Šternberk
| Šternberk | |
|---|---|
 (c) I, Pudelek, CC BY-SA 4.0 Horní náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Šternberk |
| Obec s rozšířenou působností | Šternberk (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°43′50″ s. š., 17°17′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 13 239 (2023)[1] |
| Rozloha | 48,79 km²[2] |
| Nadmořská výška | 268 m n. m. |
| PSČ | 785 01 |
| Počet domů | 2 574 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 22 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Horní náměstí 78/16 Šternberk 785 01 Šternberk 1 podatelna@sternberk.cz |
| Starosta | Ing. Stanislav Orság (ODS) |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Šternberk | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 505188 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šternberk (hanácky Štemberk, německy Sternberg[4]) je moravské město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, ležící 16 km severně od Olomouce na říčce Sitce. Severní část města Šternberk leží na úpatí Nízkého Jeseníku, naopak jižní část v Hornomoravském úvalu. Je obcí s rozšířenou působností a žije zde přibližně 13 tisíc[1] obyvatel. Prochází zde železniční trať č. 290 z Olomouce do Šumperka.
Město vzniklo z osady pod hradem stejného jména, střežícího důležitou křižovatku obchodních cest. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Historie
- 1241 boj Jaroslava ze Šternberka proti Tatarům u Olomouce (romantická pověst)
- 1253 boj Zdeslava ze Šternberka proti Kumánům u Olomouce
- 1253–1262 založení hradu Šternberka
- 1263 poslední zmínka o Zdeslavovi ze Šternberka
- 1269 nejstarší zmínka o hradě Šternberku castrum Sternberch
- 1296 nejstarší zmínka o městě Šternberku civitas Sternberch v listině Albrechta ze Šternberka
- 1371 založení augustiniánského kláštera Albertem ze Šternberka
- 1415 z hradu zaslán stížný list proti upálení Mistra Jana Husa adresovaný koncilu v Kostnici
- 1430 město dobyto a do roku 1432 obsazeno husity
- 1538 ničivý požár města, kláštera a hradu
- 1621 dobytí města stavovským vojskem, Šternberk se stává důležitým opěrným bodem císařské armády
- 1645 švédská okupace města až do roku 1650, opakované morové epidemie
- 1719 postaven mariánský sloup na ochranu před morovou epidemií
- 1741 období prusko-rakouských válek, Šternberk obsazen pruskou armádou
- 1784 zrušen augustiniánský klášter
- 1789 velká povodeň na říčce Sitce, která poškodila značnou část města
- 1805 setkání císaře Františka I. s carem Alexandrem v Domě osvěty
- 1821 textilní firma Norbert Langer zahajuje výrobu plátěného a bavlněného zboží, Šternberk střediskem textilního průmyslu
- 1850 Šternberk centrem politického okresu, město se stalo samosprávným celkem
- 1870 příjezd prvního vlaku z Olomouce do Šternberka
- 1872 zřízení státní tabákové továrny
- 1886 počátek generální přestavby hradu, nejrozsáhlejší stavební úpravy od přestavby v 16. století
- 1921 první ročník automobilového samostatného závodu Ecce Homo, poprvé na trati se jelo již 1905
- 1935 otevření českého reálného gymnázia
- 1938 Šternberk jako součást Sudet připojen k nacistické „Třetí říši“
- 1945 odsun německého obyvatelstva a postupné osídlování z vnitrozemí
- 1947 zahájení výroby v závodě Chronotechna
- 1960 provedena správní reforma, Šternberk tak přestal být okresním centrem, což znamenalo začlenění do okresu Olomouc
- 2005 100. výročí tratě Ecce Homo, jubilejní závod s mimořádnou jezdeckou účastí, nový traťový rekord Andera Vilariňa
Památky, kultura a sport
Nejvýznamnějšími památkami jsou hrad Šternberk, národní kulturní památka, a kostel Zvěstování P. Marie s přilehlým augustiniánským klášterem, němž je umístěna Handkeho galerie. Nachází se zde také zbytky městského opevnění, mariánský morový sloup a množství hodnotných měšťanských domů. Na dřívější výrobu nástěnných hodin, budíků a hodinek navazuje muzeum Expozice času. Město Šternberk zřizuje i městskou knihovnu.
