Švihovská vrchovina
Švihovská vrchovina | |
---|---|
Výhled z Radyně na Klabavskou pahorkatinu na severovýchodě celku, v popředí město Starý Plzenec | |
Nejvyšší bod | 773 m n. m. (Koráb) |
Rozloha | 1424 km² |
Střední výška | 460,3 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Plzeňská pahorkatina |
Sousední jednotky | Plaská pahorkatina Křivoklátská vrchovina Hořovická brázda Brdská vrchovina Blatenská pahorkatina Šumavské podhůří Šumava Všerubská vrchovina Podčeskoleská pahorkatina |
Podřazené jednotky | Chudenická vrchovina Merklínská pahorkatina Klatovská kotlina Radyňská vrchovina Rokycanská pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Švihovská vrchovina na mapě Česka | |
Povodí | Berounka |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VB-3 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Švihovská vrchovina je geomorfologický celek, tvořící jižní část Plzeňské pahorkatiny. Rozkládá se na jihozápadě Čech, kde zaujímá převážnou část okresu Plzeň-jih a přilehlé oblasti okresů okolních (jihozápad okresu Rokycany, jihovýchodní polovici okresu Plzeň-město, severozápad okresu Klatovy a východní okraj okresu Domažlice. Nejvyšší vrchol tvoří hora Koráb u Kdyně.
Na území Švihovské vrchoviny leží dvě středně velká města, Klatovy a Rokycany, z dalších menších sídel např. Přeštice (při hranici s Plaskou pahorkatinou), Holýšov, Nýrsko, Janovice nad Úhlavou, Starý Plzenec, Blovice, Spálené Poříčí, Mirošov a Hrádek.
Švihovská vrchovina jako celek spadá do povodí řeky Berounky, která však sama protéká mimo popisované území. V rámci celku se vodní toky obecně sbíhají k jeho severnímu okraji, za nímž leží Plzeňská kotlina; vyčleňují se tak tři významnější dílčí povodí: Největší v jihozápadní a centrální části Švihovské vrchoviny vytváří řeka Radbuza se svými pravými přítoky Merklínkou a Úhlavou). Z jihovýchodu území sbírá vody řeka Úslava a severovýchodní okraj Švihovské vrchoviny odvodňuje říčka Klabava.
Členění
Švihovská vrchovina se z hlediska českého geomorfologického členění dělí na pět podcelků a čtrnáct okrsků:
- VB3-A Chudenická vrchovina
- VB3-A-a Korábská vrchovina
- VB3-A-b Poleňská pahorkatina
- VB3-B Merklínská pahorkatina
- VB3-B-a Roupovská pahorkatina
- VB3-B-b Líšinská pahorkatina
- VB3-B-c Merklínská brázda
- VB3-B-d Vytůňská pahorkatina
- VB3-C Klatovská kotlina
- VB3-C-a Janovický úval
- VB3-C-b Bolešinská kotlina
- VB3-D Radyňská vrchovina
- VB3-D-a Kamýcká vrchovina
- VB3-D-b Štěnovická vrchovina
- VB3-D-c Blovická pahorkatina
- VB3-D-d Bukovohorská vrchovina
- VB3-E Rokycanská pahorkatina
- VB3-E-a Klabavská pahorkatina
- VB3-E-b Rokycanská kotlina
Související články
Literatura
- DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Švihovská vrchovina na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Starý Plzenec, okres Plzeň-město. Celkový pohled na město od jjz., z horní hrany opuštěného lomu na úbočí vrchu Radyně. V zeleni na levé stráni vrchu Hůrka za městem patrná osamocená rotunda sv. Petra a Pavla, vlevo centrum města a historické jádro osídlení v podhradí (při levém okraji dobře patrná věž kostela Narození Panny Marie), dlouhý bílý objekt vpravo od středu patří továrně na šumivé víno. Při pravém okraji městská část Sedlec, v dálce za lesy vpravo obec Tymákov.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Poloha geomorfologického celku Švihovská vrchovina v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
-
I5 (V)
-
I5B (VB)
- I5B-3 (VB-3)
-
I5B (VB)
-
I5 (V)
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří