Švédské velvyslanectví v Praze

Švédské velvyslanectví v Praze
(c) I, Krokodyl, CC BY 2.5 Švédské velvyslanectví v Praze
Účel stavby
zastupitelský úřad
Základní informace
Další majitelé	JUDr. Josef Růžička (první majitel domu)
Poloha
Adresa	Úvoz 13, Praha, Česko Česko
Souřadnice	50°5′15,11″ s. š., 14°23′27,54″ v. d.
Švédské velvyslanectví v Praze
Další informace
Web	www.swedenabroad.com/Prague
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Švédské velvyslanectví v Česku se nachází na Hradčanech v Praze, v ulici Úvoz, číslo 13. Nachází se poblíž Strahovského kláštera. Z velvyslanectví je výhled na zbytek Prahy, protože budova, která se jmenuje „Na krásné vyhlídce“, se nachází na kopci. Od velvyslanectví až k Petřínu vede pěší stezka pojmenovaná po švédském diplomatu Raoulu Wallenbergovi, který zachránil tisíce Židů před holocaustem. Na velyslanectví pracují čtyři úředníci ze Švédska a pět místních zaměstnanců.^[1] Úkolem je poskytovat služby švédským občanům v Česku a podpora švédské kultury a obchodu v hostitelské zemi.

Palácovou vilu si nechal postavit český právník a diplomat JUDr. Josef Růžička (1889–1942)^[2][3] v roce 1928 pro sebe a svoji rodinu. Do 20. let 20. století na tomto místě stával hostinec „Na krásné vyhlídce“ a nová budova si tento název ponechala.^[2][3] Vila byla navržena architektem Tomášem Šaškem. Dalším obyvatelem domu „Na krásné vyhlídce“ byl zeť Josefa Růžičky – spisovatel a ornitolog Veleslav Wahl. V domě v podkroví našla (v letech 1928 až 1994) svůj domov i automobilová závodnice Eliška Junková. V roce 1945 si švédská ambasáda pronajala od Anny, vdovy po zavražděném JUDr. Josefu Růžičkovi, část budovy a Annu v ní nechala bydlet. V roce 1948 byla budova znárodněna a ohroženou Annu dál chránila švédská ambasáda.^[4][5] Po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 byla budova vrácena zpět rodině původních majitelů. Tatiana, dcera Anny Růžičkové, svoji polovinu domu darovala švédské ambasádě jako poděkování za to, jak se starala o její matku. Druhou polovinu nemovitosti odkoupila švédská ambasáda od jiného vlastníka, takže od roku 1993 patří už celý objekt ambasádě .^[5]

JUDr. Josef Růžička (13. července 1889 – 23. května 1942)^[6] byl český právník a diplomat. Před druhou světovou válkou byl majitelem brusírny diamantů v Turnově a vlastníkem několika nemovitostí.^[7] Od roku 1932 působil také jako honorární konzul republiky Panama s právem vydávat víza.^[2][3][7] Za protektorátu se zapojil do protiněmecké činnosti (vydával panamská víza československým židům k vycestování z protektorátu a tím jim umožnil zachránit si život před nacistickou perzekucí).^[2][3] (Vydával také víza Židům ze Slovenského štátu, Rakouska a Polska.^[7] Pomohl odejít do bezpečí exilu minimálně osmdesáti německým antifašistům pronásledovaným z politických důvodů.^[7])

V roce 1996 byla náhodně nalezena (vesměs jím) ručně psaná evidenční „Kniha vystěhovaleckých víz do Panamy od roku 1929 do roku 1939“.^[6] Ze zápisů byla na první pohled patrná nesrovnalost: V letech 1929 až 1937 bylo vydáno jen 9 víz, zatímco od roku 1938 do roku 1939 už to bylo asi 1500 víz vydaných převážně osobám s židovskými jmény a s různými národnostmi (jednalo se o české, polské, rakouské a německé Židy).^[6]

