Švédský kopec
Švédská mohyla | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Stonava, Česko |
Nadmořská výška | 245 m |
Souřadnice | 49°48′22,29″ s. š., 18°31′45,6″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 30158/8-822 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Švédský kopec také Švédská mohyla je archeologická lokalita uměle navršeného kopečku nedaleko křižovatky silnice II/475 Karviná – Havířov a silnice III/4749 Albrechtice – Stonava – Karviná-Doly v katastrálním území Stonava jižně části Holkovice v okrese Karviná. Lokalita je kulturní památkou ČR.[1]
Historie
První písemná zmínka o obci Stonava pochází z roku 1388, kdy se v písemných pramenech objevuje vladyka Hanke von Stoen, jeden z tehdejších vlastníků Stonavy. V roce 1415 je zmiňován Zbyněk ze Stonavy, jeden z přísedících dvorského soudu v Těšíně. V roce 1434 je v listinách zmiňován Hanes Hunt Kornitz von der Stonaw, člen významného šlechtického rodu Kornitzů. V roce 1437 postoupil kníže Přemysl II Těšínský vrchní práva ve Stonavě Machníkovi ze Stonavy. Z pramenů vyplývá, že Stonava byla v držení několika vlastníků, a také zde bylo zřejmě šlechtické sídlo v podobě tvrze v místě tzv. Švédského kopce.
Švédský kopec je poutní místo ve Stonavě, o kterém panuje spousta pověstí a legend. Třeba že jsou zde pochováni švédští vojáci, padlí či zemřelí v průběhu třicetileté války. Tyto domněnky byly vyvráceny po průzkumu lokality v šedesátých letech 20. století, ale hlavně v srpnu 1986. V tomto roce byl proveden sondážní archeologický výzkum, který vedl Pavel Kouřil a na základě průzkumu určil, že jde o drobné středověké opevnění typu motte z 14. – 15. století.[2]
Popis
Švédský kopec se nachází v nadmořské výšce 245 m v malém lesíku na levém břehu bezejmenného potoka, který je levostranným přítokem řeky Stonávky.[3][4] Má skoro kruhový tvar o průměru asi 25 m (měřeno u paty kopce), oválná horní plošina má rozměr 15 × 20 m, převýšení činí asi šest metrů. Z jižní a západní strany jej obtéká potok. Středověké opevnění je uměle navršený kopec zeminy s málo znatelnými kamennými valy na severní a severovýchodní straně.[5]
Pověst
Jedna z pověstí uvádí, že mohyla je hromadným hrobem švédských vojáků z dob třicetileté války. V době pobytu švédských vojsk v blízkém táboře zemřel novorozený syn švédského krále, který jej na to uložil do hrobu. Každý voják na hrob hodil hrst hlíny za synka i za mrtvé vojáky a tak vznikla mohyla.
Časem mohyla zarostla. V době před první světovou válkou si chtěli dva chalupníci zarovnat svá pole a k tomu chtěli použít hlínu z mohyly. Jenže, co z ní odvezli ve dne, v noci se vrátilo. A dále se říká, že oba do roka a do dne onemocněli a zemřeli, protože je stihl trest za rušení klidu mrtvých.[6][7]
Galerie
- Dvojjazyčná cedule
- Obtékající potok
- Horní plošina
- Náznaky valu v severovýchodním směru
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-08]. Identifikátor záznamu 141583 : Mohyla švédská. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Evidenční list: Drobné středověké opevnění (Švédská mohyla). iispp.npu.cz [online]. 1965, 1987 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Stonava (tvrz) | Severní Morava. www.severni-morava.cz [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-08.
- ↑ Tvrz Stonava – Švédský kopec. www.hrady-zriceniny.cz [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Tvrz Stonava, Švédský kopec. www.hrady.cz [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, Turistika cz. Stonava - Švédský kopec - pověst o švédském vojsku. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Obec Stonava – ŠVÉDSKÝ KOPEC – hromadný hrob padlých švédských vojáků z třicetileté války [online]. 2011-05-15 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Švédská mohyla na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Ikcur, Licence: CC BY-SA 4.0
Švédský kopec také Švédská mohyla ve Stonavě. Archeologická lokalita, zaniklá tvrz z 14. – 15. století. Pohled od východu na obtékající potok.
Autor: Ikcur, Licence: CC BY-SA 4.0
Švédský kopec také Švédská mohyla ve Stonavě. Archeologická lokalita, zaniklá tvrz z 14. – 15. století. Horní plošina.
Autor: Ikcur, Licence: CC BY-SA 4.0
Švédský kopec také Švédská mohyla ve Stonavě. Archeologická lokalita, zaniklá tvrz z 14. – 15. století. Dvojjazyčná tabule.
Autor: Ikcur, Licence: CC BY-SA 4.0
Švédský kopec také Švédská mohyla ve Stonavě. Archeologická lokalita, zaniklá tvrz z 14. – 15. století. Pohled z návrší na severovýchod.
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: