Švábský spolek

Švábský spolek Schwäbischer Bund (de) ←  1488–1534  → vlajka znak
geografie
hlavní město:	žádné
obyvatelstvo
národnostní složení:	Němci
jazyky:	němčina
náboženství:	římskokatolické
státní útvar
státní zřízení:	vojenská aliance
mateřská země:	Svatá říše římská Svatá říše římská
vznik:	1488 – založeno
zánik:	1534 – rozpuštěno
státní útvary a území
předcházející: Švábský městský spolek následující: Švábský kraj

Švábský spolek, Švábský svaz nebo též Švábská liga (německy Schwäbischer Bund) byl obranný svazek říšských stavů ve středověké Svaté říši římské. Zahrnoval svobodná říšská města, preláty, říšská knížectví a říšské rytířstvo – a to zejména území původního raně středověkého Švábského vévodství, které zaniklo v roce 1313. Švábský spolek byl založen roku 1488 Fridrichem III. Habsburským a zanikl v důsledku postupující reformace.

Členové

• Tyrolské hrabství, tj. Zikmund Habsburský, hrabě tyrolský a arcivévoda Předních Rakous, po něm následoval arcivévoda Maxmilián I. Habsburský v roce 1490
• Přední Rakousy, tj. tyrolský hrabě Zikmund Habsburský
• Württemberské hrabství Württemberské hrabství, tj. Eberhard I., hrabě württemberský (povýšen na vévodu v roce 1495), nástupce vévoda Eberhard II. od roku 1496

Do roku 1489 se přidala další říšská knížata:

• Augsburské knížecí biskupství, tj. Fridrich II. Hohenzollernský, kníže-biskup augsburský
• Bádenské markrabství, tj. Kryštof I., markrabě bádenský
• Braniborsko-ansbašské markrabství Braniborsko-ansbašské markrabství, tj. Jiří Fridrich z Hohenzollernu, markrabě braniborsko-ansbašský
• Braniborsko-baroutské markrabství, tj. Zikmund z Hohenzollernu, markrabě braniborsko-bayreuthský
• Mohučské kurfiřtství, tj. Bertold Hennebersko-Römhildský, mohučský arcibiskup a kníže-kurfiřt
• Trevírské kurfiřtství, tj. Jan II. Bádenský, trevírský arcibiskup a kníže-kurfiřt

Po roce 1500 se spolek rozšířil o dřívějšího protivníka:

• Bavorsko-mnichovské vévodství, tj. Albrecht IV. Moudrý, vévoda bavorsko-mnichovský
• Bavorské vévodství Bavorské vévodství, tj. Albrecht IV. Moudrý, od roku 1503 vévoda sjednoceného Bavorska.

V roce 1512 vystoupilo Bádensko a Württembersko, novými členy se stali:

• Bamberské knížecí biskupství
• Eichstättské knížecí biskupství
• Hesenské lankrabství Hesenské lankrabství, tj. Filip I., lankrabě hesenský v roce 1519
• Falcké kurfiřtství Falcké kurfiřtství, tj. Ludvík V. Wittelsbach, kurfiřt rýnský
• Falcko-neuburské vévodství Falcko-neuburské vévodství, tj. Ota Jindřich a Filip Wittelsbach, falckrabata neurburští
• Würzburské knížecí biskupství, tj. Konrád II. z Thüngenu, kníže-biskup würzburský v roce 1523
• Salcburské knížecí arcibiskupství, tj. Matyáš Lang z Wellenburgu, kníže-arcibiskup salcburský v roce 1525.

Členy bylo také 26 říšských měst původního městského spolku:

Související články

• Švábsko
• Švábské vévodství
• Dějiny Německa

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Švábský spolek na Wikimedia Commons