Ťin-ša-ťiang

Ťin-ša-ťiang
Tiger Leaping Gorge.jpg
Základní informace
Délka toku2290 km
Průměrný průtok4471 m³/s
SvětadílAsie
Zdrojnice
Tchung-tchien, Paj-che-tchan
22 km východně od Kjegu v Jü-šu
32°58′40,58″ s. š., 97°14′36,48″ v. d.
4500 m n. m.
Ústí
Jang-c’-ťiang
soutok s Min-ťiang u města I-pin
28°46′12,77″ s. š., 104°37′57,55″ v. d.
300 m n. m.
Protéká
ČínaČína Čína (Čching-chaj, Tibetská autonomní oblast, S’-čchuan, Jün-nan)
Úmoří, povodí
Východočínské moře, povodí Jang-c’-ťiangu
povodí řeky Ťin-ša (Jinsha)
povodí řeky Ťin-ša (Jinsha)
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ťin-ša-ťiang (čínsky pchin-jinem Jinsha Jiāng, znaky 金沙江, řeka Zlatých písků) je čínský název horního toku Jang-c’-ťiang, respektive její horní tok, či hlavní zdrojnice. Tento název nese od soutoku řek Tchung-tchien a Pa-tchang v provincii Čching-chaj po vlastní soutok s Min-ťiang u města I-pin v S’-čchuanu. Teče čínskými provinciemi Čching-chaj, Tibetská autonomní oblast, S’-čchuan a Jün-nan.

Přehrady

Ťin-ša-ťiang má značný hydroenergetický potenciál. V březnu 2014 bylo na řece dokončeno, rozestavěno nebo naplánováno celkem 25 přehrad. Od dokončení přehrady Baihetan (Paj-che-tchan) v roce 2020 stojí na toku 5 elektráren ze seznamu 35 největších vodních elektráren světa.[1]

  • přehrada Xiangjiaba (Siang-ťia-pa) – dokončená, 7750 MW
  • přehrada Xiluodu (Si-luo-tu) – dokončená, 13860 MW
  • přehrada Baihetan (Paj-che-tchan) – dokončená, 16000 MW
  • přehrada Wudongde (Wu-tung-te) – dokončená, 10200 MW
  • přehrada Guanyinyan (Kuan-jin-jen) – dokončená, 3000 MW
  • přehrada Ludila (Lu-ti-la) – dokončená, 2160 MW
  • přehrada Longkaikou (Lung-kchaj-kchou) – dokončená, 1800 MW
  • přehrada Jinanqiao (Ťi-nan-čchiao) – dokončená, 2400 MW
  • přehrada Ahai (A-chaj) – dokončená, 2000 MW
  • přehrada Liyuan (Li-jüan) – dokončená, 2400 MW

Odkazy

Reference

  1. ↑ China's Era of Mega-Dams Is Ending as Solar and Wind Power Rise. Bloomberg.com. 2020-07-03. Dostupné online [cit. 2021-04-09]. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce