Ťiang Čching

Ťiang Čching
Rodné jménoLǐ Shūméng
Narození19. března 1914
Ču Čcheng nebo Čína
Úmrtí14. května 1991 (ve věku 77 let)
Beijing Hospital
Příčina úmrtíoběšení
Místo pohřbeníBeijing Futian Cemetery
Alma materNational Qingdao University
Povoláníherečka, politička a filmová herečka
Politická stranaKomunistická strana Číny
Nábož. vyznáníateismus
ChoťTchang Na (1936)
Mao Ce-tung (1939–1976)
DětiLi Na
PříbuzníHuang Jing
Funkcespouse of the President of the People's Republic of China (1949–1959)
PodpisŤiang Čching – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ťiang Čching (čínsky pchin-jinem Jiāng Qīng, znaky 江青; 19. března 1914, Ču Čcheng, provincie Šan-tung14. května 1991, Peking, Čína) byla čtvrtou manželkou čínského komunistického vůdce Mao Ce-tunga a jednou z hlavních iniciátorek kulturní revoluce v Číně.

Neúspěšná herečka

Ťiang Čching se narodila pod jménem Luan Šu-meng do rodiny chudého obchodníka a koláře žijícího v Ču Čchengu. Po rozvodu rodičů se s matkou a starší sestrou odstěhovala k dědečkovi, který byl školním úředníkem v Ťi-nanu. Od té chvíle přijala nové jméno Li Čching-jinAzurový obláček Li. V Ťi-nanu chodila šest let do základní školy a pak odešla ke kočovné herecké společnosti, ale po čase se vrátila domů a tvrdila, že byla kočovnými herci unesena. Svého snu, stát se slavnou herečkou, se nevzdala ani po tomto neúspěchu a od roku 1929 začala chodit do herecké školy v Tchan-anu, kde s ředitelem školy navázala intimní vztah a mohla tak studovat zadarmo. Když její milenec získal o rok později profesuru v Čching-tao, odešla s ním a krátce studovala na tamní herecké akademii. S dalším svým milencem odjela do Šanghaje, kde se díky osobním kontaktům svého partnera poprvé dostala do styku s komunisty, ale politika ji nechala zcela chladnou. Snažila se znovu prosadit jako herečka a stala se milenkou známého filmového kritika Tchang Na, který jí skutečně obstaral několik divadelních rolí. Li Čching-jin si znovu změnila jméno – na Lang PchingModré jablko a provdala se za Tchang Na. Po čase si však našla nového milence a manžel se s ní dal rozvést. Lang Pching utekla v roce 1937 z bombardováním sužované Šanghaje do Nankingu, ale v prosinci 1937 dobyly japonské oddíly i toto město a Lang Pching pokračovala do Wu-chanu a Čchung-čchingu. Celou dobu postupovala Lang Pching s armádou vládního Kuomintangu, jelikož Kuomintang financoval natáčení filmů, v nichž mohla hrát. Jednalo se většinou o propagandistické filmy zaměřené proti Japoncům a komunistům (když se později provdala za komunistu Mao Ce-tunga, bylo vysílání těchto filmů v Číně samozřejmě zakázáno).

Komunistka

Není jasné proč Lang Pching opustila v roce 1939 Čchung-čching a absolvovala nebezpečnou cestu obsazeným územím do Jen-anu ke komunistickým partyzánům. Jisté je, že krátce po příchodu vstoupila do komunistické strany a začala pracovat v dramatickém oddělení Umělecké akademie v Jen-anu. Tehdy se také Lang Pching poprvé setkala s budoucím předsedou Komunistické strany Číny Mao Ce-tungem, který byl o dvacet let starší než ona. Mao byl mladou a krásnou soudružkou okouzlen a dal jí nové jméno – Ťiang Čching, Zelená řeka. Zanedlouho Ťiang Čching otěhotněla a Mao Ce-tung požádal Ústřední výbor komunistické strany o povolení k rozvodu se svou předešlou manželkou a zasloužilou komunistkou Chu C’-čchen. Ústřední výbor dlouho odmítal vydat povolení k rozvodu, ale Mao si nakonec prosadil svou. Ústřední výbor se podvolil jen pod podmínkou, že Ťiang Čching se nikdy nesmí nazývat paní Mao a musí být zcela apolitická. Svatba Mao Ce-tunga a Ťiang Čching proběhla v roce 1939. Zákaz vměšovat se do politiky Ťiang Čching samozřejmě záhy porušila a začala pracovat jako manželova osobní sekretářka a rádkyně. Kromě toho psala divadelní hry pro vojáky a rolníky a věnovala se rodině a dceři Li Na (* 1940).