JUDr. Josef Růžička byl ale udán příslušníkem gestapa, který bydlel nejspíše v sousedství jeho domu.^[2][3] Dne 4. října 1941^[6] byl Růžička ve svém domě zatčen gestapem^[6] a deportován nejprve na tři měsíce^[7] do věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně^[6][7] a poté byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen.^[2][3] Intervence protektorátního prezidenta Emila Háchy nebyla nic platná.^[7] Druhou světovou válku Josef Růžička nepřežil, dne 23. května 1942 byl v KT Mauthausen zavražděn (ubit dozorcem^[7] na schodech do kamenolomu^[7]).^[2][3] Jeho osud připomíná kámen zmizelých instalovaný v dlažbě před budovou švédského velvyslanectví.^[2][3]

Ornitolog Veleslav Wahl byl zetěm JUDr. Josefa Růžičky, neboť se oženil s jeho dcerou Taťánou Růžičkovou. Veleslav Wahl během druhé světové války působil v domácím odboji. Založil mládežnickou zpravodajskou skupinu, která se v roce 1943 spojila se skautskou odbojovou skupinou, a v květnu 1945 již velel celé Zpravodajské brigádě v síle tří praporů, tzn. velel skupině čítající asi 2000 odbojářů. Za svoji protiněmeckou činnost dostal po skončení druhé světové války Československý válečný kříž a další dvě vyznamenání. Ke konci druhé světové války se Wahl seznámil s československý vojákem, příslušníkem britského paravýsadku Platinum-Pewter, kapitánem Jaromírem Nechanským, který byl v pražském květnovém povstání 1945 vojenským pověřencem České národní rady. V době květnového povstání 1945 a bezprostředně po skončení druhé světové války byl Veleslav Wahl nejmladším členem České národní rady. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se Veleslav Wahl zapojil do činnosti odbojové skupiny majora Jaromíra Nechanského a pomáhal organizovat domácí 3. odboj. Nechanský se pokusil vytvořit zpravodajskou skupinu Holub–Slavík (H–S). Nechanský i Wahl se však stali oběťmi provokace náčelníka kontrarozvědky. V srpnu 1949 StB zatkla jednoho z příslušníků skupiny H–S. Dne 30. srpna 1949 byl Jaromír Nechanský odeslán na dovolenou a 4. září 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady, vyzvědačství a spolčení proti republice, za což byl dne 14. června 1950 odsouzen k trestu smrti, ztrátě hodnosti a vyznamenání. Veleslav Wahl byl zatčen počátkem září 1949 a dne 22. dubna 1950 byl odsouzen k trestu smrti. Nechanský i Wahl byli popraveni v pankrácké věznici dne 16. června 1950 v ranních hodinách. Na fasádě domu „Na krásné vyhlídce“ připomíná Veleslava Wahla pamětní deska z projektu Poslední adresa. ^{[p 1]}

Po smrti svého manžela finančníka, bankéře a československého automobilového závodníka Čeňka Junka se v roce 1928 přestěhovala Eliška Junková do bytu v podkroví domu „Na krásné vyhlídce“ (na adrese: Úvoz 156/13, Praha 1-Hradčany),^[8] kde žila až do své smrti (do roku 1994). V roce 2000 byla odhalena na budově pamětní deska, na níž je ovšem chybně uveden rok, kdy začala v domě bydlet (1930 místo správného 1928).^[9]

• 
  JUDr. Josef Růžička: kámen zmizelých s textem: Zde žil / JUDr. Josef / Růžička / nar. 1889 / zavražděn 1942 / v Mauthausenu
• 
  Pamětní deska Veleslava Wahla s textem: Zde žil / Veleslav Wahl / student a ornitolog / narodil se 15. 5. 1922 / zatčen 7. 9. 1949 / popraven 16. 6. 1950
• 
  Veleslav Wahl s manželkou Taťánou Wahlovou–Růžičkovou (před rokem 1946)
• 
  Budova švédského velvyslanectví v Praze, v níž dříve bydlela i Eliška Junková
• 
  Pamětní deska na domě, ve kterém Eliška Junková bydlela
• 
  Česká automobilová závodnice Eliška Junková

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Embassy of Sweden, Prague na anglické Wikipedii.

• Seznam zastupitelských úřadů v České republice
• Eliška Junková
• Veleslav Wahl

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Švédské velvyslanectví v Česku na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (archiv)
• Švédské velvyslanectví v Praze