Štokavština

Štokavština (štokavski / штокавски)
rozšíření štokavštiny a jejích dialektů
rozšíření štokavštiny a jejích dialektů
Počet mluvčíchnení znám
Klasifikace
Písmolatinka, cyrilice
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykChorvatskoChorvatsko Chorvatsko, Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina, SrbskoSrbsko Srbsko, Černá HoraČerná Hora Černá Hora (v zastoupení místními standardizovanými dialekty)
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3není
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štokavština (chorvatsky štokavski / štokavsko narječje, srbsky штокавски / штокавско наречје) je dominantní nářečí srbochorvatštiny rozšířené ve všech čtyřech srbochorvatsky hovořících zemích – v Chorvatsku, v Bosně a Hercegovině, v Srbsku a v Černé Hoře. Spisovný jazyk, a to jak původní srbo-chorvatský, tak dnešní srbský a chorvatský, je založen právě na tomto nářečí.

Název je odvozen od toho, jak vypadá výraz "co" (tedy što, případně šta), odtud što-kavské. Zbylými nářečími jsou čakavské a kajkavské nářečí v Chorvatsku. Ty se dále ještě člení a odlišují podle jednotlivých míst, často se prolínají.

Štokavské varianty
Štokavské varianty
a) srbochorvatská nářečí před migracemi v 16. století (štokavština zeleně a červeně), b) dnešní dialekty štokavštiny

Spisovná norma začala být tvořena na základě tohoto nářečí proto, že se jednalo o nejrozšířenější variantu jazyka tehdejší doby, byť samozřejmě ještě rozdělenou na dvě varianty (ekavština - východní a jekavština - západní), které se používají dodnes. Přimluvilo se za ní tehdejší chorvatské obrozenecké hnutí, známé pod názvem ilyristické, tak srbští obrozenci v čele s Vukem Karadžićem.

Štokavské nářečí se dá také rozdělit na dvě velké oblasti; novoštokavské (na tom stojí současný spisovný srbský jazyk) a staroštokavské, které je soustředěné hlavně v jihovýchodních oblastech kolem Černé Hory a Kosova. Rozdíl mezi oběma skupinami je v systému přízvuků, objevují se občas i archaismy.

Východní okraje území, kde se hovoří štokavským nářečím, plynule přecházejí v prostředí makedonské či bulharské a objevují se v něm prvky balkánského jazykového svazu.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu štokavština na Wikimedia Commons

Média použitá na této stránce

Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Штокавские-диалекты.png
Autor: Trevbus, Licence: CC BY-SA 3.0
Карта распространения говоров штокавского наречия.

Источники:

  • Lisac J. Hrvatski dijalekti i govori štokavskog narječja i hrvatski govori torlačkog narječja // Hrvatska dijalektologija 1. — Zagreb: Golden marketing — Tehnička knjiga, 2003. — P. 160—161 (Karta 4. Dijalektološka karta štokavskog narječja). — ISBN 953-212-168-4
  • Browne W. Serbo-croat // The Slavonic Languages / Comrie B., Corbett G. — London, New York: Routledge, 1993. — P. 383 (Map 7.1. Serbo-Croat dialects). — ISBN 0-415-04755-2
Serbo croatian dialects historical distribution.png
Distribution of central South Slavic dialects before 16th century migrations.
Shtokavian subdialects1988.png
Shtokavian subdialects, before 20th century migrations (according to the book of Pavle Ivić, published in 1988).