Štola Halíře

Štola Halíře
Vstup do štoly Halíře na jihovýchodním úpatí stejnojmenného kopce
Základní údaje
Typ díla	historické hornické dílo, prohlídková štola
Těžba	zlato
Poloha
Stát	Česko Česko
kraj	Středočeský
okres	Praha-západ
Obec	Pohoří
Souřadnice	49°53′3,46″ s. š., 14°30′48,3″ v. d.
štola Halíře
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štola Halíře se nachází v masívu stejnojmenného kopce (399 m n. m.) na katastrálním území obce Pohoří v okrese Praha - západ ve Středočeském kraji. Na ústředním seznamu kulturních památek České republiky je tato lokalita zapsána od 13. 10. 2008 jako rudný důl - pinkoviště Halíře s výskytem archeologických stop.^[1] Památku spravuje Regionální muzeum v Jílovém u Prahy.^[2]

Geologie a historie

Zlatonosné zrudnění

Štola Halíře se nachází nedaleko hájovny a zaniklé tvrze Turyň v nejvýchodnější části Jílovského zlatonosného revíru. Z geologického i historického hlediska se odlišuje od dalších štol v okolí Jílového, neboť se nachází mimo horniny jílovského pásma, a to konkrétně ve kře kontaktních biotitických rohovců, která je obklopena granitickými horninami středočeského plutonu.^[3] Pokud jde o geologické stáří, je lokalita Halířů součástí barrandienského svrchního proterozoika, (starohor -stáří cca 570 mil. let). Rohovce zde vznikly přeměnou sedimentů štěchovické skupiny na kontaktu s vyvřelinami středočeského plutonu, s jehož vznikem přímo souvisí i původ zdejšího zlatonosného zrudnění. Toto zrudnění pochází z variského období (konec prvohor) a je vázáno na rudní žíly, které v úklonu cca 55° procházejí horninovým masívem ve směru severozápad - jihovýchod, což je směr naprosto odlišný od SSV - JJZ směru jiných rudních žil v jílovském revíru, například ve Studeném.^[2]

Historie těžby

První písemná zmínka o těžbě v lokalitě Halíře je uvedena v Hájkově kronice a odkazuje na rok 1079, což ovšem nelze ověřit. Podle archeologických nálezů je ale zřejmé, že v oblasti Turyňského a Chotouňského potoka, které jsou pravostrannými přítoky Sázavy, se těžilo zlato již v keltském období. Ve středověku podle názoru historiků měla oblast Halířů projít dvěma významnějšími etapami těžby, a to v polovině 14. století a posléze na konci 16. století.^[2]

Důlní dílo, označované jako "štola Halíře", je však dílo novodobé, pocházející z poloviny 20. století. Je výsledkem průzkumu Halířského žilného pásma, který zde proběhl v letech 1948 - 1951. V tomto období byla vyražena tzv. Nová halířská štola a průzkumem zpřístupněna Stará halířská štola. Průzkumná štola byla ražena od Turyňského rybníka severozápadním směrem do hlubin masívu kopce Halíře. Za zmínku stojí, že ve štole pracovali pouze čtyři havíři - střelmistr, razič a další dva pracovníci, kteří nakládali horninu na vozík a po kolejnicích ji vyváželi před štolu na odval. Ražba štoly byla vedena podél křemenné žíly a zároveň sledovala poruchu ve stavbě zdejších hornin. Vznikla tak štola s unikátním profilem ve tvaru kosočtverce, respektive písmene "A", a to bez použití jakýchkoli podpěr. Celková délka systému průzkumných štol i se 4 překopy, raženými kolmo na hlavní, 258 metrů dlouhou štolu, je 369 metrů.^[2] Během ražby byly odkryty některé starší štoly v masívu Halíře, včetně štoly, zvané Pětihalíř, která je patrně středověkého původu.

Původ názvu

Název kopce i místních štol bývá odvozován od skutečnosti, že už v historických dobách byly v této oblasti rudní žíly z hlediska výskytu zlata chudší, než v bezprostředním okolí Jílového. Důkazem je nevydobytý úsek křemenné žíly o maximální mocnosti 8 centimetrů (průměrně jen 4 cm), v níž obsah zlata odpovídal výnosu 7,7 gramů zlata na tunu suroviny. Vzhledem k nepatrné mocnosti této žíly se další průzkum jevil jako ekonomicky nezajímavý a byl 1. 10. 1951 ukončen.

Fotogalerie

• 

  Unikátní profil průzkumné štoly Halíře

• 

  Průhled stropem štoly do starého hornického díla

• 

  Zbytky křemenné žíly s výskytem zlata

• 

  Staré důlní dílo, odkryté při ražbě nové štoly

• 

  Rybník u zaniklé vsi a tvrze Turyň

Dostupnost

Pro motoristy je vyznačen příjezd z Jílového u Prahy přes místní části Kabáty a Borek. Od rozcestí turistických značek Borek - u potoka, které se nachází asi 300 m od nádraží Jílové u Prahy na železní trati Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany, je vstup do štoly Halíře po červeně značené cestě vzdálen 1,4 km.^[4] Štola je přístupná veřejnosti od roku 2008 v letní turistické sezóně, tj. od dubna do října, o sobotách, nedělích a státních svátcích. Otevírací doba je od 10 do 17 hodin. V lese nad štolou, od úpatí až k vrcholu Halířů (399 m n. m.), je zachováno rozlehlé pinkoviště a četné odvaly jako svědectví historické těžby v této lokalitě.

Odkazy

Reference

Literatura

• MORÁVEK, Petr, LITOCHLEB, Jiří. Jílovské zlaté doly. Jílové u Prahy: Regionální muzeum v Jílovém u Prahy, 2002. 187 s. ISBN 80-238-9209-6

Související články

• Štola svatého Josefa
• Štola sv. Antonína Paduánského (Jílové u Prahy)
• Seznam kulturních památek v okrese Praha - západ

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Štola Halíře na Wikimedia Commons