Švábská Alba

Švábská Alba Schwäbische Alb
Lochenstein
Nejvyšší bod	1015 m n. m. (Lemberg)
Nadřazená jednotka	Středoněmecká vysočina
Sousední jednotky	Jura, Gäuplatten, Schwäbisches Keuperland, Franský Jura, Donau-Iller-Lech-Platte, Südliches Alpenvorland
Podřazené jednotky	Randen, Hegau-Alb, Baaralb und Oberes Donautal, Hohe Schwabenalb, Mittlere Kuppenalb, Mittlere Flächenalb, Albuch und Härtsfeld, Lonetal-Flächenalb (Niedere Alb), Riesalb
Světadíl	Evropa
Stát	Německo Německo Švýcarsko Švýcarsko
Horniny	vápenec
Povodí	Dunaj, Rýn
Souřadnice	48°30′ s. š., 10° v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Švábská Alba poblíž Tübingenu

Vodopády u Bad Urach

Švábská Alba (německy Schwäbische Alb nebo Schwabenalb), někdy také nazývaná Švábský Jura,^[1] je německé pohoří na jihu spolkové země Bádensko-Württembersko, s malým přesahem do Švýcarska.

Geografie

(c) Thomas Römer, CC BY-SA 3.0

Topografická mapa pohoří

Švábskou Albu na západě odděluje úzký pruh tzv. Gäuplatten od Schwarzwaldu. Na severovýchodě na ni navazuje Franská Alba, na jihu začíná podhůří Alp. Stejně jako Franská Alba, i Švábská na severu přechází v tzv. Keuperland, tedy nižší celky tvořené už nikoli jurskými, ale staršími triasovými vápenci.

Od Bodamského jezera se hřeben pohoří táhne severovýchodním směrem až k městu Aalen. Nejvyšší horou je pohoří je Lemberg s nadmořskou výškou 1015 m. Celé pohoří je významným nalezištěm jurských fosílií a současně jedním velikým krasovým územím.

Vzhledem ke geologickým podobnostem byl v 19. století prosazován názor, že Franská Alba, Švábská Alba, Švýcarský a Francouzský Jura tvoří jediné pohoří; toto pojetí se ale neujalo a dnes se s ním setkáváme jen zřídka. Všechny tyto horské celky jsou sice tvořené z větší části usazeninami z mělkého tropického moře z období jury, ale zatímco v případě Franské a Švábské Alby (a menších přilehlých území ve Švýcarsku) jsou to jen rozlámané a vyzvednuté tabule, podstatná část Jury je ukázkově zvrásněná alpinským vrásněním. Obě Alby tedy patří do Jihoněmecké stupňoviny (Süddeutsches Schichtstufenland), zatímco Jura se už řadí k Alpám.^[2]

Členění

V německém členění má Schwäbische Alb číslo D60, resp. podle starého systému 09. Podle staršího systému Emila Meynena se oblast dělí takto:

• 09 (=D60) Schwäbische Alb (Švábská Alba)
  • 090 Randen
  • 091 Hegau-Alb (Hegauská Alba)
  • 092 Baaralb und Oberes Donautal (Baarská Alba a údolí horního Dunaje)
  • 093 Hohe Schwabenalb (Vysoká Švábská Alba)
  • 094 Mittlere Kuppenalb (Střední kupovitá Alba)
  • 095 Mittlere Flächenalb (Střední plošinová Alba)
  • 096 Albuch und Härtsfeld (Albuch a Härtsfeld)
  • 097 Lonetal-Flächenalb (Niedere Alb) (Nízká Alba)
  • 098 Riesalb (Rieská Alba)

Orograficky lze vyčlenit také tyto celky:

• Härtsfeld
• Albuch
• Heidenheimská Alba
• Spodní Alba
• Stubersheimská Alba
• Ulmerská Alba
• Blaubeurská Alba
• Urachská Alba
• Münsingská Alba
• Reutlingská Alba
• Zwiefaltská Alba
• Zollernalb
• Grosser Heuberg

Hydrologie

Severozápadní svahy pohoří jsou odvodňovány řekou Neckar, která pramení v rašeliništi ve městě Schwenningen. Tok Neckaru kopíruje přibližně severozápadní svah pohoří a u města Plochingenu se prudce stáčí na západ směrem k řece Rýn, do níž se později vlévá. Mírnější jihovýchodní svahy jsou odvodňovány prostřednictvím menších toků do Dunaje. V celé oblasti se nachází množství podzemních toků, z nichž některé nejsou dosud podrobně zmapovány. Zvláštností je, že většina místních toků vytéká naráz z podzemních prostor už jako hotová řeka či říčka, aniž by sbírala na svému toku drobné přítoky z jednotlivých malých pramenů. Těmto prameništím de německy říká „Töpfe“ (doslovný překlad do češtiny by znamenal „hrnce“) a jedná se o vyvěračky.

• Významné vyvěračky:
  • Aachtopf nejvydatnější vyvěračka v Německu, pramen řeky Aach
  • Blautopf pramen řeky Blau ve městě Blaubeuren, řeka Blau se v Ulmu vlévá do Dunaje
  • Filsursprung pramen řeky Fils u městečka Wiesensteig, řeka Fils tvoří pravobřežní přítok Neckaru v Plochingenu
  • Lautertopf pramen romantické turisticky vyhledávané říčky Große Lauter u obce Gomadingen, říčka protéká údolím hradů a jeskyní a tvoří levobřežní přítok Dunaje
  • Goldloch pramen říčky Lauter u obce Lenningen, říčka vytéká přímo z jeskyně a vlévá se do Neckaru u města Wendlingen.

Turistické lokality

• V regionu se nachází mnoho hradů, klášterů, kostelů, jeskyní a starých měst.
• Řeka Dunaj, která pramení v pohoří Černý les prostřednictvím zdrojnic Brigach a Breg se poblíž obce Immendigen propadá a protéká nejprve soustavou krasových jeskyní do města Aachu a poté se vlévá coby řeka Aach do Bodamského jezera. Následně Dunaj pramení jakoby znovu pomocí zdrojnic Krähenbach a Elta.
• Jeskyně a umění z doby ledové v pohoří Švábská Alba – lokalita světového kulturního dědictví UNESCO

Osídlení

Nejstarší doklady pravěkého osídlení dosahují stáří až 35 000 let. Patří mezi ně píšťala vyrobená z labutí kosti, dvě sošky lvího muže či koňská hlava. Od 1. do 3. století tudy probíhala hranice římské říše, tzv. Limes Romanus.

Sídla

Města Gönningen a Reutlingen (vzadu)

• Důležitá sídla přibližně ve směru od jihozápadu na severovýchod:
  • Sigmaringen, hohenzollernské město na horním Dunaji
  • Rottweil, nejstarší město v Bádensku-Württembersku
  • Albstadt, město v srdci Švábské Alby
  • Balingen, město pod hradem Hohenzollernů
  • Tübingen, univerzitní město, město lékařů
  • Reutlingen, „brána“ do Švábské Alby
  • Ulm, univerzitní město, město Alberta Einsteina,
  • Münsingen, město na hranici vojenského újezdu
  • Laichingen, město tkalců
  • Kirchheim unter Teck, město řemeslníků pod horami
  • Geislingen an der Steige, město čtyř údolí
  • Aalen, město hranic římského impéria

Panorama Dreikaisergebirge

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Švábská Alba na Wikimedia Commons