Šumperk

Šumperk
Radnice na náměstí Míru
Radnice na náměstí Míru
Znak města ŠumperkVlajka města Šumperk
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecŠumperk
Obec s rozšířenou působnostíŠumperk
(správní obvod)
OkresŠumperk
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel25 061 (2023)[1]
Rozloha27,88 km²[2]
Nadmořská výška330 m n. m.
PSČ787 01
Počet domů2 775 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.3
Počet ZSJ30
Kontakt
Adresa městského úřadunám. Míru 364/1
Šumperk
787 13 Šumperk 1
posta@sumperk.cz
StarostaMiroslav Adámek (za ANO)
Oficiální web: www.sumperk.cz
Šumperk
Další údaje
Kód obce523704
Kód části obce414603
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šumperk (německy Mährisch Schönberg)[4] je město na severu Moravy v Olomouckém kraji, 46 km severozápadně od Olomouce na řece Desná a na jihozápadním okraji Jeseníků. Žije zde přibližně 25 tisíc[1] obyvatel. Protože leží na křižovatce cest a železničních tratí umožňujících přístup do různých částí Jeseníků a je regionálním centrem kultury, bývá v propagačních materiálech nazýván Živá brána Jeseníků.

Název

Osada byla založena pod jménem Schönberg ("krásný vrch"). České jméno vzniklo z jeho německé nářeční podoby. S -p- se jméno v češtině začalo psát až koncem 19. století. Přívlastek Mährisch se v němčině užíval od 17. století.[5]

Historie

Založení města Šumperka spadá do období vrcholu tzv. velké kolonizace 13. století. Přesné datum založení není známo, jelikož se zakládací listina nedochovala. Historikové ovšem vymezili možné založení města mezi léta 12691276; první zmínka o městu se poté datuje k roku 1281.

Záhy po založení samotného města lokátorem a jeho druhy, kterých bylo patrně 68, se v Šumperku na trvalo usadil dominikánský řád, který si zde v roce 1293 na okraji města založil svůj klášter, ke kterému příslušel i kostel Zvěstování Panny Marie.

Šumperk se již od svých prvopočátků spojených s těžbou kovů poměrně rychle rozvíjel. Ale v průběhu 14. století se markraběcí majetek postupně rozpadal a tak se v roce 1340 šumperské zboží ocitlo v zástavě mocného rodu pánů z Lipé. Avšak již roku 1352 držel Šumperk ve svých rukou zpět markrabě Jan. Jeho syn Jošt udělil poté v roce 1391 městu řadu práv a výsad, mj. i mílové právo, které postavily město takřka na úroveň měst královských.

V 15. století se na šumperském hradě usadil Jiří Tunkl z Brníčka, který nabídl své sídlo ke konání tzv. Šumperského sněmu, kde dne 4. června 1490 zástupci stavů Markrabství moravského a Knížectví slezského sjednali společný postup při přijímání nového krále po smrti Matyáše Korvína, uherského krále. Na pozadí těchto událostí zažívalo město nevídaný řemeslný rozkvět; vždyť roku 1442 byl uznán cech soukeníků a o rovných třicet let později i cech plátenický, vše díky dlouholeté tradici pěstování lnu a chovu ovcí.

V roce 1507 Šumperk získali do svého vlastnictví Žerotínové (dnes Zierotínové), kteří z něj učinili své reprezentativní rodové sídlo. Za panování Petra ze Zierotína byl původní hrad přebudován v renesanční zámek, po požáru v roce 1513 byl mj. opraven klášter i s kostelem a vztyčeny hradby po celém obvodu města. Hospodářská síla dále nabývala na svých rozměrech, což vyústilo ve spor mezi měšťany a chamtivými Petrem ml. a Janem ze Zierotína. Ze sporu nakonec vyšli vítězně měšťané, navíc se stal Šumperk královským komorním městem a Zierotínové se natrvalo přestěhovali do Velkých Losin.

