Šternberk

Šternberk
(c) I, Pudelek, CC BY-SA 4.0 Horní náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Šternberk
Obec s rozšířenou působností	Šternberk (správní obvod)
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°43′50″ s. š., 17°17′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	13 264 (2024)[1]
Rozloha	48,79 km²[2]
Nadmořská výška	268 m n. m.
PSČ	785 01
Počet domů	2 574 (2021)[3]
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	22
Kontakt
Adresa městského úřadu	Horní náměstí 78/16 Šternberk 785 01 Šternberk 1 podatelna@sternberk.cz
Starosta	Ing. Stanislav Orság (ODS)
Oficiální web: www.sternberk.eu
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Šternberk
Další údaje
Kód obce	505188
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šternberk (hanácky Štemberk, německy Sternberg^[4]) je moravské město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, ležící 16 km severně od Olomouce na říčce Sitce. Severní část města Šternberk leží v geomorfologickém podcelku Domašovská vrchovina na úpatí Nízkého Jeseníku, naopak jižní část v Hornomoravském úvalu. Je obcí s rozšířenou působností a žije zde přibližně 13 tisíc^[1] obyvatel. Prochází zde železniční trať č. 290 z Olomouce do Šumperka.

Město vzniklo z osady pod hradem stejného jména, střežícího důležitou křižovatku obchodních cest. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

• 1241 boj Jaroslava ze Šternberka proti Tatarům u Olomouce (romantická pověst)
• 1253 boj Zdeslava ze Šternberka proti Kumánům u Olomouce
• 1253–1262 založení hradu Šternberka
• 1263 poslední zmínka o Zdeslavovi ze Šternberka
• 1269 nejstarší zmínka o hradě Šternberku castrum Sternberch
• 1296 nejstarší zmínka o městě Šternberku civitas Sternberch v listině Albrechta ze Šternberka
• 1371 založení augustiniánského kláštera Albertem ze Šternberka
• 1415 z hradu zaslán stížný list proti upálení Mistra Jana Husa adresovaný koncilu v Kostnici
• 1430 město dobyto a do roku 1432 obsazeno husity
• 1538 ničivý požár města, kláštera a hradu
• 1621 dobytí města stavovským vojskem, Šternberk se stává důležitým opěrným bodem císařské armády
• 1645 švédská okupace města až do roku 1650, opakované morové epidemie
• 1719 postaven mariánský sloup na ochranu před morovou epidemií
• 1741 období prusko-rakouských válek, Šternberk obsazen pruskou armádou
• 1784 zrušen augustiniánský klášter
• 1789 velká povodeň na říčce Sitce, která poškodila značnou část města
• 1805 setkání císaře Františka I. s carem Alexandrem v Domě osvěty
• 1821 textilní firma Norbert Langer zahajuje výrobu plátěného a bavlněného zboží, Šternberk střediskem textilního průmyslu
• 1850 Šternberk centrem politického okresu, město se stalo samosprávným celkem
• 1870 příjezd prvního vlaku z Olomouce do Šternberka
• 1872 zřízení státní tabákové továrny
• 1886 počátek generální přestavby hradu, nejrozsáhlejší stavební úpravy od přestavby v 16. století
• 1921 první ročník automobilového samostatného závodu Ecce Homo, poprvé na trati se jelo již 1905
• 1935 otevření českého reálného gymnázia
• 1938 Šternberk jako součást Sudet připojen k nacistické „Třetí říši“
• 1945 odsun německého obyvatelstva a postupné osídlování z vnitrozemí
• 1947 zahájení výroby v závodě Chronotechna
• 1960 provedena správní reforma, Šternberk tak přestal být okresním centrem, což znamenalo začlenění do okresu Olomouc
• 2005 100. výročí tratě Ecce Homo, jubilejní závod s mimořádnou jezdeckou účastí, nový traťový rekord Andera Vilariňa

Nejvýznamnějšími památkami jsou hrad Šternberk, národní kulturní památka, a kostel Zvěstování P. Marie s přilehlým augustiniánským klášterem, němž je umístěna Handkeho galerie. Nachází se zde také zbytky městského opevnění, mariánský morový sloup a množství hodnotných měšťanských domů. Na dřívější výrobu nástěnných hodin, budíků a hodinek navazuje muzeum Expozice času. Město Šternberk zřizuje i městskou knihovnu.

