Švýcarské vzdušné síly

Švýcarské vzdušné síly
Emblém švýcarského letectva
Země	Švýcarsko Švýcarsko
Vznik	31. července 1914 (jako součást armády) 14. října 1936 (nezávislá složka ozbrojených sil)
Typ	letectvo
Posádka	Dübendorf (stanoviště velitelství)
Velitelé	sborový velitel Berhard "Beni" Müller
Nadřazené jednotky	Švýcarská armáda
Účast
Mise	KFOR[1]
Insignie
Znak
	Letecký výsostný znak
Letouny
Stíhací	F/A-18 Hornet F-5 Tiger II
Cvičné	Pilatus PC-7 Pilatus PC-9 Pilatus PC-21
Transportní	Pilatus PC-6
Bezpilotní	ADS-95 Ranger
Vrtulníky
Víceúčelové	Eurocopter Cougar Eurocopter Super Puma Eurocopter EC 635

Švýcarské vzdušné síly (francouzsky Forces aériennes suisses, italsky Forze aeree svizzere, německy Schweizer Luftwaffe, rétorománsky Aviatica militara svizra) jsou součást švýcarských ozbrojených sil. Ač bylo švýcarské letectvo zřízeno již 31. července 1914, z celku ozbrojených sil se vydělilo až v roce 1936.

Druhá světová válka

Během druhé světové války Švýcarské letectvo bránilo vzdušný prostor země proti vniknutí letadel jak ze zemí Osy, tak Spojenců. Provozovalo k tomu účelu letouny zakoupené v zahraničí i domácích konstrukcí. Ve Francii se podařilo získat stíhací letouny Morane-Saulnier MS.406 a z Německa stíhací letouny Messerschmitt Bf 109. Jelikož však bylo obtížné získat dostatek kvalitních letounů pro vlastní obranu, byly vyvinuty domácí stíhací letouny FFA D-3801, FFA D-3802 a FFA D-3803, jež byly odvozeny od francouzských MS.406. Pro ně dokonce vznikla zcela přepracovaná verze motoru Hispano HS12Y z původních MS.406, jejíž výkon byl zvýšen z 850 na 1 500 HP.^[2] Vznikl také bombardovací letoun FFA C-3604. Ještě po válce vývoj vlastních konstrukcí pokračoval a vznikly proudové typy FFA N-20 a FFA P-16, které ale nebyly vyráběny sériově.

Současnost

Podle článku švýcarského časopisu FACTS se švýcarské letectvo udržuje v pohotovosti jen během pracovních hodin mimo víkendy. Jeho činitelé totiž prohlásili, že kvůli finančním limitacím bude doba pohotovosti omezena.^[3] Potíže s obranou leteckého prostoru Švýcarska naznačuje už malá rozloha státu. Maximální vzdálenost mezi jejími nejvzdálenějšími body totiž nepřesahuje 348 km, přičemž tuto vzdálenost lze překonat civilním letadlem za pouhých 20 minut. Dále je to také švýcarská neutralita, která minimalizuje možnost nasazení švýcarských leteckých sil mimo hranice Švýcarska.

Hlavní obranu švýcarského vzdušného prostoru zajišťují perutě číslo 11, 17 a 18 vyzbrojené 33 letouny McDonnell Douglas F/A-18 Hornet (původně bylo zakoupeno 34 letadel, ale jedno havarovalo) a také 54 zbývajících Northrop F-5 Freedom Fighter (přičemž jich bylo původně zakoupeno 110). V roce 2010 měla začít modernizace vzdušně obrany, počínaje vyřazením tří perutí letounů F-5 (Patrouille Suisse, 8., 19.) a jejich nahrazením novými letouny (NFK, „Neues Kampfflugzeug“).^[4] Současně od roku 2008 započala obměna 60 vrtulníků Aérospatiale Alouette III, které jsou nahrazeny typem Eurocopter EC 635.

