednopatrová roubená stavba postavena na zděné podezdívce na přibližně čtvercovém půdorysu, je krytá šindelovou sedlovou střechou. V ose štítové stěny je prolomen vstup. V dřevěné zárubni jsou osazeny jednokřídlové svlakové dveře. Stěny špýcharu jsou pomazány silnou vrstvou mazaniny. Strop je klenutý.[15]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-01]. Identifikátor záznamu 130676 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-02]. Identifikátor záznamu 135949 : Špýchar. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  3. MUSIL, František, et all. Hrady a zámky na Moravě. 1. vyd. Praha: Olympia, 1987. 239 s. S. 92. 
  4. a b Štemplovec - Oficiální stránky Obce Holasovice. www.obec-holasovice.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-05. 
  5. Zámek Štemplovec. www.stemplovec.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 
  6. Zámek Štemplovec. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 
  7. SCHINDLEROVÁ, Veronika. Bude ze štemplovského zámku plastická chirurgie?. Opavský a hlučínský deník. 2008-04-29. Dostupné online [cit. 2021-02-01]. 
  8. a b Evidenční list 1. iispp.npu.cz [online]. 1974 [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 
  9. a b c Evidenční list 2. iispp.npu.cz [online]. 1987 [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 
  10. Detail dokumentu - G0355491. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 
  11. Zámek ve Štemplovci. www.opavske-slezsko.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-07. 
  12. Socha svatého Jana Nepomuckého ve Štemplovci | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  13. Socha svatého Floriána ve Štemplovci | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  14. Průvodní zpráva. S. 18. www.op4u.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. S. 18. Dostupné online. 
  15. Evidenční list: špýchar. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Schloss Stremplowitz.jpg
Autor: Pudelek (Marcin Szala), Licence: CC BY-SA 4.0
Castle in Holasovice-Štemplovec (Stremplowitz), Czech Silesia