Šternberk je sídlem římskokatolické farnosti a působí zde také sbor Českobratrské církve evangelické. Sport ve městě reprezentuje zejména fotbalový klub FK Šternberk, jenž hraje krajský přebor. Do roku 2016 byl pro Šternberk významný i hokejový klub HC TJ Šternberk, který hrával krajskou ligu.^[5] Nejúspěšnějším sportovním oddílem ve městě je ale ženský tým volejbalového klubu TJ Sokol Šternberk. V roce 2008 byla postavena sportovní hala Gymnázia Šternberk, která je určena nejen pro studenty tohoto gymnázia, ale i pro veřejnost. Velký zájem vyvolávají každoroční automobilové závody do vrchu Ecce Homo, v létě mistrovství Evropy (Grand Prix) a na podzim přehlídka veteránů Ecce Homo Historic. Od roku 2021 je také u sportovní haly Ecce Homo pořádán rockový festival Šternberský kopec, dříve pořádaný v areálu hradu.^[6]

V čele města je starosta. Zastupitelstvo města má 21 členů.^[7] Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 sedm členů.

V roce 2012 se starostou města stal Stanislav Orság z ODS, který nahradil rezignujícího starostu Jaromíra Sedláka.^[8][9] Stanislav Orság ve funkci setrval i po komunálních volbách roku 2014^[10] a roku 2018. Radu města tvoří zástupci ODS, ČSSD, uskupení Nezávislá volba a Koalice pro Šternberk (KDU-ČSL a TOP 09). V opozici je KSČM, SPD a sdružení Otevřená radnice Šternberk.

Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.^[11]

Šternberk se člení na pět částí:^[12]

• Dalov
• Chabičov
• Krakořice
• Šternberk (katastrální území Šternberk a Lhota u Šternberka)
• Těšíkov

Součástí města byly dříve i dnes samostatné obce Babice (od 1. května 1974 do 23. listopadu 1990), Domašov u Šternberka, Hlásnice, Horní Loděnice, Komárov, Lipina, Lužice, Mladějovice a Řídeč.^[13]

Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Šternberk včetně těch místních částí, které k němu v dané době patřily.

• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Věková struktura obyvatel obce Šternberk roku 2011
• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Rodinný stav obyvatel obce Šternberk roku 2011
• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Vzdělání obyvatel obce Šternberk roku 2011
• 
  Věková struktura obyvatel obce Šternberk roku 2021

• Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity
• Jana Doleželová, Miss České republiky 2004
• Michal Dvořák, hokejista
• Jan Filip, ústavní právník a soudce Ústavního soudu
• Adriana Gerši, tenistka
• Radek Gulajev, fotbalista
• Veronika Hladíková, modelka
• David Krejčí, hokejista
• Ferdinand Kuschel, sochař a malíř
• Hana Maciuchová, herečka
• Erica Pedretti, spisovatelka a výtvarnice
• David Rozehnal, fotbalista
• Engelbert Maximilian Selinger, rakouský právník a politik
• Vincy Schwarz, nakladatelský redaktor, překladatel, oběť nacismu
• Patrik Siegl, fotbalista
• Kateřina Smejkalová, Česká Miss 2005
• Marie Šimsová, herečka Divadla S+H
• Ernst Tittel, hudební skladatel a teoretik
• Lubor Tokoš, herec
• Pavel Trost, jazykovědec
• Ivan Uvizl, atlet
• Vítězslav Vavroušek, politik
• Jakub Veselý, volejbalista
• Petr Vrána, hokejista
• Valérie Zawadská, herečka
• Wilhelm Zlamal, malíř

Ve městě žil i naivní malíř Libor Vojkůvka nebo římskokatolický kněz Josef Červenka.

• Dobšiná, Slovensko
• Kungsbacka, Švédsko
• Kobiór, Polsko
• Lorsch, Německo

Spolupráce:

• Český Šternberk, Česko
• Günzburg, Německo
• Sajószentpéter, Maďarsko

• 
  Hrad Šternberk
• 
  Kostel Zvěstování P. Marie a mariánský morový sloup
• 
  Kostel Zvěstování P. Marie – vnitřní prostory
• 
  Vstup do augustiniánského kláštera
• 
  Historizující budova spořitelny z roku 1895 od Jakoba Gartnera
• 
  Letecký pohled na hrad, kostel s klášterem a morový sloup
• 
  Hlavní náměstí
• 
  Hodiny na hlavním náměstí

• Galerie Šternberk na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šternberk na Wikimedia Commons
• Šternberk ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Šternberk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• FIALOVÁ, Tereza. Architektura a urbanismus Šternberka 1850-2019. Olomouc, 2021. 118 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Rostislav Švácha. Dostupné online.