Švédská říše

Švédské království
Konungariket Sverige
 Švédské království (1523–1611)16111721Švédské království 
Ruské impérium 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Rozloha Švédského impéria v Evropě (bez zámořských kolonií, viz Švédská koloniální říše)
Obyvatelstvo
Státní útvar
Švédské Pomořany, Estonsko, Livonsko, Ingrie, Brémsko-Verdensko, Wismar, Litva
riksdaler
Státní útvary a území
Předcházející
Švédské království (1523–1611)Švédské království (1523–1611)
Následující
Švédské královstvíŠvédské království
Ruské impériumRuské impérium

Švédské impérium, též říše (švédsky Stormaktstiden, doslova „Období velké moci“), bylo historické období Švédského království (švédsky Konungariket Sverige) v 17. a počátku 18. století, kdy bylo zásluhou zahraniční politiky a výbojů švédské armády velmi rozsáhlé a kromě vlastního Švédska ovládalo některé okolní země. Své državy mělo také mimo Evropu v zámoří, lze tedy Švédsko považovat za jednu z koloniálních říší. Švédská armáda tehdy operovala na území velké části Evropy. Ostrovní město Stockholm, hlavní město Švédska, patřilo tehdy k nejkrásnějším městům v Evropě.

Historie

V roce 1520 povstalo Švédsko proti Dánské nadvládě a pod vedením budoucího krále Gustava Vasy získalo nezávislost. Švédové obchodovali s Anglií a Nizozemskem.

Územní vývoj Švédské říše

V roce 1582 dobyli Estonsko, později získali i část Finska a Laponska.

Roku 1594 se narodil švédský král Gustav II. Adolf (15941632), který usedl na trůn v roce 1611, vládl 21 let. Gustav II. byl oddaný protestant, vzdělaný panovník a statečný iniciativní vůdce, který nechal přestavět švédská města, v nichž se začal rozvíjet průmysl. Za jeho panování se švédská armáda stala nejsilnější armádou v Evropě.

Švédové v bitvě u Lützenu během třicetileté války

Do roku 1629 Švédsko porazilo Dánsko, Rusko a Polsko-litevskou unii. V roce 1631 ve spojenectví se Saskem porazilo u Breitenfeldu nedaleko Lipska císařskou armádu a vojska Katolické ligy. O rok později obsadila švédská armáda Mnichov a postupovala na Vídeň, hlavní město císaře Ferdinanda II. V bitvě u Lützenu sice císařská armáda ustoupila, ale švédský král Gustav II. Adolf padl.

V letech 16971708 mělo Švédsko několik vítězství v Evropě, v roce 1709 se Švédové odvážili zaútočit na území dnenšní Ukrajiny, ale Rusové je porazili. V roce 1721 bylo Švédsko na ústupu a ztratilo všechna území, která získalo jižně od Baltského moře a Ruska.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Armoiries Suède Palatinat1.svg
Autor: Jacques63, Licence: CC BY-SA 3.0
Armoiries Suède Palatinat1
Flag of Sweden (1562–1650).svg
Swallow-tailed flag used between the reign of Gustav I of Sweden until c. 1650, when it was succeeded by a triple-tailed flag.
LocationSwedishEmpire.png
Autor: Zakuragi, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the Swedish Empire at its greatest extent, in year 1658. Overseas possessions are not shown.
Svensk flagg 1815.svg
Swedish flag used by Norwegian ships south of Cape Finisterre 1815-1818.
Flag of the Swedish Empire.svg
Autor: Wheatley2, Licence: CC0
State flag of Sweden from the 17th to 19th centuries, before the colour change to a brighter blue in 1906.
Death of King Gustav II Adolf of Sweden at the Battle of Lützen (Carl Wahlbom) - Nationalmuseum - 18031.tif
This painting shows the moment when the Swedish King Gustav II Adolf is killed on the battlefield at Lützen on 6 November, 1632. The brightly illuminated body of the dead king appears to be sliding off his horse, only to be caught by a horrified Swedish soldier. The king is portrayed as a hero and a martyr, a figure distinctly reminiscent of renditions of the dead Christ. But Wahlbom has also utilised the potential of the scene to show off his strongest technical skill – that of painting horses in various movements and light.