Švábský kraj

Švábský říšský kraj Schwäbischer Reichskreis ←  1500–1808  → znak
Geografie Švábský kraj v rámci Svaté říše římské
Hlavní město	Ulm
Rozloha	34 314 km² (rok 1801)
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Němci
Jazyky	němčina
Státní útvar
Státní zřízení	říšský kraj
Mateřská země	Svatá říše římská Svatá říše římská
Státní útvary a území
Předcházející Švábský spolek Následující Rýnský spolek

Švábský kraj, resp. Švábský říšský kraj (německy Schwäbischer Reichskreis, latinsky Circulus Suevicus), byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v l. 1500-1806 a rozkládal se v jihozápadní části dnešního Německa, přibližně v místech nynější (2018) spolkové země Bádensko-Württembersko. Kraj, stejně jako celá tato oblast Svaté říše římské, byl ze všech říšských krajů a ze všech součástí říše politicky nejroztříštěnější a tvořilo jej dohromady zhruba 100 krajských stavů. Konfesijně byl kraj sice smíšený, ale katoličtí stavové měli v kraji po celou dobu jeho trvání jednoznačnou převahu. V polovině 16. století ztratil kraj svá území na teritoriu Švýcarského spříseženství. Kraj obecně platil za stoupence císařské politiky v říši a patřil spolu s Franckým krajem k nejdisciplinovanějším v placení říšské berně a v odvodu rekrutů do říšské armády. Krajský sněm se scházel v Ulmu, pouze r. 1522 se sešel v Esslingenu.

Krajské stavy se dělily do pěti kurií (lavic): duchovních a světských knížat, prelátů, hrabat a pánů a říšských měst.

• Augšpurské biskupství
• Kostnické biskupství
• Churské biskupství
• Kemptenské opatství
• Ellwangenské proboštství
• Sankt Gallenské opatství

• Vévodství Württemberg a Teck
• Markrabství Bádensko-Baden
• Markrabství Bádensko-Durlach
• Markrabství Bádensko-Hachberg
• Okněžněné hrabství Hohenzollernsko-Hechingen (od r. 1623)
• Hrabství Hohenzollernsko-Sigmaringen (od r. 1623)
• Konvent Lindau
• Konvent Buchau
• Thengenské okněžněné hrabství (od r. 1665)
• Fürstenberské okněžněné hrabství (od r. 1671)
• Hrabství Oettingen (od r. 1674)
• Klettgavské okněžněné lankrabství (od r. 1698)
• Lichtenštejnské knížectví (od r. 1719)

• Salemské (Salmannsweilerské) opatství
• Weingartenské opatství
• Ochsenhausenské okněžněné opatství
• Elchingenské opatství
• Opatství Irsee
• Ursberská kanonie
• Opatství Kaisheim (Kaisersheim)
• Roggenburská kanonie
• Kanonie Rot an der Rot
• Kanonie Weißenau
• Schussenriedská kanonie
• Marchtalská kanonie
• Petershausenské opatství
• Wettenhausenské proboštství
• Zwiefaltenské opatství
• Opatství Gengenbach
• Neresheimské opatství
• Klášter Heggbach
• Klášter Guttenzell
• Klášter Rottenmünster
• Klášter Baindt
• Klášter Söflingen
• Svatojiřské opatství v Isny
• Reichenavské opatství
• Svatoblažejské opatství (St. Blasien, od r. 1662)
• Svatopetrské opatství ve Schwarzwaldu
• Opatství Schuttern
• Opatství Königsbronn
• Opatství Maulbronn
• Opatství Všech svatých (Allerheiligen) v Schaffhausenu
• Opatství Disentis
• Einsiedelnské opatství
• Kreuzlingenská kanonie
• Opatství Pfäffers
• Svatojanské opatství v Toggenburgu
• Svatojiřské opatství ve Steinu am Rhein

• Bailiva "Alsasko a Burgundsko" Německých rytířů
• Stühlingenské lankrabství
• Lankrabství Baar
• Hrabství Wiesensteig
• Hausenské panství
• Panství Mößkirch
• Hrabství Tettnang a Argen
• Hrabství Oettingen
• Hrabství Friedberg-Scheer
• Hrabství Königsegg a panství Aulendorf
• Hrabství Rothenfels a panství Staufen
• Hrabství Zeil a Trauchburg, panství Wurzach a Marstetten
• Hrabství Wolfegg a panství Waldsee
• Panství Mindelheim a Schwabegg
• Panství Gundelfingen
• Ebersteinské hrabství
• Panství Nordendorf a Glött (od r. 1563)
• Panství Kirchheim a Mickhausen (od r. 1563)
• Panství Babenhausen a Boos (od r. 1563)
• Hrabství Kirchberg a panství Weißenhorn (od r. 1563)
• Hrabství Hohenems s říšskou kurií Lustenau
• Panství Justingen
• Hrabství Bonndorf (od r. 1662)
• Panství Eglofs (od r. 1662)
• Hrabství Thannhausen (od r. 1677)
• Hrabství Hohengeroldsegg
• Panství Eglingen (od r. 1555)
• Okněžněné hrabství Dettensee (1698 - 1734)
• Hrabství Sickingen (od r. 1792)
• Hrabství Hohenzollernsko-Hechingen (do r. 1623, poté okněžněno a v kurii knížat)
• Hrabství Hohenzollernsko-Sigmaringen (do r. 1623, pak v kurii knížat)
• Thengenské hrabství (do r. 1522, znovu od r. 1665 v kurii knížat)
• Klettgavské lankrabství (do r. 1698, poté okněžněno a v kurii knížat)
• Hrabství Oettingen (do r. 1674, poté v kurii knížat)
• Hrabata Löwenstein-Wertheim (personalisté)
• Falckrabí z Tübingenu (personalisté, do r. 1630)
• Hrabata z Brandisu (personalisté, do r. 1512)
• Svobodní páni ze Staufenu (personalisté, do r. 1602)
• Svobodní páni z Hewenu (personalisté, do r. 1570)
• Svobodní páni Paumgartnerové (personalisté, do r. 1726)

• Augšpurk
• Ulm
• Esslingen
• Reutlingen
• Nördlingen
• Hall
• Überlingen
• Rottweil
• Heilbronn
• Gmünd
• Memmingen
• Lindau
• Dinkelsbühl
• Biberach
• Ravensburg
• Kempten
• Kaufbeuren
• Weil
• Wangen
• Isny
• Leutkirch
• Wimpfen
• Giengen
• Pfullendorf
• Buchhorn
• Aalen
• Bopfingen
• Buchau
• Offenburg
• Gengenbach
• Zell am Harmersbach
• Kostnice
• Donauwörth
• Schaffhausen
• Sankt Gallen

• DOTZAUER, Winfried: Die deutschen Reichskreise in der Verfassung des alten Reiches und ihr Eigenleben. 1500–1806. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1989, ISBN 3-534-04139-9 částečně dostupný online
• NÜSKE, Gerd Friedrich, Reichskreise und Schwäbische Kreisstände um 1800, příloha k Historischer Atlas von Baden-Württemberg, Kommission für geschichtliche Landeskunde in Baden-Württemberg, Stuttgart, 1978, 7. vydání, 28. stran dostupné online (německy)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Švábský kraj na Wikimedia Commons
• Seznam členů a stavů Říšských krajů (anglicky)
• Mapa Švábského kraje k r. 1800 v Historischer Atlas von Baden-Württemberg
• Říšská matrika z r. 1532 na Wikizdrojích (německy)