Šumperk roku 1864
Pohled na Šumperk z nádraží v Zábřehu na Moravě v roce 1845

Následující krátké období svobody a prosperity bylo ukončeno bitvou na Bílé hoře v listopadu 1620. Šumperk tak za aktivní podporu českých stavů upadl roku 1622 do lichtenštejnského poddanství se všemi důsledky rekatolizace. Ve svém průběhu se ale třicetiletá válka města výrazněji nedotkla, kromě roku 1643 a invaze švédských vojsk, která město prakticky vyplenila, z čehož se ale Šumperští brzo vzpamatovali, i když jejich snažení zpřetrhal velký požár v roce 1669. Hrůzy 17. století poté dovršily nechvalně proslulé čarodějnické procesy z let 16791694, kterým padlo za oběť na 25 obyvatel města v čele s děkanem Kryštofem Lautnerem, Jindřichem Peškem (který se stal jedinou nepokořenou obětí) a rodinou Kašpara Sattlera.

Z těchto katastrof se město postupně vzpamatovávalo v průběhu první poloviny 18. století, čemuž dopomohl i zájem vrchnosti o zemědělské podnikání ve větším měřítku, od čehož byl jen malý krůček k návratu k tradici textilního podnikání. Manufakturní způsob produkce šířící se Evropou zasáhl v 80. letech 18. století i Šumperk, díky tomu se tak zde vyráběl damašek, mezulán, plyš, samet, trip (lesklá látka na sváteční oblečení vyráběná pouze v Šumperku) a manšestr.

S nezadržitelným příchodem průmyslové revoluce přišli a v Šumperku se trvale usadili bohatí a významní vídeňští obchodníci a podnikatelé, kteří na předměstí zakládali početné textilní továrny (na přelomu 19. a 20. století bylo ve městě na 20 velkých a středně velkých textilních továren) a v samotném městě si od významných architektů (např. Theofil von Hansen, Georg Berger nebo Josef a Anton Drexler) nechávali stavět honosné paláce po architektonickém vzoru hlavního města monarchie – Vídně. To s sebou přineslo i lichotivé označení „Malá Vídeň“ a dynamickou expanzi do předměstí.

Dějiny Šumperka ve 20. století byly negativně poznamenány odsunem drtivé většiny původního německy mluvícího obyvatelstva v roce 1945 a okupací sovětským vojskem po roce 1968. Od této doby historické jádro města pustlo a samotné město stále více zahlcovala prefabrikovaná výstavba. Obrat přišel po sametové revoluci, kdy historické centrum bylo Ministerstvem kultury prohlášeno za městskou památkovou zónu a město se tak začalo proměňovat do lepšího vzhledu. V současné době žije v Šumperku, který je propagačně nazýván „Živou bránou Jeseníků“, zhruba 26 tisíc obyvatel.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

Počet obyvatel Šumperka od 70. let prudce rostl až do roku 1990, v jehož závěru přesahoval 37 tisíc. O rok později však zaznamenal více než šestitisícový propad, neboť se od něj odtrhly obce Bratrušov, Dolní Studénky, Hraběšice, Rapotín, Rejchartice a Vikýřovice.[6] V následujících dvou letech počet obyvatel znovu stoupal, od roku 1993 se ale trend obrátil.

Vývoj počtu obyvatel Šumperka[7][8]
Rok185018691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel7 2007 2858 56210 49311 63613 32913 11715 71817 19219 26623 68331 87330 42229 49026 737

Struktura populace

Členění města

Po odtržení obcí Bratrušov, Dolní Studénky, Hraběšice, Rapotín, Rejchartice a Vikýřovice se již Šumperk nečlení na části. Jeho součástí zůstala jen bývalá osada Temenice a město má proto tři katastrální území:[9]

  • Šumperk
  • Dolní Temenice
  • Horní Temenice

Kultura

Geschaderův dům (muzeum)
Bývalý kostel Zvěstování P. Marie

Památky

Související informace naleznete také v článcích Kulturní památky města Šumperk a Seznam kulturních památek v Šumperku.

