Štokavština
Štokavština (štokavski / штокавски) | |
---|---|
rozšíření štokavštiny a jejích dialektů | |
Počet mluvčích | není znám |
Klasifikace | |
Písmo | latinka, cyrilice |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora (v zastoupení místními standardizovanými dialekty) |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | není |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štokavština (chorvatsky štokavski / štokavsko narječje, srbsky штокавски / штокавско наречје) je dominantní nářečí srbochorvatštiny rozšířené ve všech čtyřech srbochorvatsky hovořících zemích – v Chorvatsku, v Bosně a Hercegovině, v Srbsku a v Černé Hoře. Spisovný jazyk, a to jak původní srbo-chorvatský, tak dnešní srbský a chorvatský, je založen právě na tomto nářečí.
Název je odvozen od toho, jak vypadá výraz "co" (tedy što, případně šta), odtud što-kavské. Zbylými nářečími jsou čakavské a kajkavské nářečí v Chorvatsku. Ty se dále ještě člení a odlišují podle jednotlivých míst, často se prolínají.
Spisovná norma začala být tvořena na základě tohoto nářečí proto, že se jednalo o nejrozšířenější variantu jazyka tehdejší doby, byť samozřejmě ještě rozdělenou na dvě varianty (ekavština - východní a jekavština - západní), které se používají dodnes. Přimluvilo se za ní tehdejší chorvatské obrozenecké hnutí, známé pod názvem ilyristické, tak srbští obrozenci v čele s Vukem Karadžićem.
Štokavské nářečí se dá také rozdělit na dvě velké oblasti; novoštokavské (na tom stojí současný spisovný srbský jazyk) a staroštokavské, které je soustředěné hlavně v jihovýchodních oblastech kolem Černé Hory a Kosova. Rozdíl mezi oběma skupinami je v systému přízvuků, objevují se občas i archaismy.
Východní okraje území, kde se hovoří štokavským nářečím, plynule přecházejí v prostředí makedonské či bulharské a objevují se v něm prvky balkánského jazykového svazu.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu štokavština na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Autor: Trevbus, Licence: CC BY-SA 3.0
Карта распространения говоров штокавского наречия.
Источники:
- Lisac J. Hrvatski dijalekti i govori štokavskog narječja i hrvatski govori torlačkog narječja // Hrvatska dijalektologija 1. — Zagreb: Golden marketing — Tehnička knjiga, 2003. — P. 160—161 (Karta 4. Dijalektološka karta štokavskog narječja). — ISBN 953-212-168-4
- Browne W. Serbo-croat // The Slavonic Languages / Comrie B., Corbett G. — London, New York: Routledge, 1993. — P. 383 (Map 7.1. Serbo-Croat dialects). — ISBN 0-415-04755-2
Distribution of central South Slavic dialects before 16th century migrations.
Shtokavian subdialects, before 20th century migrations (according to the book of Pavle Ivić, published in 1988).