Obnova stíhacích letadel měla být zahájena nákupem 22 stíhaček JAS-39E Gripen za 2,6 miliardy euro od roku 2018.  V meziobdobí roků 2016–2020 švýcarské letectvo plánovalo pronájem jedenácti letadel Gripen verze C/D. Stejně jako při nákupu letadel F/A-18 koncem 90. let 20. století, i nyní se očekával nesouhlas ze strany švýcarských socialistů, protivojenských skupin a skupin zelených. V referendu konaném v roce 2014 byl skutečně nákup a pronájem švédských stíhaček odmítnut.^[5]

Švýcarsko v roce 2017 spustilo nové výběrové řízení na nákup stíhacích letadel. Vláda v listopadu 2017 pověřila Ministerstvo obrany, civilní ochrany a sportu výběrem 30 až 40 nových stíhacích letounů. Pro výběr byly osloveny společnosti Airbus, Boeing, Lockheed Martin, francouzský Dassault  a švédský Saab.

Koncem září roku 2020 (27. 9. 2020) se uskutečnilo referendum o nákupu nových stíhacích letadel. Těsnou většinou 50,1 % hlasujících tak byl schválen záměr na modernizaci švýcarského letectva. Vláda tak mohla zahájit jednání s výrobci o nákupu nových letadel v celkové hodnotě 6 miliard švýcarských franků. Švýcarské ministerstvo obrany nyní pokračuje v hodnocení čtyř typů letadel, a to od amerických společností Lockheed Martin (víceúčelového bojového letounu F-35 Lightning II) a Boeing (stíhacího bombardéru F/A-18E/F Super Hornet), dále od francouzské společnosti Dassault (víceúčelového stíhacího letounu Rafale) a od evropského holdingu Eurofighter GmbH (víceúčelového bojového letounu Typhoon).^[6] 30. června 2021 švýcarská vláda doporučila Spolkovému shromáždění aby schválilo nákup 36 strojů F-35A, jako z předložených nabídek cenově nejvýhodnější a nejlépe vyhovující zajištění budoucích potřeb obrany země.^[7]

Střežení vzdušného prostoru

Střežení vzdušného prostoru je jednou z hlavních aktivit švýcarského letectva v době míru. Vzdušné síly rozlišují dva druhy misí: „live“ (pozorování, identifikace) a „hot“ (intervence).

^[14][15][16]

Letecké základny

Švýcarské letectvo má k dispozici celkem devět základen, z nichž nejdůležitější je Payerne v kantonu Vaud. Dalšími pak jsou základna pro vrtulníky v Alpinachu, záložní základna v Buochsu, zbývající základny se nacházejí v Bernu (VIP only), Dübendorfu, Emmenu, Meiringenu, Sionu a Locarnu, Lodrino. Základna v Mollis byla zavřena v lednu 2007, také v Alpinachu se plánuje početní redukce.

• Payerne (LSMP)
• Sion (LSMS)
• Emmen (LSME)
• Meiringen (LSMM)
• Alpnach (LSMA)
• Buochs (LSMU)
• Dübendorf (LSMD)
• Lodrino (LSML)
• Locarno (LSMO)
• Bern (LSZB), VIP only

Radarové systémy

• FLORAKO
• TAFLIR
• Skyguard
• Stinger Alert Radar

Letecký park

• 
  Švýcarský střední transportní vrtulník Eurocopter Cougar
• 
  Švýcarský F-5E používaný leteckou akrobatickou skupinou Patrouille Suisse
• 
  Švýcarský stíhací letoun F/A-18C (J-3011)
• 
  Švýcarský PC-7 Team během letu ve formaci se stíhacím letounem F/A-18C

