Štola Ferdinand

Štola Ferdinand
Objekt štoly Ferdinand má okrovou fasádu a červenou sedlovou střechu
Objekt štoly Ferdinand má okrovou fasádu a červenou sedlovou střechu
Základní údaje
Těžbačerné uhlí
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresKladno
ObecKladno
Souřadnice50°9′57,15″ s. š., 14°9′20,94″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štola Ferdinand (také Josefská nebo Antonín IV) se nachází v katastrálním území Vrapic u silnice z Kladna do Vrapic.

Historie

Štola byla založená pravděpodobně hormistrem Hynkem Steinem v roce 1775. V písemném záznamu v pamětní knize Buštěhradských kamenouhelných dolů je uvedeno, že štola byla založena v letech 1823–1825 a až o dva roky později byly nafárány sloje černého uhlí.[1][2] V roce 1841 byla štola prodloužena a přejmenována na Ferdinandovu štolu. Těžba, která byla provázená důlními požáry, probíhala do roku 1871 a do roku 1896 sloužila jako dopravní štola.[3] Znovu byla otevřena v roce 1941 a propojena se znovu otevřenými starými důlními díly pod názvem Prago IV, po roce 1946 Antonín IV. Štola zabezpečovala odvodnění a přístup pracovníků. Definitivně byla uzavřena v roce 1968. Délka štoly byla 340 m.[1][3][2]

Objekt

Po stranách ústí štoly byly původně založeny dva objekty čtvercového půdorysu, které byly později spojeny. Nový klasicistní objekt byl podélný a měl mírně předstupující rizalit s trojúhelníkovým štítem. Okna byla se segmentovým záklenkem a profilovaným ostěním. Štít na východní straně byl členěný lizénami a trojúhelníkovým vlysem v úrovni patrové římsy. V interiéru byly valené klenby s lunetami. Dům prošel četnými úpravami, štít nad rizalitem byl snesen, okna nahrazena novými a provedena nová fasáda.[4] Dům byl v roce 1999 navržen k prohlášení za kulturní památku, v roce 2001 návrh byl zamítnut.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b MATĚJ, Miloš. Kulturní dědictví kladenské průmyslové aglomerace. Ostrava: [s.n.], 2017. 335 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85034-98-1, ISBN 80-85034-98-0. OCLC 1100766061 S. 269. 
  2. ↑ a b Štola Ferdinand - Josef - Antonín IV. podzemi.solvayovylomy.cz [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Vrapice a doly na jejich katastru - Kladno minulé. www.kladnominule.cz [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ MATĚJ, Miloš. Kulturní dědictví Centrálního kladenského kamenouhelného revíru. Praha: Státní ústav památkové péče, 2001. 32 s. Dostupné online. ISBN 80-86234-17-7, ISBN 978-80-86234-17-5. OCLC 85013846 S. 5. 
  5. ↑ STÖCKLOVÁ, Jaroslava. Rozhodnutí o neprohlášení za kulturní památku. iispp.npu.cz [online]. 10. 1. 2001 [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 

Literatura

  • Dobývání uhlí na Kladensku. Příprava vydání Jan Kurial. Ostrava: Kartis, 2006. 752 s. ISBN 80-254-0490-0. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vrapice CZ Vrapicka Str 042.jpg
Vrapice, část města Kladna. Pohled podél hlavní silnice (ul. Vrapická) ve střední části Vrapic směrem k východu (tj. ven z města). Vlevo přístřešek zastávky autobusů MHD VHS. Budovy po levé straně silnice představují někdejší zázemí tězby uhlí, jehož výchozy, spojené s počátky dolování na Kladensku, se nacházejí právě ve stráni za nimi. Vpravo za zábradlím se v obezděném korytě k silnici nakrátko přimyká Dřetovický potok.