Ťi Teng-kchuej

Ťi Teng-kchuej
Narození	17. března 1923 Wuxiang County
Úmrtí	13. července 1988 (ve věku 65 let) Peking
Povolání	politik
Politická strana	Komunistická strana Číny
Funkce	místopředseda Státní rady Čínské lidové republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ťi Teng-kchuej (čínsky pchin-jinem Jǐ Dēngkuí, znaky zjednodušené 纪登奎, tradiční 紀登奎; 17. března 1923 — 13. července 1988) byl čínský komunistický politik, zprvu regionální politik v Che-nanu byl koncem 60. let Mao Ce-tungem vyzdvižen do vysokých funkcí, kandidát (1969–1973) a člen (1973–1980) politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny, místopředseda vlády (1975–1980). Patřil mezi stoupence kulturní revoluce, kteří od počátku 70. let konsolidovali zemi, ve vedení strany odpovídal za organizační a personální otázky. Roku 1976 se s Maovým nástupcem Chua Kuo-fengem a většinou politbyra postavil proti levicovým radikálům (gang čtyř). S dalšími stoupenci Chua Kuo-fenga byl roku 1980 pod tlakem skupiny kolem Teng Siao-pchinga odvolán z funkcí.

Ťi Teng-kchuej se narodil 17. března 1923 v okrese Wu-siang na jihovýchodě provincie Šan-si.^[1] Po vypuknutí druhé čínsko-japonské války v roce 1937 se ještě před dovršením 15 let zapojil do protijaponského odboje a následujícího roku vstoupil do Komunistické strany Číny. Během protijaponské války a následné čínské občanské války působil v různých stranických funkcích včetně stranického tajemníka okresu Lu-šan v provincii Che-nan. Přestože se během válek účastnil některých bitev, upřímně přiznal, že má jen malé vojenské zkušenosti, a to i poté, co ho Mao Ce-tung v 70. letech 20. století prosadil do nejvyšších vojenských funkcí.

Po vítězství komunistické strany v občanské válce a vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 Ťi nadále působil jako místní stranický funkcionář v Che-nanu. V roce 1951 se poprvé setkal s Maem během Maovy cesty po Che-nanu. Ťi, tehdy zástupce tajemníka výboru KS Číny prefektury Sü-čchang, si údajně získal Maovu přízeň tím, že na Maovy otázky odpovídal přímo a upřímně přiznal, že během komunistické revoluce omylem zabil nevinné lidi. Mao jeho práci pochválil a Ťi byl brzy povýšen na stranického tajemníka Sü-čchang, a to ve věku pouhých 28 let.^[2] Během Velkého skoku (1958-1961) působil jako stranický tajemník prefektury Luo-jang.^[1] Vyhnul se provádění katastrofické politiky jiných místních funkcionářů, která v Che-nanu způsobila rozsáhlý hladomor, zejména v prefektuře Sin-jang, v níž zemřelo hlady více než milion lidí. Naopak v Luo-jangu jich zemřelo jen málo.^[2][3] Mao Ce-tung navštívil Che-nan před začátkem kulturní revoluce více než desetkrát a kdykoli byl v provincii, povolal Ťi Teng-kchuej k podání zprávy. Ačkoli byl Mao o třicet let starší než Ťi, veřejně o něm mluvil jako o svém „starém příteli“.^[2]

Když v roce 1966 vypukla kulturní revoluce, byl Ťi zástupcem tajemníka provinčního výboru KS Číny stal se místopředsedou výboru pro kulturní revoluci v Che-nanu, tedy fakticky zástupcem předsedy provinční vlády. Když se v lednu 1967 Čínou přehnala tzv. lednová bouře, Čína upadla do anarchie a radikální frakce Rudých gard se zmocnily mnoha místních vlád, včetně té v Che-nanu. Ťi byl povstalci šest měsíců vězněn. V červenci 1967 byl však propuštěn a roku 1968 jmenován místopředsedou chenanského revolučního výboru.^[1] Předpokládalo se, že k propuštění částečně přispěly jeho vztahy s Maem.

V roce 1969 byl na IX. sjezdu KS Číny zvolen členem ústředního výboru a na prvním zasedání ÚV na závěr sjezdu i kandidátem politbyra.^[1] Jako jeden z Maových věrných stoupenců se v dubnu 1971 stal členem pracovní skupiny ústřední vojenské komise, skupiny dvanácti vojáků a politiků, kteří řídili ozbrojené síly státu. Ve vedení ústřední vojenské komise působil do února 1975. V říjnu 1972 byl také jmenován politickým komisařem Pekingského vojenského okruhu (do září 1977, jako nástupce na jaře zemřelého Sie Fu-č’a). Na X. sjezdu KS Číny byl zvolen již členem politbyra, roku 1974 se podílel na organizaci a konsolidaci strany,^[4] v lednu 1975 byl při sestavování nové vlády jmenován jejím místopředsedou, ve vládě odpovídal za každodenní řízení vlády (s Li Sien-nienem a Chua Kuo-fengem, celkové řízení vlády měl na starosti Teng Siao-pching, který zastupoval nemocného premiéra Čou En-laje.), personální otázky (analogicky odpovídal za organizaci a personální otázky v politbyru při řízení strany) a záležitosti práce a mezd. Od roku 1976 řídil i zemědělství.^[5] Začátkem roku 1979 odpovědnost za zemědělství předal Wang Žen-čungovi, v prosinci 1978 jmenovanému místopředsedou vlády.^[6] Od června 1978 do ledna 1980 předsedal politické a právní skupině ústředního výboru.

Po Maově smrti v roce 1976 podpořil Maova nástupce Chua Kuo-fenga a pomohl Chuovi zatknout takzvaný „gang čtyř“, levicové radikály v politbyru. V rámci akcí proti gangu čtyř měl na starosti převzetí médií, která radikálové do svého svržení ovládali.^[1] Na XI. sjezdu KS Číny roku 1977 byl potvrzen v politbyru.

Ťi Teng-chuej patřil ke členům politbyra, kteří měli dobré vztahy s Chua Kuo-fengem; když se Teng Siao-pching rozhodl převzít vedení strany a země, postavil se nejdříve proti Chuovým stoupencům. Od roku 1978 se tak Ťi stal terčem kritiky za svou činnost v období kulturní revoluce, a nakonec byl společně s Wang Tung-singem, Wu Tem a Čchen Si-lienem v únoru 1980 odvolán z politbyra,^[1] v dubnu 1980 byl odvolán z vlády.

Od roku 1982 pracoval ve Výzkumném centru pro rozvoj venkova. Zemřel v Pekingu 13. července 1988 na následky nemoci ve věku 65 let.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ji Denghui na anglické Wikipedii.