Obrázek	Letadlo	Původ typu	Typ	Verze	Ve službě[17]	Poznámky
	McDonnell Douglas F/A-18 Hornet		stíhací letoun	F/A-18C	25(J-5001 to J-5026) J-5022 crashed[18]
				F/A-18D	5[19] (J-5232 to J-5238. J-5231,J-5235, J-5237 crash)
	Northrop F-5 Tiger II		stíhací letoun	F-5E	41	stíhání, akrobacie, vlekání terčů
				F-5F	12 (J-3201 to J-3212)	stíhání, elektronický boj
(c) Photograph by Rama, Wikimedia Commons, Cc-by-sa-2.0-fr	Pilatus PC-7		cvičný letoun	NCPC-7	27	AB Locarno
	Pilatus PC-9		cvičný letoun	PC-9/F	6 (C-405 C-407, C-408, C-409 C-411, C-412. C-404 crash)	Flight Training Unit 12 (AB Payerne). Vlekání terčů
	Pilatus PC-21		pokročilý výcvik	PC-21	8 (A-101 to A-108)	AB Emmen
	Beechcraft 1900		doprava VIP	1900D	1 (T-729)	Bern-Belp Airport
	DHC-6 Twin Otter		letecké mapování	DHC-6	1 (T-741)	Militärflugplatz Dübendorf
	Beechcraft Super King Air		letecké mapování	350C	1 (T-721)	Militärflugplatz Dübendorf
	Pilatus PC-6 Turbo-Porter		lehký transportní	PC-6/B2-H2M-1	15	Airliftsqn 7 (AB Emmen) + HB-FCF od armasuisse
	Dassault Falcon 900EX		doprava VIP	Falcon 900	1 (T-785)	Bern-Belp Airpt
	Pilatus PC-12		testování, transport	PC-12	1 (HB-FOG)	Armasuisse Militärflugplatz Dübendorf
	CL604		VIP /Ambulanz	CL60	2 (T-751,T-752)
	Cessna Citation Excel		doprava VIP	Ce-560XL	1 (T-784)
	Pilatus PC-24		doprava VIP	PC-24	1 (T-786)
	Diamond DA42		experimentální	Diamond DA42 Aurora Centauer	1 (R-711)	Armasuisse AB Emmen
	ADS-95 Ranger		UAV	ADS-95	24 (D-108 to D-134. D-119 & D-132 crash)	Drone Sqn 7 (AB Emmen)
	ADS-15 Hermes 900		UAV	ADS-15	0 (6)	6 k roku 2019[20]
	RUAG KZD-85		UAV	KZD-85	60 (Z-30 to Z-90, Today 30 in use)	výcvik protivzdušné obrany

• Trainingsmockup F/A-18C X-5098, X-5099

Vrtulníky

Obrázek	Vrtulník	Původ typu	Typ	Verze	Ve službě	Poznámky
	Eurocopter AS332 Super Puma		střední transportní	AS332M1	15 (T-311 to T-325)	AB Payerne, Militärflugplatz Dübendorf.
	Eurocopter AS532 Cougar		střední transportní	AS532UL	10 (T-331 to T342)	AB Alpnach. Cougar (T-341) havaroval 2011 & (T-338) 2016
	Eurocopter EC635		víceúčelový	EC635 P2+	18 (T-353 to T-370)	AB Alpnach
			transport VIP	EC635 P2+ VIP	2 (T-351, T-352)

Protivzdušná obrana

Obrázek	Název	Původ typu	Typ	Ve službě	Poznámky
	Flab Kanone 63/90		protiletadlový kanón	45
	FIM-92 Stinger		protiletadlový raketový komplet	288
	Mobile Lenkwaffen Flugabwehr		protiletadlový raketový komplet	54

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Swiss Air Force na anglické Wikipedii.

• Flieger-Flab-Museum Dübendorf
• Alber Wüst: Die Schweizerische Fliegerabwehr. 2011, ISBN 978-3-905616-20-0
• Militärische Denkmäler im Bereich der Luftwaffe (PDF)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Švýcarské letectvo na Wikimedia Commons
• (anglicky) Oficiální stránky Švýcarského letectva
• (německy) *tailcode list of all Swiss Air Force Aircrafts ever^{[nedostupný zdroj]}
• tailcode list of all Swiss Air Force Aircrafts ever (German only)^{[nedostupný zdroj]}
• Flieger-Flab-Museum Dübendorf
• Alber Wüst: Die Schweizerische Fliegerabwehr. 2011, ISBN 978-3-905616-20-0

Militärische Denkmäler im Bereich der Luftwaffe (PDF)