Štola

Vstup do Poličanské (Denemarské) štoly v údolí říčky Vrchlice jižně od Kutné Hory

Štola (z něm. der Stollen) je nejčastěji přibližně vodorovné podzemní dílo tunelového typu.

Hornictví

Štola je podle hornické terminologie horizontální dovrchní (vzestupné) nebo úpadní (sestupné) ražené důlní dílo s jedním vyústěním na povrch; tím se liší od tunelu, který má východy dva, a od chodby, která ústí do šachty. V hlubinných dolech se štoly vyskytují jen velmi zřídka, protože účinně nedosahují velkých hloubek a rozfárávka štolou, například do hloubky 400 m, by byla velmi drahá. Proto jsou hlubinné doly rozfárávány jámou (šachtou). Chodby v hlubinných dolech tedy nejsou štoly. V hlubinných dolech jsou překopy (chodba v hlušině bez žíly či sloje), směrné chodby (sledují sloj v přímém směru s výchylkami výšky) a vozové chodby (sledují sloj ve stálé nadmořské výšce, hloubce, a korigují změny uložení změnou směru vlevo a vpravo).[1]

Štola Josef v zlatorudném revíru Psí hory u Mokrska

Dědičná štola

Dědičná štola sloužila pro odvodňování těžebního území, a proto se musela nacházet na co nejnižší nadmořské výšce. Obvykle ústila do blízkého údolí, kam odváděla podzemní vodu z důlních děl. Budována byla společně všemi majiteli, kteří měli práva na těžbu v tomto území, a následně byla děděna z generace na generaci (odtud název).[2]

Stavebnictví

Ve stavebnictví a vodohospodářství se slovo užívá v širším smyslu pro technickou podzemní chodbu nebo prostor určený například pro kanalizační či vodovodní stoku, jako specializované vodohospodářské stavby, kupř. vodní přivaděče. Někdy se štoly budují i jako odvodňovací či větrací chodby, kupř. systém štol pod pražským Petřínem, který odvádí nadbytečnou podzemní vodu do Vltavy a zabraňuje tak nežádoucím sesuvům půdy.

Štoly také představují moderní způsob rozvodu inženýrských sítí v kolektorech.

Jiná využití

Ve válečných dobách mohou sloužit také jako protiletecké úkryty a podzemní továrny. Bývají také hnízdišti některých vzácných živočichů, kupř. netopýrů.

Soudkova štola v Oderských vrších

Předštola

Štoly se také používají při výstavbě velkých silničních či železničních tunelů jako pomocné a technické chodby. Někdy je zde v první fázi výstavby vyražena tzv. předštola, která slouží :

  • pro průzkum geologického profilu celé stavby
  • v další fázi pak slouží též jako technologické vodítko pro pohyb (obvykle značně velkého, těžkého a složitého) razícího zařízení - např. razícího štítu.
Soudkova štola

Příroda ve štolách

Štoly slouží také jako zimoviště zvířat např. netopýrů, plazů aj.

Odkazy

Reference

  1. [1], str. 52.
  2. HALLA, Pavel. Dědičná štola nad Novými Hamry ukrývá smutný lidský příběh [online]. Rozhlas.cz, 2016-08-31 [cit. 2018-01-08]. Dostupné online. 

Literatura

  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Štola. Sv. 12, str. 877

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Štola Josef (21).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Páteřní štola blízko východu
Soudkova štola, Olšovec, okres Přerov.jpg
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 3.0
Soudkova štola, Olšovec, okres Přerov
Poličanská (Denemarská) štola.JPG
Autor: Juan de Vojníkov, Licence: CC BY-SA 3.0
Vstup do Poličanské (Denemarské) štoly vedoucí pod obcí Poličany, okres Kutná Hora. Asi 100 m dlouhá štola, na které se s přestávkami pracovalo od konce 14. století do konce 18. století. Dnes je uzavřena.
Soudkova štola, Olšovec, okres Přerov 5.jpg
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 3.0
Soudkova štola, Olšovec, okres Přerov