Šternberská hrobka (Stupno)
| Šternberská hrobka ve Stupně | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | Empír |
| Výstavba | 1808 nebo 1827 |
| Poloha | |
| Adresa | Stupno,  Česko |
| Souřadnice | 49°49′22,73″ s. š., 13°34′20,64″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 45574/4-2433 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šternberská hrobka, také Šternberská hrobní kaple[1] je pohřební kaple šlechtického rodu Šternberků (Sternbergů) na hřbitově ve Stupně (součást obce Břasy) v okrese Rokycany. Byla postavena v empírovém stylu v roce 1808[2][3] nebo 1827.[1][4] V hrobce bylo pohřbeno několik příslušníků rodu, z nichž vyniká přírodovědec Kašpar Maria hrabě ze Šternberka. Stavba je památkově chráněna.[2]
Historie a architektura
Šternberkové vlastnili radnické panství od roku 1758, kdy ho v dražbě koupil císařský a královský tajný rada a dlouholetý podkomoří Českého království Jan Nepomuk I. ze Šternberka (1713–1798).[5]
Volně stojící zděnou pohřební kapli v jihozápadní části vesnice nechal vystavět v čistém empírovém stylu v roce 1808[2][3] nebo 1827[1][4] Kašpar Maria ze Šternberka. Postavena byla na mírně vyvýšené terase tak, aby na ni bylo vidět ze schodiště březinského zámku. Výhled však v průběhu času zakryla vegetace. Součástí hřbitova se stala mnohem později.
Stavba má obdélný půdorys s půlkruhovým závěrem na západní straně.[1][2] K hlavnímu vstupu vede široké kamenné schodiště, na které navazuje chodník dlážděný žulovými deskami. Hlavní průčelí s představenou čtveřicí iónských sloupů, které podpírají kladí s trojúhelným štítem (tympanon), je směrem k východu.[1][4] Římsa kladí navazuje na korunní římsu bočních stěn a ramena tympanonu provází obdobná římsa. Ve vrcholu tympanonu je osazen železný křížek na kamenném podstavci. Čtyři válcové sloupy s entazí (vydutím), které nesou obdélný široký portikus, stojí na nízkých čtvercových plintech, mají oblounové patky a iónské hlavice doplněné vejcovcem.[2] Vstupní obdélný portál je kamenný, má rovný záklenek, na čelní straně je profilovaný jemnými ústupky a vnější lištou. Dvoukřídlé plechové dveře jsou rozčleněny plechovými pásky a rozetkami. Nad vstupem je předsazené obdélné pole, uprostřed kterého je kovový šternberský erb.[2] Uprostřed jeho pole je jako obecná figura osmicípá hvězda, trojhranný (gotický) štít je opatřen klenotem (hvězda), přilbou s korunkou a přikryvadly. Podlaha portiku je vytvořena ze žulových desek, nahoře jsou tři zrcadlové klenbičky oddělené pasy. Nízká střecha, kterou pokrývá měděný plech, je sedlová s kuželovým pláštěm nad závěrem.[2] Objekt je opatřen omítanými fasádami, které jsou členěny nízkým předsazeným soklem a výrazně vyloženou profilovanou korunní římsou se zubořezem.[2] Žlutá barva fasády koresponduje s barvou šternberské hvězdy. V horní polovině severní a jižní stěny je kruhový okenní otvor rámovaný profilovanou šambránou. Okna mají dřevěné výplně, jsou dělené paprskovitě a chrání je mříž. Stejný otvor se nachází také v ose závěru, kde ústí 3 větrací okénka z hrobky s mříží.[2]
V přízemí (horní prostor) je kaple, která má kruhový půdorys, vede do ní chodbička, která je zaklenuta plackou. Uvnitř je umístěna klasicistní tumba se šternberským erbem a krucifixem.[1]
V suterénu (dolní prostor) se nachází hrobka, která má valenou klenbu s lunetami. Po obvodě jsou hrobové šachty.[1]
Seznam pohřbených
Do krypty byly uloženy ostatky sedmi příslušníků Leopoldovy větve rodu Šternberků.[6] Jako první tu byla v roce 1830 pohřbena hraběnka Aloisie.[7] Po více než stoleté pauze byly zdejší pohřby obnoveny uložením ostatků Zdeňka Sternbega a jeho manželky Alžběty v roce 2021.
