Švihovská vrchovina

Švihovská vrchovina
Výhled z Radyně na Klabavskou pahorkatinu, v popředí město Starý Plzenec
Výhled z Radyně na Klabavskou pahorkatinu na severovýchodě celku, v popředí město Starý Plzenec

Nejvyšší bod773 m n. m. (Koráb)
Rozloha1424 km²
Střední výška460,3 m n. m.

Nadřazená jednotkaPlzeňská pahorkatina
Sousední
jednotky
Plaská pahorkatina
Křivoklátská vrchovina
Hořovická brázda
Brdská vrchovina
Blatenská pahorkatina
Šumavské podhůří
Šumava
Všerubská vrchovina
Podčeskoleská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Chudenická vrchovina
Merklínská pahorkatina
Klatovská kotlina
Radyňská vrchovina
Rokycanská pahorkatina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Švihovská vrchovina na mapě Česka
Švihovská vrchovina na mapě Česka
PovodíBerounka
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVB-3
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Švihovská vrchovina je geomorfologický celek, tvořící jižní část Plzeňské pahorkatiny. Rozkládá se na jihozápadě Čech, kde zaujímá převážnou část okresu Plzeň-jih a přilehlé oblasti okresů okolních (jihozápad okresu Rokycany, jihovýchodní polovici okresu Plzeň-město, severozápad okresu Klatovy a východní okraj okresu Domažlice. Nejvyšší vrchol tvoří hora Koráb u Kdyně.

Na území Švihovské vrchoviny leží dvě středně velká města, Klatovy a Rokycany, z dalších menších sídel např. Přeštice (při hranici s Plaskou pahorkatinou), Holýšov, Nýrsko, Janovice nad Úhlavou, Starý Plzenec, Blovice, Spálené Poříčí, Mirošov a Hrádek.

Švihovská vrchovina jako celek spadá do povodí řeky Berounky, která však sama protéká mimo popisované území. V rámci celku se vodní toky obecně sbíhají k jeho severnímu okraji, za nímž leží Plzeňská kotlina; vyčleňují se tak tři významnější dílčí povodí: Největší v jihozápadní a centrální části Švihovské vrchoviny vytváří řeka Radbuza se svými pravými přítoky Merklínkou a Úhlavou). Z jihovýchodu území sbírá vody řeka Úslava a severovýchodní okraj Švihovské vrchoviny odvodňuje říčka Klabava.

Členění

Švihovská vrchovina se z hlediska českého geomorfologického členění dělí na pět podcelků a čtrnáct okrsků:

  • VB3-A Chudenická vrchovina
    • VB3-A-a Korábská vrchovina
    • VB3-A-b Poleňská pahorkatina
  • VB3-B Merklínská pahorkatina
    • VB3-B-a Roupovská pahorkatina
    • VB3-B-b Líšinská pahorkatina
    • VB3-B-c Merklínská brázda
    • VB3-B-d Vytůňská pahorkatina
  • VB3-C Klatovská kotlina
    • VB3-C-a Janovický úval
    • VB3-C-b Bolešinská kotlina
  • VB3-D Radyňská vrchovina
    • VB3-D-a Kamýcká vrchovina
    • VB3-D-b Štěnovická vrchovina
    • VB3-D-c Blovická pahorkatina
    • VB3-D-d Bukovohorská vrchovina
  • VB3-E Rokycanská pahorkatina
    • VB3-E-a Klabavská pahorkatina
    • VB3-E-b Rokycanská kotlina

Související články

Literatura

  • DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Stary Plzenec CZ from S 0030.jpg
Starý Plzenec, okres Plzeň-město. Celkový pohled na město od jjz., z horní hrany opuštěného lomu na úbočí vrchu Radyně. V zeleni na levé stráni vrchu Hůrka za městem patrná osamocená rotunda sv. Petra a Pavla, vlevo centrum města a historické jádro osídlení v podhradí (při levém okraji dobře patrná věž kostela Narození Panny Marie), dlouhý bílý objekt vpravo od středu patří továrně na šumivé víno. Při pravém okraji městská část Sedlec, v dálce za lesy vpravo obec Tymákov.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“