Vítězství komunistů

Po ukončení Druhé světové války a kapitulaci Japonska vypukla v Číně v roce 1946 znovu občanská válka mezi Komunistickou stranou Číny a Kuomintangem. Komunisté po třech letech zvítězili a Kuomintang, spolu s asi dvěma miliony svých přívrženců, přesídlil na Tchaj-wan. Mao Ce-tung vyhlásil 1. 10. 1949 v Pekingu Čínskou lidovou republiku. Poté, co moc nad zemí převzal její manžel, získala Ťiang Čching nejprve místo vedoucí Ústřední filmové kanceláře v oddělení propagandy Komunistické strany Číny a o rok později se stala členem filmové kanceláře na ministerstvu kultury, kde do roku 1954 pracovala v oddělení řízení filmového umění. V dubnu 1959 byl Mao Ce-tung donucen odstoupit z funkce prezidenta, ale byl pevně rozhodnutý získat ztracenou moc zpět.

Kulturní revoluce

Nástrojem k likvidaci vnitrostranických oponentů a k obnovení Mao Ce-tungovy moci se v roce 1966 stalo hnutí známé jako Velká proletářská kulturní revoluce. Do čela hnutí byla jmenována také Ťiang Čching, která pracovala na cílené mobilizaci mladých lidí a studentů proti vládě v Pekingu. Tehdy se také Ťiang Čching dostala díky svým radikálním, bojovným projevům, adresovaným mládeži, poprvé do povědomí obyvatel Číny, jelikož do té doby o ní běžní občané nikdy neslyšeli. Ťiang Čching se doslova hřála na výsluní slávy a užívala si svou nově nabytou moc. Protest mladých, zfanatizovaných lidí se obrátil proti intelektuálům a vzdělancům v zemi, školy byly uzavřeny, učitelé vražděni nebo posíláni do převýchovných táborů. Všechno, co se nezdálo být v duchu Mao Ce-tunga a jeho přívrženců, bylo zničeno – staré památky a kláštery, ale také vše co bylo označeno za buržoazní – např. luxusní oblečení nebo hudební nástroje (přitom sama Ťiang Čching žila v té době v luxusu, měla osobní letadlo, několik vil a chov koní). Ťiang Čching zatím jezdila křížem krážem Čínou a na manifestacích pokračovala v podněcování lidí k násilí. Zároveň si také vyřizovala své osobní účty z minulosti, když se mstila bývalým hereckým kolegům a funkcionářům, kteří jí někdy odporovali. Dokonce se postarala o to, aby se ve vyhnanství ocitl bývalý generální tajemník strany a reformátor Teng Siao-pching.

Neomezená moc

V lednu 1967 byla Ťiang Čching jmenována poradkyní pro kulturní práci v Lidové osvobozenecké armádě a v roce 1969 vyhlásil devátý sjezd strany Mao Ce-tunga neomezeným vůdcem Číny. Ťiang Čching byla zvolena členem politbyra KS Číny a stala se tak nejmocnější ženou v zemi. Kulturní revoluce splnila svůj pravý účel a byla oficiálně prohlášena za ukončenou. Na desátém sjezdu strany v roce 1973 zůstalo postavení Maa a Ťiang Čching neotřesené, ale Mao Ce-tung už svůj vliv s přibývajícím věkem pomalu ztrácel. O politiku se příliš nestaral a většinu času trávil se svými mladými milenkami.

Mocenský pád

Dne 9. 9. 1976 Mao Ce-tung ve věku 82 let zemřel. Po jeho smrti vypukl boj o moc mezi zastánci pragmatického proudu a radikální skupinou, která se vytvořila kolem vdovy Ťiang Čching. Tato skupina, známá jako gang čtyř, svůj poslední boj prohrála. 7. 10. 1976 byla Ťiang Čching ze strany vyloučena, v listopadu 1980 postavena před soud a jako vůdkyně gangu čtyř odsouzena k trestu smrti. V roce 1983 jí byl trest změněn na doživotí. O rok později byla ze zdravotních důvodů propuštěna a 14. 5. 1991 spáchala sebevraždu.

Literatura

  • Antje Windgassenová: Spojeny s mocí. Nakladatelství Brána, 2006. ISBN 80-7243-278-8

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Chinese Communist Party.svg
Flag of the Chinese Communist Party
Jiang Qing 1976.jpg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 3.0 nl
Jiang Qing
Signature of Jiang Qing, October 10, 1966.jpg
Letter about Han Rong by Jiang Qing, October 10, 1966