Nejslavnější byl však Kašpar Maria hrabě ze Šternberka (1761–1838), obrozenec, botanik, geolog, paleontolog, jeden ze zakladatelů paleobotaniky, spoluzakladatel Národního muzea v Praze, kterému věnoval své rozsáhlé sbírky nerostů, zkamenělin a herbářových položek. Od roku 1808 bydlel na nedalekém zámku Březina, který zdědil po svém bratrovi Jáchymovi. V jeho okolí založil rozměrnou botanickou zahradu s vytápěnými skleníky, kde pěstoval rostliny z celého světa. K panství patřilo také devatenáct dolů na černé uhlí a doly na železnou rudu. U jeho hrobu jsou symbolicky umístěna zlomená geologická kladívka a část zkamenělé přesličky.
Chronologicky podle data úmrtí
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[8] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Sternbergů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny. Generace jsou počítány od Zdeslava ze Šternberka († 1265). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.
| Po-řadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
| 1. | 17. | Aloisie ze Šternberka | 3. 3. 1762 Praha | František Adam ze Šternberka 20. 7. 1711 Vídeň – 19. 9. 1789 Žirovnice | Od roku 1783 dáma ústavu šlechtičen U Andělů v Praze. | ||
| 4. 9. 1830 Praha | Marie Kristýna z Dietrichsteinu 26. 8. 1726 – 6. 10. 1766 | ||||||
| 2. | 17. | Kašpar Maria ze Šternberka | 6. 1. 1761 Praha | Jan Nepomuk I. ze Šternberka 11. 7. 1713 – 22. 8. 1798 Praha | Kanovník řezenské kapituly (1783–1806), tajný rada (1824), komtur (1832) a velkokříž (1836) Leopoldova řádu, prezident Společnosti muzea (1822), předseda sjezdu lékařů a přírodovědců v Praze (1837), majitel panství Radnice. | ||
| 20. 12. 1838 Březina | Anna Josefa Krakowská z Kolowrat 28. 12. 1726 Praha – 10. 8. 1790 | ||||||
| 3. | (18.) | Marie Sofie ze Stadion-Thannhausenu | 3. 2. 1819 Vídeň | Jan Filip ze Stadion-Thannhausenu 1780–1839 | 17. 4. 1845 Vídeň: Zdeněk ze Šternberka (č. 4) | Matka Aloise ze Šternberka (č. 5) a Filipa ze Šternberka (1852–1924, pohřben v kapli Nanebevzetí Panny Marie v Jemništi). Dáma řádu Hvězdového kříže (1846), palácová dáma. | |
| 2. 2. 1873 Vídeň | Kunhuta z Kesselstadtu 1795–1872 | ||||||
| 4. | 18. | Zdeněk ze Šternberka | 8. 6. 1813 Pohořelice | Josef Leopold ze Šternberka 24. 9. 1770/1776 Praha[9] – 18. 2. 1858 Vídeň | 17. 4. 1845 Vídeň: Marie Sofie ze Stadion-Thannhausenu (č. 3) | Otec Aloise ze Šternberka (č. 5) a Filipa ze Šternberka (1852–1924). C. k. komoří (1837), čestný rytíř Maltézského řádu, majitel panství Radnice (od 1838) a statků Březina (od 1838), Český Šternberk (od 1841) a Jemniště (od 1868). | |
| 9. 3. 1900 Vídeň | Marie Karolína z Walseggu 19. 1. 1781 Vídeňské Nové Město – 2. 6. 1857 Vídeň | ||||||
| 5. | 19. | Alois ze Šternberka | 13. 9. 1850 | Zdeněk ze Šternberka (č. 4) | Pohřben 3. 6. 1907 v rodinné hrobce ve Stupně.[10] | C. k. komoří (1880), majitel velkostatku Radnice a Český Šternberk. | |
| 30.[10] nebo 31. 5. 1907 Jemniště[9][11] | Marie Žofie Terezie ze Stadion-Thannhausenu (č. 3) | ||||||
| 6. | 21. | Zdeněk Sternberg | 15. 8. 1923 Praha | Jiří Douglas Sternberg 10. 12. 1888 Praha – 27. 7. 1965 Bruneck, Jižní Tyrolsko | 10. 5. 1955 Praha-Malá Strana: Alžběta Hrubá-Gelenj (č. 7) | 2021[12] | Restituent rodového majetku – Březina, Český Šternberk (1992), čestný a devoční rytíř Suverénního řádu Maltézských rytířů (velkokříž), držitel medaile Za zásluhy II. stupně (2005) |
| 19. 1. 2021 Český Šternberk | Kunhuta Mensdorff-Pouilly 11. 1. 1899 Smíchov, dnes Praha-Smíchov – 19. 11. 1989 Dírná | ||||||
