Švédská invaze do Polska
| Švédská invaze do Polska | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Severní válka | |||
 Invaze Švédska, Ruska, Braniborska a Chmelnického kozáků do Rzeczpospolity. Do konce roku 1655 bylo téměř celé území Polsko-litevské unie okupováno Švédy a ruskými jednotkami. | |||
| Trvání | 1648–1667 | ||
| Místo | Polsko-litevská unie | ||
| Výsledek | bezvýsledné
| ||
| Změny území | Status quo ante bellum | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Švédská invaze do Polska (polsky Potop szwedzki, dosl. Švédská povodeň či Švédská krvavá potopa apod., litevsky Švedų tvanas) je označení několika invazí armád sousedních mocností na území Polsko-litevské unie ve druhé polovině 17. století.
Vymezení pojmu
Pojem částečně zahrnuje rusko-polskou válku letech 1654 až 1667, ale především souběžně probíhající polsko-švédskou válku mezi lety 1655 a 1660, zvanou druhá severská válka.
V tomto období bylo Polsko-litevské království vystaveno četnými invazím nepřátelských armád. Bitvy a následná rabování i devastace rozsáhlých oblastí a měst během této „krvavé potopy“ měly pro Polsko-Litevsko ničivý dopad, stejně jako třicetiletá válka pro Svatou římskou říši.
V užším smyslu se výraz Potop týká pouze invaze Švédů a jejich spojenců v polsko-švédské válce v letech 1655 až 1660. [1] Poláci, méně často pak Litevci, tuto epizodu svých dějin označují za „švédskou povodeň“ (polsky Potop szwedzki a litevsky Švedų tvanas).
Název byl obzvláště zpopularizován díky stejnojmennému románu nositele Nobelovy ceny Henryka Sienkiewicze, který se odehrává v letech 1655 až 1656 a je druhou částí jeho „Polské trilogie“. [2]
Filmová adaptace Jerzyho Hoffmana z roku 1974 (s Danielem Olbrychskim v jedné z hlavních rolí) je považována za jednu z nejlepších polských literárních adaptací. Film získal hlavní cenu na prvním polském filmovém festivalu v Gdaňsku. [3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schwedische Sintflut na německé Wikipedii.
- ↑ Hilmar Sack, Tomasz Łopatka: Dreissigjähriger Krieg und Potop. In: Hans Henning Hahn, Robert Traba (Hg.): Deutsch-Polnische Erinnerungsorte, Bd. 3: Parallelen. Schöningh, Paderborn 2012, S. 147–165, hier S. 147.
- ↑ Den historischen Hintergrund und die Kunst der Erzählung und Gestaltung von Geschichte bei Sienkiewicz hat Adam Kersten eingehend untersucht und dargestellt (Sienkiewicz – „Potop“ – historia. Państwowy Instytut Wydawniczy, Warschau 1974).
- ↑ Jerzy Hoffman, Jacek Szczerba: Po mnie choćby „Potop“. Agora, Warschau 2015, ISBN 978-83-268-2269-8 (Übersetzung des polnischen Titels: Nach mir „die Sintflut“).
Literatura
- Adam Kersten: Sienkiewicz - "Potop" - historie . Państwowy Instytut Wydawniczy, Varšava 1974 (první vydání 1966).
- Hilmar Sack, Tomasz Łopatka: Třicetiletá válka a Potop. Hrdinství a „barbarská divokost“. Existence válečných zkušeností v 17. století století . In: Hans Henning Hahn, Robert Traba (ed.): Německo-polská místa paměti, svazek 3: Parallels . Schöningh, Paderborn 2012, ISBN 978-3-506-77341-8, str. 147-165.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Švédská invaze do Polska na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of the Republic of the Seven United Netherlands (known as the Hollandsche Vlag or Statenvlag).
Replaced orange with red, please see this discussion on the German Wikipedia for more information.
Autor: Neznámý, Licence: CC BY-SA 3.0
State flag of Sweden from the 17th to 19th centuries, before the colour change to a brighter blue in 1906.
.svg)
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
.svg)
Autor: Dahn, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of Wallachia under the rule of Matei Basarab (1632–1654), based on the version designed at the time by Marcus Boschinius; see reproduction and legend in Dan Cernovodeanu, Știința și arta heraldică în România, pp. 248–249. Bucharest: Editura științifică și enciclopedică, 1977. These feature the escutcheon depicting Prince Matei's personal arms, showing his own silhouette, with the throne and the walking stick signifying his belonging to the grand boyardom (Cernovodeanu, p. 74). The design was maintained under Prince Constantin Șerban, even though the latter had been Matei's rival, but dropped by later rulers (Cernovodeanu, pp. 64, 249). Colors as used in other period coats of arms of Wallachia.
Stema Moldovei 1646
.svg)
Autor: Alex Tora, Licence: CC BY 3.0
Flags of Ruthenian lands in the battle of Tannenberg, 1410.
Flag of arms of the Cossack Hetmanate (1649–1764)
.svg)
Autor: Durero, Licence: CC BY-SA 4.0
Ensign of Brandenburg Navy circa 1684. Drawing based on Die kurbrandenburgische Flotte (1684).
Autor: Olek Remesz (wiki-pl: Orem, commons: Orem), Licence: CC BY-SA 2.5
Royal banner (not a flag) of the Polish-Lithuanian Commonwealth during the reign of the House of Vasa (1587-1668).
- Banner with three horizontal stripes of red, white and red.
- Coat of arms:1-4 Polish eagle (Piastowie's), 2-3 Lithuanian Vytis (Jagiellonczyk's), 5-8 Swedish three-crowns (Magnus IV's), 6-7 Swedish lion (Magnus I's), inescutcheon: 9 Vasa's arms.
- Crown:Royal crown.
- Order:Golden fleece
.svg)
Autor: Osipov Georgiy Nokka, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of the Tsardom of Russia (1693–1721)
Autor: Dahn, Licence: CC BY 4.0
Banner of Gabriel Bethlen, Prince of Transylvania, in 1615. Features Bethlen's arms alongside Transylvania's, within a red field with "tongues of fire". Based on several reconstructions, including that provided by the Hungarian Canadian Cultural Center, MaghiaRomânia, and Parókia Portál.