Švábská válka

Bitva o Hard v iluminovaném rukopise Luzerner Schilling z roku 1513

Švábská válka (německy Schwabenkrieg), někdy též zvaná švýcarská válka (Schweizerkrieg) či engadinská válka (Engadiner Krieg) byl ozbrojený konflikt z roku 1499, v němž se střetly prohabsburské síly Maxmiliána I. se Starou švýcarskou konfederací. Šlo o poslední velký konflikt mezi Švýcary a Habsburky, přičemž Švýcaři dosáhli jednoznačného vítězství a natrvalo tak odstranili hrozbu inkorporace do habsburských držav. Šlo o jejich poslední významnou válku o nezávislost.[1] Rozhodujícího vítězství Švýcaři dosáhli v bitvě u Dornachu.

Konflikt začal nenápadně jako lokální spor o kontrolu nad Val Müstair a Umbrail Pass v Graubündenu, brzy se ale vymkl kontrole a obě strany požádaly o pomoc své spojence. Habsburkové pak především Švábský spolek, podle nějž je válka většinou nazývána. Od ledna do července 1499 bylo svedeno mnoho bitev a ve všech, až na několik menších potyček, zkušení švýcarští vojáci porazili švábskou a habsburskou armádu. Švýcarští velitelé byli dobře vyškoleni nedávnými burgundskými válkami, zatímco na švábské straně panovala nedůvěra mezi rytíři a pěšáky a všeobecná neochota vést válku, kterou i švábská hrabata považovala spíše za zájem mocných Habsburků než zájem Svaté říše římské. Když habsburský vrchní velitel padl v bitvě u Dornachu, nezbylo císaři Maxmiliánovi I. nic jiného, než souhlasit s mírovou smlouvou podepsanou 22. září 1499 v Basileji. Smlouva poskytla Konfederaci dalekosáhlou nezávislost na říši. Přestože oficiálně zůstala součástí Svaté říše římské až do Vestfálské smlouvy v roce 1648, basilejský mír ji vyjmul z říšské jurisdikce a zbavil povinnosti platit říšské daně.[2] Konfederace se ani nemusela účastnit říšského sněmu. De facto tak byla uznána jako samostatný politický celek a během 16. století přestala být její příslušnost k říši vnímána.

Vztahy mezi Habsburky a Konfederací byly plně normalizovány smlouvou z roku 1511. V ní se Habsburkové definitivně a oficiálně vzdali všech svých nároků na území konfederace, které byly tradiční (sami Habsburkové ze Švýcarska pocházeli).

K výsledkům války patřilo i to, že dosud lavírující Basilej se začala přiklánět ke Konfederaci. Dne 9. června 1501 podepsala delegace z Basileje a zástupci švýcarských kantonů smlouvu o spojenectví, kterou městská rada Basileje ratifikovala 13. července 1501. Podobně se připojil i Schaffhausen.

Konec bojů s Habsburky umožnil švýcarským žoldnéřům zapojit se do jiných evropských konfliktů, zejména italských válek (bojovali na obou stranách). Začali sehrávat velkou roli v evropském válečnictví jako schopná nájemná vojenská síla.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Swabian War na anglické Wikipedii.

  1. WINKLER, Albert. The Swabian War of 1499: 500 Years Since Switzerland's Last War of Independence. Faculty Publications. 1999-01-01. Dostupné online [cit. 2023-07-03]. 
  2. Švábská válka. Cojeco.cz [online]. [cit. 2023-07-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Battle of Hard.jpg
The Battle of Hard, one of the battles of the Swabian War, as depicted in the Luzerner Schilling of 1513.