Ťin Jou-c’
Ťin Jou-c’ | |
---|---|
Rodné jméno | Ťin Šan |
Posmrtné jméno | Wen-ťing |
Narození | 1366[1] Sia-ťiang, Ťiang-si |
Úmrtí | 1431 |
Tituly a úřady | |
velký sekretář | |
Období | 1402–1431 |
Panovník | Jung-le, Chung-si, Süan-te |
Umělecká činnost | |
Znám jako | básník |
Škola | poezie kabinetního stylu |
Národnost | chanská |
Země | říše Ming |
Vzdělání | ťin-š’ (1400) |
Povolání | politik |
Vyznání | konfucianismus |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ťin Jou-c’ (čínsky pchin-jinem Jīn Yòuzī, znaky 金幼孜, 1366[1]–1431) byl čínský politik říše Ming. Začátkem vlády císaře Jung-le byl roku 1402 jmenován velkým sekretářem, v úřadě zůstal do konce svého života.
Jména
Vlastní jméno Ťin Jou-c’a bylo Ťin Šan (čínsky pchin-jinem Jīn Shàn, znaky 金善), Jou-c’ bylo jeho zdvořilostní jméno.[2] Za své zásluhy obdržel posmrtné jméno Wen-ťing (čínsky pchin-jinem Wénjìng, znaky 文靖).
Život
Ťin Jou-c’ pocházel z Ťiang-si.[3] Nejvyšší stupeň úřednických zkoušek, palácové zkoušky, složil a hodnost ťin-š’ získal roku 1400.[4] V září 1402 ho císař Jung-le jmenoval velkým sekretářem, zařadil se tak mezi nejbližší císařovy pomocníky. V úřadě setrval i za Jung-leho syna Chung-siho a vnuka Süan-teho. Zemřel roku 1431.[4]
Vedle vysokého úředního postavení si získal uznání i svou básnickou tvorbou, v níž patřil k předním autorům poezie kabinetního stylu.[2]
Reference
- ↑ a b TSAI, Shih-Shan Henry. Perpetual Happiness: The Ming Emperor Yongle. Seattle, Wash.; Chesham: University of Washington Press; Combined Academic, 2002. 286 s. Dostupné online. ISBN 0295981245. S. 96. (anglicky) [Dále jen Tsai].
- ↑ a b NIENHAUSER, William H, a kol. The Indiana Companion to Traditional Chinese Literature. Bloomington: Indiana University Press, 1986. 1050 s. ISBN 0253329833, ISBN 9780253329837. S. 744. (anglicky)
- ↑ Tsai, s. 97.
- ↑ a b DREYER, Edward L. Early Ming China: a political history, 1355-1435. Stanford: Stanford University Press, 1982. 315 s. Dostupné online. ISBN 0-8047-1105-4. S. 214. (anglicky)