Šternberk je sídlem římskokatolické farnosti a působí zde také sbor Českobratrské církve evangelické. Sport ve městě reprezentuje zejména fotbalový klub FK Šternberk, jenž hraje krajský přebor. Do roku 2016 byl pro Šternberk významný i hokejový klub HC TJ Šternberk, který hrával krajskou ligu.[5] Nejúspěšnějším sportovním oddílem ve městě je ale ženský tým volejbalového klubu TJ Sokol Šternberk. V roce 2008 byla postavena sportovní hala Gymnázia Šternberk, která je určena nejen pro studenty tohoto gymnázia, ale i pro veřejnost. Velký zájem vyvolávají každoroční automobilové závody do vrchu Ecce Homo, v létě mistrovství Evropy (Grand Prix) a na podzim přehlídka veteránů Ecce Homo Historic. Od roku 2021 je také u sportovní haly Ecce Homo pořádán rockový festival Šternberský kopec, dříve pořádaný v areálu hradu.[6]
Městská samospráva
V čele města je starosta. Zastupitelstvo města má 21 členů.[7] Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 sedm členů.
V roce 2012 se starostou města stal Stanislav Orság z ODS, který nahradil rezignujícího starostu Jaromíra Sedláka.[8][9] Stanislav Orság ve funkci setrval i po komunálních volbách roku 2014[10] a roku 2018. Radu města tvoří zástupci ODS, ČSSD, uskupení Nezávislá volba a Koalice pro Šternberk (KDU-ČSL a TOP 09). V opozici je KSČM, SPD a sdružení Otevřená radnice Šternberk.
Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[11]
Části města
Šternberk se člení na pět částí:[12]
- Dalov
- Chabičov
- Krakořice
- Šternberk (katastrální území Šternberk a Lhota u Šternberka)
- Těšíkov
Součástí města byly dříve i dnes samostatné obce Babice (od 1. května 1974 do 23. listopadu 1990), Domašov u Šternberka, Hlásnice, Horní Loděnice, Komárov, Lipina, Lužice, Mladějovice a Řídeč.[13]
Obyvatelstvo
Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Šternberk včetně těch místních částí, které k němu v dané době patřily.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011[15] | 2021[16] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 13 509 | 14 243 | 15 395 | 15 220 | 14 482 | 12 925 | 12 608 | 8 989 | 11 220 | 12 554 | 16 342 | 14 916 | 14 144 | 13 574 | 13 388 |
- Věková struktura obyvatel obce Šternberk roku 2011
- Rodinný stav obyvatel obce Šternberk roku 2011
- Vzdělání obyvatel obce Šternberk roku 2011
Věková struktura obyvatel obce Šternberk roku 2021
Rodáci
- Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity
- Jana Doleželová, Miss České republiky 2004
- Michal Dvořák, hokejista
- Jan Filip, ústavní právník a soudce Ústavního soudu
- Adriana Gerši, tenistka
- Radek Gulajev, fotbalista
- Veronika Hladíková, modelka
- David Krejčí, hokejista
- Ferdinand Kuschel, sochař a malíř
- Hana Maciuchová, herečka
- Erica Pedretti, spisovatelka a výtvarnice
- David Rozehnal, fotbalista
- Engelbert Maximilian Selinger, rakouský právník a politik
- Vincy Schwarz, nakladatelský redaktor, překladatel, oběť nacismu
- Patrik Siegl, fotbalista
- Kateřina Smejkalová, Česká Miss 2005
- Marie Šimsová, herečka Divadla S+H
- Ernst Tittel, hudební skladatel a teoretik
- Lubor Tokoš, herec
- Pavel Trost, jazykovědec
- Ivan Uvizl, atlet
- Vítězslav Vavroušek, politik
- Jakub Veselý, volejbalista
- Petr Vrána, hokejista
- Valérie Zawadská, herečka
- Wilhelm Zlamal, malíř
Ve městě žil i naivní malíř Libor Vojkůvka nebo římskokatolický kněz Josef Červenka.
