Štiavnická brázda
Štiavnická brázda | |
---|---|
(c) Jan Starec, CC BY-SA 3.0 | |
Stát | Slovensko |
Souřadnice | 48°27′25″ s. š., 18°54′58″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štiavnická brázda je geomorfologickou částí Sitnianské vrchoviny, podcelku Štiavnických vrchů.[1] Leží ve střední části podcelku, v okolí Banské Štiavnice.[2]
Polohopis
Území se nachází ve střední části Štiavnických vrchů a zabírá severní část podcelku Sitnianska vrchovina. V centrální části leží Banská Štiavnica, na západním okraji Štiavnické Bane a v jižní části brázdy Svätý Anton. Severním a severozápadním směrem sousedí podcelek Hodrušská hornatina, západním a jižním část Sitnianské predhorie a jihozápadním směrem navazuje geomorfologická část Sitno, oba podcelky Sitnianské vrchoviny. Údolí Štiavnice a Jasenice tvoří východní hranici, oddělující podcelek Skalka.[1]
Jasenica odvodňuje severní část území, kde z významných toků přibírá Beliansky potok, centrální a jižní část odvodňuje Štiavnica. Z významnějších přítoků zde přibírá Drienovský a Ilijský potok.[2]
Doprava
Údolími Štiavnice a Jasenice vede silnice I / 51, spojující Banskou Štiavnici s údolím Hrona (křižovatka s R1 ) na severu, resp. s Hontianskými Nemcami, kde kříží E 77 v trase silnice I / 66 ( Šahy - Zvolen). V okresním městě se na I / 51 připojuje silnice II / 524 ze Štiavnických Baní. Ze severu vede na okraj okresního města železniční trať Hronská Dúbrava - Banská Štiavnica.[2]
Chráněná území
Centrální část Štiavnických vrchů pod majestátním Sitnem leží v jádru Chráněné krajinné oblasti. Zvláště chráněným územím je chráněný areál Arborétum Kysihýbeľ, Banskoštiavnická botanická zahrada a Michalské rašelinisko.[2]
Turismus
Banská Štiavnica a její okolí patří mezi klenoty a nejstarší centra turistiky na Slovensku. Díky nepřebernému množství historických památek je město od roku 1950 " městskou památkovou rezervací ".[3] Od roku 1993 bylo "historické město Banská Štiavnica a technické památky jeho okolí" spolu s obcí Štiavnické Bane zapsáno do seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.[4] Spolu s důlními památkami a okolní přírodou Štiavnických vrchů patří tento region mezi nejnavštěvovanější oblasti v zemi. V rámci Štiavnické brázdy je výjimečná i národní kulturní památka Zámek Svätý Anton a další památky obce Svätý Anton.
Turistické trasy
- po červeně značené Rudné magistrále centrem Banské Štiavnice ze Štiavnických Baní do Banského Studenca
- po modře značené trase:
- z Banské Štiavnice na Žakýlský hrad
- ze Štiavnických Baní západním okrajem Banské Štiavnice do Vyhní
- z rozcestí v sedle Krížna na vrchol Sitno (1009 m n. m.)
- po zelené značce:
- z Banské Štiavnice na rozcestí v sedle Krížna
- ze Svätého Antona na rozcestí Vlčia jama pod Sitnom
- po žluté značce z lokality Klinger na Tanád (938 m n. m.)[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štiavnická brázda na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Geomorfologické členenie Slovenska [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e mapový portál HIKING.SK [online]. Dostupné online.
- ↑ Register pamiatkových rezervácií [online]. Dostupné online.
- ↑ Historic Town of Banská Štiavnica and the Technical Monuments in its Vicinity [online]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Média použitá na této stránce
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - červená.
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - modrá.
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - zelená.
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - žlutá.