Štramberské uši
| Štramberské uši | |
|---|---|
 (c) Manka, CC BY-SA 3.0 Štramberské uši | |
| Základní informace | |
| Místo původu | Česko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štramberské uši (v minulosti také Uši Tatarských) je cukrářský výrobek z perníkového těsta ve tvaru kornoutu, který se tradičně peče v moravském městě Štramberku a okolí. Obchodní značku Štramberské uši může od roku 2000 nést pouze produkt vyrobený na území města Štramberk. V roce 2006 ve městě působilo osm výrobců s přidělenou licencí. Na počátku roku 2006 získala Česká republika od Evropské komise předběžný souhlas s udělením ochrany zeměpisného označení původu pro tento potravinářský výrobek. Od začátku roku 2007 jsou Štramberské uši prvním českým potravinářským výrobkem, kterému EU tuto ochranu přiznává v rámci standardní procedury.[1]
Legenda o původu cukroví
Podle místní pověsti se původ cukrovinky váže k mongolskému tažení v roce 1241, kdy si nepřátelské vojsko rozložilo tábor na úpatí blízkého kopce Kotouč. Podle pověsti místní obyvatelé po noční bouři prokopali hráz rybníka a ležení vytopili. Když voda opadla, našli prý na místě vaky s nasolenýma lidskýma ušima, které Mongolové utínali křesťanům a posílali svému chánovi. Vedle pověstí o oněch bojích s Tatary[2] udržovalo místní obyvatelstvo každoročně ve výroční dny svátku Nanebevstoupení Páně slavné Štramberské poutě,[3] při kterých se pekly perníkové „uši a ruce” (Wallfahrern am Christi Himmelfahrtstage aus Pfefferfuchen gebackene Ohren und Hände verfauft)[4][5][6] či později jen „tatarské uši”.[7] O čemž se poprvé písemně zmínil v roce 1835 Gregor Wolny.[4]
Reference
- ↑ Brusel začal chránit uši ze Štramberku. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2007-01-10 [cit. 2017-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna: Pověst Tatarské uši. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Hlídka: měsíčník vědecký se zvláštním zřetelem k apologetice a filosofii. V Brně: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, 07.1933, 50(7). s. 256.
- ↑ a b WOLNY, Gregor. Die Markgrafschaft Mähren: Prerauer Kreis. [s.l.]: Selbstverl. 564 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: tr8AAAAAcAAJ.
- ↑ Moravia: ein Blatt zur Unterhaltung, zur Kunde des Vaterlandes, des gesellschaftlichen und industriellen Fortschrittes. Brünn: [s.n., 24.02.1848, 11(24). s. 94.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Prerauer Kreis: I. Band. [s.l.]: [s.n.] 556 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: w7lhAAAAcAAJ.
- ↑ KARAS, Josef František. V soumraku: hrst povídek z časů pobělohorských. Praha: B. Kočí, 1925. s. 291.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štramberské uši na Wikimedia Commons - Pověst o vzniku tradice Štramberských uší na stránkách města Štramberk
- Tatarské uši, J. Havelka - legenda
- ČVANČAROVÁ, Naďa. Dezert Štramberské uši má sice zvláštní historii, ale rozhodně si na něm pochutnáte. Rozhlas. 23. února 2014. Dostupné online [cit. 2017-06-13].
- Štramberské uši, Záhady Toma Wizarda, ČT
Média použitá na této stránce
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 3.0
Štramberské uši, Štramberk