Švábská válka
| Švábská válka | |||
|---|---|---|---|
 Bitva o Hard v iluminovaném rukopise Luzerner Schilling z roku 1513 | |||
| Trvání | leden – září 1499 | ||
| Místo | severní a východní hranice Švýcarska, Svatá říše římská | ||
| Souřadnice | 46°47′55″ s. š., 8°13′55″ v. d. | ||
| Výsledek | švýcarské vítězství, basilejský mír (1499)
| ||
| Strany | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Švábská válka (německy Schwabenkrieg), někdy též zvaná švýcarská válka (Schweizerkrieg) či engadinská válka (Engadiner Krieg) byl ozbrojený konflikt z roku 1499, v němž se střetly prohabsburské síly Maxmiliána I. se Starou švýcarskou konfederací. Šlo o poslední velký konflikt mezi Švýcary a Habsburky, přičemž Švýcaři dosáhli jednoznačného vítězství a natrvalo tak odstranili hrozbu inkorporace do habsburských držav. Šlo o jejich poslední významnou válku o nezávislost.[1] Rozhodujícího vítězství Švýcaři dosáhli v bitvě u Dornachu.
Konflikt začal nenápadně jako lokální spor o kontrolu nad Val Müstair a Umbrail Pass v Graubündenu, brzy se ale vymkl kontrole a obě strany požádaly o pomoc své spojence. Habsburkové pak především Švábský spolek, podle nějž je válka většinou nazývána. Od ledna do července 1499 bylo svedeno mnoho bitev a ve všech, až na několik menších potyček, zkušení švýcarští vojáci porazili švábskou a habsburskou armádu. Švýcarští velitelé byli dobře vyškoleni nedávnými burgundskými válkami, zatímco na švábské straně panovala nedůvěra mezi rytíři a pěšáky a všeobecná neochota vést válku, kterou i švábská hrabata považovala spíše za zájem mocných Habsburků než zájem Svaté říše římské. Když habsburský vrchní velitel padl v bitvě u Dornachu, nezbylo císaři Maxmiliánovi I. nic jiného, než souhlasit s mírovou smlouvou podepsanou 22. září 1499 v Basileji. Smlouva poskytla Konfederaci dalekosáhlou nezávislost na říši. Přestože oficiálně zůstala součástí Svaté říše římské až do Vestfálské smlouvy v roce 1648, basilejský mír ji vyjmul z říšské jurisdikce a zbavil povinnosti platit říšské daně.[2] Konfederace se ani nemusela účastnit říšského sněmu. De facto tak byla uznána jako samostatný politický celek a během 16. století přestala být její příslušnost k říši vnímána.
Vztahy mezi Habsburky a Konfederací byly plně normalizovány smlouvou z roku 1511. V ní se Habsburkové definitivně a oficiálně vzdali všech svých nároků na území konfederace, které byly tradiční (sami Habsburkové ze Švýcarska pocházeli).
K výsledkům války patřilo i to, že dosud lavírující Basilej se začala přiklánět ke Konfederaci. Dne 9. června 1501 podepsala delegace z Basileje a zástupci švýcarských kantonů smlouvu o spojenectví, kterou městská rada Basileje ratifikovala 13. července 1501. Podobně se připojil i Schaffhausen.
Konec bojů s Habsburky umožnil švýcarským žoldnéřům zapojit se do jiných evropských konfliktů, zejména italských válek (bojovali na obou stranách). Začali sehrávat velkou roli v evropském válečnictví jako schopná nájemná vojenská síla.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Swabian War na anglické Wikipedii.
- ↑ WINKLER, Albert. The Swabian War of 1499: 500 Years Since Switzerland's Last War of Independence. Faculty Publications. 1999-01-01. Dostupné online [cit. 2023-07-03].
- ↑ Švábská válka. Cojeco.cz [online]. [cit. 2023-07-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu švábská válka na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Dbachmann, Licence: CC BY-SA 3.0
Early form of the Swiss flag, used as a field sign by troops under confederate command from ca. the 1470s. This was replaced by various flammé designs during the 17th century, but this older design was taken as the basis for the modern flag of 1815.
Drawn after the earliest depiction of the field sign, in the Lucerne Chronicle of 1513, in the scene showing the battle of Nancy (1477), see File:Deutsche Geschichte5-290.jpg.
A triangular version of the flag saw slightly earlier use, possibly from the 1420s, see File:Ch-1422a.png, and File:St. Jakob Tschachtlan.jpg for a 1470 depiction of the triangular flag in a scene of 1444.
Die Schlacht an der Calven im Münstertal während des Schwabenkrieges, am 22. Mai 1499. Auf der linken Seite die zurückweichenden Landsknechte des Schwäbischen Bundes (Andreaskreuz) und die Landwehr der Grafschaft Tirol (Roter Adler). Auf der rechten Seite stürmen die Truppen des Gotteshausbundes (Steinbock) und des Grauen Bundes heran (Schwarz-Weiss)
.svg)
Autor: Sir Iain, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, with the combined Arms of Austria and Burgundy. Used during the reign of Maximilian I and Charles V.
Detail of a contemporary woodcut of a the Battle of Dornach during the Swabian War 1499. The picture shows several phases of the battle: in the middle the main battle underneath the castle of Dorneck (on the left the cavalry of the Swabian League under the banner of the red Saint Andrew's Cross, on the right the Swiss infantry under the banners of Bern, Thun, Zurich and Solothurn); underneath the slaughtering of the fleeing troups by the Swiss at the river Birs
The Battle of Hard, one of the battles of the Swabian War, as depicted in the Luzerner Schilling of 1513.
The Battle of Frastanz, 20. April 1499 near Feldkirch. The town and casle Schattenburg are depicted in the background. In front the battle between Swiss, Grisons and the Swabian Ligue is ongoing, the Grisons coming out of the forest on the right, the rest of the Swiss advancing from the left. In the foreground the camp of the Swabian Ligue, protected by a wooden palisade has just been attacked by Heini Wollebs troup. He is dead already, recognisable by the yellow and black trousers, lying on the left side of the foreground.
.svg)
Variant of the Standard of the Swabian League with an aspect ratio of 3:2.