Kulturní akce, instituce a zajímavosti

  • Blues Alive (festival bluesové hudby – listopad)
  • Contemporary czech art (nezávislý výstavní prostor - listopad až březen)
  • Mezinárodní folklorní festival (festival folklórních tanců – srpen)
  • Slavnosti města Šumperka (historické slavnosti – červen)
  • Město čte knihu (literárně-filmový festival – listopad)
  • Brány památek dokořán (den otevřených dveří památek – duben)
  • Dny evropského dědictví (dny otevřených dveří památek – září)
  • Džemfest (hudební festival pro mladé – říjen)
  • Horování (festival horolezectví a extrémních sportů – listopad)
  • Klášterní hudební slavnosti (festival klasické hudby v klášterním kostele – červenec)
  • Klasika Viva (celoroční cyklus komorní klasické hudby)
  • Letní filmová klasika v Kině Oko (prázdninová přehlídka slavných filmů světové kinematografie – červenec a srpen)
  • Minifestival filmů (přehlídka filmů vždy jednoho slavného režiséra – září)
  • Divadlo Šumperk
  • Vlastivědné muzeum v Šumperku
  • Dům kultury Šumperk
  • Městská knihovna Šumperk
  • Kino Oko Šumperk
  • Středisko volného času a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Doris Šumperk
  • Šumperský majáles
  • Poesiomat – u městských hradeb

Samospráva města od roku 2010 pravidelně 5. července vyvěšuje zlato-červenou moravskou vlajku.[12]

Sport

Účastníci Olympijských her narozeni v Šumperku

  • Jiří Dopita (nar. 1968), ZOH 1998, ZOH 2002 (hokej)
  • Jan Hudec (nar. 1981), ZOH 2010, ZOH 2014, ZOH 2019 (alpské lyžování)
  • Vítězslav Jureček (nar. 1960), ZOH 1984 (biatlon)
  • Jarmila Klimešová (nar. 1981), LOH 2004, LOH 2008, LOH 2012 (atletika - hod oštěpem)
  • Lenka Koloušková (nar. 1967), LOH 1988, LOH 1992 (střelba)
  • Martina Konopová (nar. 1986), ZOH 2010 (Freestyle lyžování)
  • Adam Kotzmann (nar. 1993), ZOH 2018 (alpské lyžování)
  • Radoslav Kováč (nar. 1979), LOH 2000 (fotbal)
  • Daniel Kunce (nar. 1971), ZOH 1998, ZOH 2002 (hokej)
  • Ludmila Švédová (1936 - 2018), LOH 1960 (umělecká gymnastika)
  • Aleš Valenta (nar. 1973), ZOH 1998, ZOH 2002, ZOH 2006 (Freestyle lyžování) ZOH 2002 (vlajkonoš na zahajovacím a závěrečném ceremoniálu)
  • Ivana Večeřová (nar. 1979), LOH 2004, LOH 2008 (basketbal)
  • Dušan Žáček (nar. 1961), LOH 1980 (basketbal)[13]

Doprava

Letecký pohled na centrum – v popředí kostel sv. Jana Křtitele, za ním radnice s věží

Šumperkem prochází peáž dvou silnic I. třídy: silnice I/11 (Hradec Králové - Ostrava) a silnice I/44 (Mohelnice - Jeseník). S ní se zde křižuje silnice II. třídy II/446. V šumperském železničním uzlu se setkávají celostátní tratě č. 290 (z Olomouce), č. 270 (ze Zábřeha) a č. 292 (směr Hanušovice a Jeseník), a regionální trať 291 (Železnice Desná). Trať ze Zábřeha je od roku 2009 elektrifikovaná a zajišťuje nejrychlejší napojení na třetí železniční koridor (13 km, 12 až 20 minut). Trať 291 je elektrifikovaná od roku 2015.

Městská hromadná doprava

Městskou hromadnou dopravu zajišťuje společnost Arriva Morava. Skládá se z pěti městských linek, které jezdí v tarifní zóně 1. Systém městské hromadné dopravy se skládá z autobusů.

