Švabach

Ukázka textu psaného švabachem

Švabach (něm. Schwabacher) je tiskové pozdně bastardní gotické lomené písmo s velkou zdobností, pocházející z 80. let 15. století, který byl záhy v polovině 16. století jako základní tiskové písmo v německé oblasti vytlačen vyšší a užší frakturou. Toto široké zaoblené písmo je z dnešního hlediska pro laiky pouze obtížně čitelné, ve své době však bylo užíváno kvůli jasné a čitelné formě, oproti dřívějším gotickým písmům ubylo např. velké množství zkratek a ligatur. V jistém smyslu je pro některé české či německé písemnosti přechodovým písmem mezi gotickou a novogotickou etapou. Písmo je pojmenováno podle města Schwabach u Norimberku.

Ve švabachu je tištěná Bible kralická z let 1579–1594 a tisky Jiřího Melantricha.

Na švabach v Německu od 16. století, tedy poměrně brzy, navázala novogotická pozdně bastardní fraktura, i pak se švabach používal a to jako vyznačovací písmo k fraktuře. V českých zemích pokračovala obliba švabachu mimo jiná novogotická písma v tiscích až do 18. století, v případě méně hodnotných děl až do konce 19. století. Naopak fraktura byla používaná jako písmo vyznačovací.[1]

V lidové češtině se pod slovem švabach může také přeneseně rozumět jakékoliv novogotické písmo, zejména se tak označoval kurent, vyučovaný v českém prostředí až do roku 1941.[2]

Odkazy

Reference

  1. KAŠPAR, Jaroslav. Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím. Praha: SPN, 1987. S. 145. 
  2. Příruční slovník naučný. Svazek 4. Praha: Academia, 1967. Kapitola švabach, s. 441. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kant Alte-Schwabacher.png
example in typeface Alte-Schwabacher