Šternberský palác (Malá Strana)

Šternberský palác na Malostranském náměstí
Šternberský palác na Malostranském náměstí
Základní informace
Sloh	Klasicismus
Architekt	Pravděpodobně Giovanni Battista Alliprandi
Výstavba	1703 (propojení dvou renesančních domů)
Materiál	Zdivo
Stavebník	Antonio Vittali
Další majitelé	Šternberkové
Současný majitel	Česká republika
Poloha
Adresa	Malostranské náměstí 7/19 Praha 1, Malá Strana 118 00  Praha 011, Česko Česko
Ulice	Malostranské náměstí
Souřadnice	50°5′19,57″ s. š., 14°24′15,98″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	44423/1-506 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šternberský palác je barokní palác na Malostranském náměstí čp. 7, č.o. 19, na Malé Straně, v Praze 1. Vznikl v roce 1703 propojením dvou sousedních budov. Nyní je součástí komplexu budov Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Historie

Na místě dnešního paláce stávaly dva renesanční domy, založené na obvodových zdech domů gotických. Při stavebních úpravách sklepů byly objeveny základy staveb ze 13. až 14. století.^[1] Na dnešním průčelí je patrná ustupující část paláce, která je postavena na základech domu zvaného „Na baště“. V tomto domě 2. června 1541 vypukl zničující požár, kterému padly za oběť dvě třetiny domů Malé Strany, celá severní část Pražského hradu a poškozen byl i chrám sv. Víta.

Druhý dům původně patřil císařskému poručíkovi Antoniu Vittalimu. Aby po bitvě na Bílé hoře zachránil svůj majetek, vyvěsil na dům obraz Panny Marie, který zde v různých podobách přetrvává dodnes. Po zničujícím požáru byla parcela pod domem Na baště dlouhou dobu neprodejná, byla považována za prokletí města. Až v roce 1664 ji získal císařský komoří Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka (1627–1703), který o dvacet let později koupil i sousední dům Vittaliho.

K architektonickému spojení obou budov došlo až v letech 1703–1719, kdy budovy vlastnil František Damián ze Šternberka (1667–1723). S největší pravděpodobností se tak stalo podle projektu Giovanni Battisty Alliprandiho. Vnitřní výzdobu paláce provedli štukatéři Giuseppe Donato Frisoni a Giovanni Bartolomeo Cometa, a malíři Jan Rudolf Bys a Abraham a Isaac Godynové.

Na fasádě je zachován barokní obraz Korunování Panny Marie adorované svatými patrony objednavatele. Vlastnictví paláce připomíná také šternberský rodový erb, dekorovaný Řádem zlatého rouna s korunkou.

Dům má mimořádný význam pro dějiny české vědy a umění. V době, kdy jeho majitelem byl sběratel umění František Josef hrabě ze Šternberka-Manderscheidu (1763–1830), zde byla založena Soukromá společnost nauk (1770), v roce 1790 přejmenovaná na Královskou českou společnost nauk. V roce 1796 tu vznikla i Společnost vlasteneckých přátel umění. Bylo zde také první sídlo sbírek její obrazárny, pozdější Národní galerie. U dalšího člena rodu, přírodovědce Kašpara Maria ze Šternberka, se scházely vůdčí osobnosti národního obrození (Josef Dobrovský, František Martin Pelcl, František Palacký, Viktor Barvitius) a v jejich kruhu vznikla myšlenka zřízení Národního muzea (1818) a Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách (1820).

Galerie

• 
  Obraz Korunovace Panny Marie na průčelí paláce
• 
  Šternberský palác na Malé Straně
• 
  Šternberský erb na průčelí paláce

Odkazy

Reference

Literatura

• Jan HANUŠ: Muzeum a národní obrození, díl I.. Praha 1946
• Alois KUBIČEK: Pražské paláce, Poláček, Praha 1946
• Emanuel Poche, Pavel Preiss: Pražské paláce, Odeon, Praha, 1977
• Slavomír Ravik: Velká kniha o Praze, Regia, Praha 2000, ISBN 80-86367-05-3

Související články

• Malostranské náměstí
• Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šternberský palác na Malé Straně na Wikimedia Commons
• Sternbergové, Modrá krev, Česká televize