Letecká doprava

Letiště Šumperk se nachází zhruba 5 km od centra města směrem k vodní nádrži Krásné. Letiště (ICAO: LKSU) je veřejné vnitrostátní letiště. Využívané je hlavně pro sportovní a rekreační účely.

Osobnosti

Viz Seznam osobností Šumperku

Partnerská města[14]

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 581. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 568, 569.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 55, 112, 171, 445, 446 a 569.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. 
  8. Do roku 1950: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR I. 2., Praha: FSÚ 1978, str. 872.
  9. Obec Šumperk: podrobné informace [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2017-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-01. 
  10. AUGUSTINKOVÁ, Lucie. Johann Ernest Klapperoth a Šumperk. Severní Morava. Vlastivědný sborník. 2019, roč. 63, s. 38–40. 
  11. TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 134–135. 
  12. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10153792499030661&id=224337820660
  13. Olympedia [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. 
  14. Partnerská města - Šumperk. www.sumperk.cz [online]. [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Šumperk (17).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitov, hrobky podnikatelských rodin Chiari a Seidl
Šumperk (5).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Šumperk (7).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Městská památková zóna Šumperk, Slovanská 275/16, kavárna Svět (bývalé kino Saxinger, 1920-1921).
Šumperk (19).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Městská památková zóna Šumperk, budova Městského divadla (bývalý Německý spolkový dům, architekt Georg Berger, 1901-1902)
Šumperk (15).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Vila Chiari (též vila Doris, architekt Wilhelm Lux, 1899), 17. listopadu 691/2, Šumperk.
Šumperk (18).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Evangelický kostel (1874) na náměstí Svobody
Šumperk - Hlavní třída.jpg
Autor: Radek Bartoš, Licence: CC BY-SA 3.0
Pěší zóna na Hlavní třídě v Šumperku (Olomoucký kraj)
Šumperk (14).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Městská památková zóna Šumperk, Sady 1. máje (bývalá zahrada vily Chiari)
SumperkGeschaderuvDum.jpg
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Šumperk (11).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Městská památková zóna Šumperk, Kostelní náměstí, Hanácká 150/1.
Sumperk CZ flag.gif
Vlajka města Šumperk. List tvoří žluté žerďové pole s černou půlorlicí s červenou zbrojí a vlající modré pole se svislým bílým parohem.
Mährisch Schönberg - Hlavní třída.JPG
Autor: Pudelek, Licence: CC BY-SA 4.0
Šumperk (Mährisch Schönberg) - Hlavní třída
Beschreibende Darstellung 07 Schönberg.jpg
Pohled směrem k Šumperku z nádraží v Zábřehu na Moravě
Sumperk letecky pohled.jpg
Autor: RostislavŠubert, Licence: CC BY-SA 3.0
letecký snímek
Sumperk CoA CZ.png
Znak města Šumperk. Ve spodu červeného štítu modré skály, z nichž vyrustají dvě stříbrné kvádrované věže s cimbuřími o třech stínkách, na každé věži zlaté písmeno F. Věže spojuje krátká hradba ze stříbrných kvádrů s otervřenou branou, v níž je vytažená stříbrná mříž o čtyřech hrotech. Nad branou zlato-modře polcený štítek, v pravém poli půl doprava hledící černé orlice, v levém poli stříbrný pravý jelení paroh se šesti doprava směřujícími růžky.
Sčítání obyvatelstva 2011, 523704 Šumperk, vzdělání.svg
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel obce Šumperk ve věku 15 a více let podle údajů získaných při sčítání lidu, domů a bytů 2011. Zdroj dat: Český statistický úřad
Šumperk (21).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Radnice na Náměstí Míru (architekt Georg Berger, 1909-1911)
Šumperk (12).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Městská památková zóna Šumperk, západní strana Náměstí Míru
Šumperk (6).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitovní kostel sv. Barbory (1753)
Šumperk (16).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitov, hrobky podnikatelských rodin Oberleithner a Schimke