| 7. | (21.) | Alžběta Sternbergová, roz. Hrubá-Gelenj | 28. 2. 1929 Červené Pečky | Josef Hrubý z Gelenj 22. 4. 1866 Červené Pečky – 14. 1. 1943 Červené Pečky | 10. 5. 1955 Praha-Malá Strana: Zdeněk Sternberg (č. 6) | 2021[13] | Dáma řádu Hvězdového kříže[14] |
| 6. 2. 2021 Český Šternberk | Karola Bukuwková z Bukuwky 3. 6. 1889 Horth – 2. 10. 1952 Praha |
Příbuzenské vztahy pohřbených
Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí pohřbení v kapli podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manželky, pokud se některý ze Šternberků oženil více než jednou. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Šternberků.
| František Leopold ze Šternberka † 1745 | Marie Anna Johana ze Schwarzenbergu 1688–1757 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| II. Marie Kristýna z Dietrichsteinu 1726–1766 | František Adam ze Šternberka 1711–1789 | III. Marie Anna Wilczeková 1736–1807 | Jan Nepomuk I. ze Šternberka 1713–1798 | Marie Anna Josefa Krakowská z Kolowrat 1726–1790 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 1. Aloisie ze Šternberka 1762–1830 | Josef Leopold (Leopold I.) ze Šternberka † 1858 | Marie Karolína z Walseggu 1781–1857 | 2. Kašpar Maria ze Šternberka 1761–1838 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 4. Zdeněk ze Šternberka 1813–1890 | 3. Marie Žofie Terezie ze Stadion-Thannhausenu 1819–1873 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 5. Alois ze Šternberka 1850–1907 | Karolína z Thurn-Valsássina-Como-Vercelli 1863–1944 | Filip ze Šternberka 1852–1924 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jiří Sternberg 1888–1965 | Kunhuta Mensdorff-Pouilly 1899–1989 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 7. Alžběta Hrubá-Gelenj 1929–2021 | 6. Zdeněk Sternberg 1923–2021 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| I. Kateřina Vávrová * 1971 | Filip Sternberg * 1956 | II. Susanne Friederike von Berg * 1956 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech (3) P/Š. Praha: Academia, 1980. S. 460.
- ↑ a b c d e f g h i Památkový katalog: Hrobka rodiny Šternberků [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 152–153.
- ↑ a b c KUTHAN, Jiří. Aristokratická sídla v českých zemích 1780–1914. Praha: NLN, 2014. 712 s. ISBN 978-80-7422-332-7. S. 137, 238.
- ↑ BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 288.
- ↑ TOMSOVÁ, Petra. Terezie ze Sternbergu – život šlechtičny v 19. století. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlova v Praze, 2012. Dostupné online. S. 68.
- ↑ HAVRÁNEK, Václav. Hrobka Šternberků přilákala stovky zvědavců [online]. Rokycanský deník.cz, 2011-07-07 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 360, 363, 364, 368. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017.
- ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Obrazové přílohy: Alois Sternberg - parte [online]. [cit. 2023-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 364
- ↑ Zdeněk Sternberg - parte [online]. Historická šlechta [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ KELLNER, Zdeněk. Zdeněk a Alžběta Sternbergovi jsou znovu spolu. Český Šternberk osiřel [online]. Benešovský deník.cz, 2021-02-11 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 170, 364
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šternberská hrobka ve Stupně na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Šternberská hrobka ve Stupně (součást obce Břasy) v okrese Rokycany v empírovém stylu z 1.poloviny 19. století.