Partnerská města
Spolupráce:
Fotogalerie
Hrad Šternberk
Kostel Zvěstování P. Marie a mariánský morový sloup
Kostel Zvěstování P. Marie – vnitřní prostory
Vstup do augustiniánského kláštera
Historizující budova spořitelny z roku 1895 od Jakoba Gartnera
Letecký pohled na hrad, kostel s klášterem a morový sloup
Hlavní náměstí
Hodiny na hlavním náměstí
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 605.
- ↑ moravskoslezsky.ceskyhokej.cz [online]. [cit. 2024-02-19]. Dostupné online.
- ↑ AŠ. Kopec definitivně u haly! [online]. 2021-12-06 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Zastupitelé města rozhodli: starostou je Stanislav Orság [online]. Město Šternberk [cit. 2016-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-04.
- ↑ Životopis Mgr. Jaromíra Sedláka [online]. Základní škola Svatoplukova 7, Šternberk [cit. 2016-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Zemětřesení na šternberské radnici: končí starosta i první místostarosta. Olomouc.cz [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Šternberk dál vede Orság, vítěz voleb Stonawský zůstává místostarostou. Olomoucký deník [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné online.
- ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154006016355661&id=224337820660
- ↑ Části obcí. Obec Šternberk [online]. Územně identifikační registr [cit. 2016-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-10.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online.
- ↑ Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2021 [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online.
Externí odkazy
Galerie Šternberk na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šternberk na Wikimedia Commons
Šternberk ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Šternberk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- FIALOVÁ, Tereza. Architektura a urbanismus Šternberka 1850-2019. Olomouc, 2021. 118 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Rostislav Švácha. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Šternberk (na Moravě) - Hlavní náměstí, jižní strana
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel obce Šternberk ve věku 15 a více let podle údajů získaných při sčítání lidu, domů a bytů 2011. Zdroj dat: Český statistický úřad
(c) I, Pudelek, CC BY-SA 4.0
Town center of Šternberk (Sternberg), Moravia, Czech Republic
Autor: ToAr, Licence: CC BY-SA 4.0
Šternberk: Marketplace - Clock
Autor: ToAr, Licence: CC BY-SA 4.0
Šternberk: Šternberk: Church of the Annuciation of Virgin Mary
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Rodinný stav obyvatel obce Šternberk podle údajů získaných při sčítání lidu, domů a bytů 2011. Zdroj dat: Český statistický úřad
Kostel Zvěstování Páně a mariánský sloup na Horním náměstí ve Šternberku (na Moravě)
Autor: RadekS, Licence: CC BY-SA 3.0
Šternberk - Augustiánský klášter - Morava
Znak města Šternberk, okres Olomouc. V modrém štítě nad zelenou horou zlatá osmicípá hvězda.
Vlajka města Šternberk, okres Olomouc. List o horním pruhu modrém, ve kterém je u žerdi osmicípá žlutá hvězda, a dolním zeleném pruhu; šíře modrého pruhu je 2/3, zeleného 1/3 šířky listu.
Autor: Fext, Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa katastrálních území Šternberka
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Věková struktura obyvatel obce Šternberk podle údajů získaných při sčítání lidu, domů a bytů 2011. Zdroj dat: Český statistický úřad
Autor: ToAr, Licence: CC BY-SA 4.0
Komerční banka, a.s.,Radniční 80/18, 785 01 Šternberk
Autor: Ondřej Kopeček, Licence: CC BY-SA 4.0
Věková struktura obyvatel obce Šternberk podle údajů získaných při sčítání lidu, domů a bytů 2021. Zdroj dat: Český statistický úřad