Štola Ferdinand
Štola Ferdinand | |
---|---|
Objekt štoly Ferdinand má okrovou fasádu a červenou sedlovou střechu | |
Základní údaje | |
Těžba | černé uhlí |
Poloha | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Okres | Kladno |
Obec | Kladno |
Souřadnice | 50°9′57,15″ s. š., 14°9′20,94″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štola Ferdinand (také Josefská nebo Antonín IV) se nachází v katastrálním území Vrapic u silnice z Kladna do Vrapic.
Historie
Štola byla založená pravděpodobně hormistrem Hynkem Steinem v roce 1775. V písemném záznamu v pamětní knize Buštěhradských kamenouhelných dolů je uvedeno, že štola byla založena v letech 1823–1825 a až o dva roky později byly nafárány sloje černého uhlí.[1][2] V roce 1841 byla štola prodloužena a přejmenována na Ferdinandovu štolu. Těžba, která byla provázená důlními požáry, probíhala do roku 1871 a do roku 1896 sloužila jako dopravní štola.[3] Znovu byla otevřena v roce 1941 a propojena se znovu otevřenými starými důlními díly pod názvem Prago IV, po roce 1946 Antonín IV. Štola zabezpečovala odvodnění a přístup pracovníků. Definitivně byla uzavřena v roce 1968. Délka štoly byla 340 m.[1][3][2]
Objekt
Po stranách ústí štoly byly původně založeny dva objekty čtvercového půdorysu, které byly později spojeny. Nový klasicistní objekt byl podélný a měl mírně předstupující rizalit s trojúhelníkovým štítem. Okna byla se segmentovým záklenkem a profilovaným ostěním. Štít na východní straně byl členěný lizénami a trojúhelníkovým vlysem v úrovni patrové římsy. V interiéru byly valené klenby s lunetami. Dům prošel četnými úpravami, štít nad rizalitem byl snesen, okna nahrazena novými a provedena nová fasáda.[4] Dům byl v roce 1999 navržen k prohlášení za kulturní památku, v roce 2001 návrh byl zamítnut.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b MATĚJ, Miloš. Kulturní dědictví kladenské průmyslové aglomerace. Ostrava: [s.n.], 2017. 335 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85034-98-1, ISBN 80-85034-98-0. OCLC 1100766061 S. 269.
- ↑ a b Štola Ferdinand - Josef - Antonín IV. podzemi.solvayovylomy.cz [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Vrapice a doly na jejich katastru - Kladno minulé. www.kladnominule.cz [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
- ↑ MATĚJ, Miloš. Kulturní dědictví Centrálního kladenského kamenouhelného revíru. Praha: Státní ústav památkové péče, 2001. 32 s. Dostupné online. ISBN 80-86234-17-7, ISBN 978-80-86234-17-5. OCLC 85013846 S. 5.
- ↑ STÖCKLOVÁ, Jaroslava. Rozhodnutí o neprohlášení za kulturní památku. iispp.npu.cz [online]. 10. 1. 2001 [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
Literatura
- Dobývání uhlí na Kladensku. Příprava vydání Jan Kurial. Ostrava: Kartis, 2006. 752 s. ISBN 80-254-0490-0.
Externí odkazy
- Důlní díla a poddolování na mapových stránkách České geologické služby. ID důlního díla 13321
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vrapice, část města Kladna. Pohled podél hlavní silnice (ul. Vrapická) ve střední části Vrapic směrem k východu (tj. ven z města). Vlevo přístřešek zastávky autobusů MHD VHS. Budovy po levé straně silnice představují někdejší zázemí tězby uhlí, jehož výchozy, spojené s počátky dolování na Kladensku, se nacházejí právě ve stráni za nimi. Vpravo za zábradlím se v obezděném korytě k silnici nakrátko přimyká Dřetovický potok.