Ťing Chaj-pcheng

Ťing Chaj-pcheng
Kosmonaut Číny
Státní příslušnostČína
Datum narození24. října 1966
Místo narozeníJün-čcheng, provincie Šan-si, ČLR
Předchozí
zaměstnání		vojenský pilot
Hodnostplukovník (k roku 2005), starší plukovník (k roku 2012), generálmajor (od 2013)
Čas ve vesmíru2017 dní, 17 hodin a 2 minuty
Kosmonaut od5. ledna 1998[1]
MiseŠen-čou 7
Šen-čou 9/Tchien-kung 1
Šen-čou 11/Tchien-kung 2
Šen-čou 16/TSS
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ťing Chaj-pcheng (čínsky pchin-jinem Jǐng Hǎipéng, znaky zjednodušené 景海鹏, tradiční 景海鵬; * 24. října 1966 Jün-čcheng, Šan-si, ČLR) je čínský vojenský pilot a kosmonaut, 482: člověk ve vesmíru. V letech 2008 až 2016 absolvoval dva kratší a jeden měsíční kosmický let. V současnosti při svém čtvrtém letu pobývá na dlouhodobé misi na Vesmírné stanici Tchien-kung.

Život

Ťing pochází z města Jün-čcheng v provincii Šan-si. V roce1985 byl přijat na leteckou univerzitu vojenského letectva Čínské lidové osvobozenecké armády. V roce 1991 se stal pilotem a na stíhačkách J-6 nalétal bezpečné 1 200 hodin.[2]

Od října 1995 procházel výběrem mezi čínské kosmonauty. Po úspěšném absolvování všech testů byl v lednu 1998 zařazen do oddílu kosmonautů Číny.

Od března 2007 do ledna 2010 studoval strojírenství na Škole leteckého inženýrství Univerzity Čching-chua v Pekingu a získal magisterský titul.[3]

Koncem roku 2013 byl povýšen do hodnosti generálmajora.[2]

1. kosmický let

Při druhém čínském letu – Šen-čou 6 v říjnu 2005 – byl s Liou Po-mingem členem druhé záložní posádky.[1]

Roku 2008 byl jmenován členem posádky třetího čínského letu v lodi Šen-čou 7, společně s Čaj Č’-kangem a Liou Po-mingem. Odstartovali 25. září 2008 v 13:10 UTC.[4] Nejdůležitějším cílem letu byl první výstup čínských kosmonautů do vesmírného prostoru. Výstup proběhl 27. září od 8:38 do 9:00 UTC.[4] Z lodi vystoupil Čaj Č'-kang, pomáhal mu Liou Po-ming. Po skončení výstupu se od lodi oddělil mikrosatelit určený ke snímkování lodi (aktivní do 4. ledna 2009). Kosmonauti přistáli v návratovém modulu 28. září 2008 v 9:38 UTC.[4] Orbitální modul zůstal na oběžné dráze s očekávanou životností půl roku.[5]

2. kosmický let

V březnu 2012 byl jmenován velitelem jedné ze dvou posádek určených k letu Šen-čou 9, jejími dalšími členy byl Liou Wang a kosmonautka Liou Jang. Dne 15. června byla jeho posádka oficiálně označena za hlavní[1] a o den později v 10:37:25 UTC odstartovala. Šen-čou 9 se pak 18. června 2012 v 06:07:05 UTC[6] spojila s čínskou testovací vesmírnou stanicí Tchien-kung 1.[7] Kromě vědeckého programu provedla posádka automatické odpojení své lodi a stanice 24. června v 03:09 UTC a poté opětovné připojení ze vzdálenosti 400 metrů, na posledních 140 metrech v manuálním režimu pod vedením Liou Wanga , který v 04:42 UTC opět obě tělesa spojil.[6] Loď se pak od stanice definitivně odpoutala 28. června v 01:22 UTC a 29. června v 02:03 UTC přistála.[8]

3. kosmický let

Jako první z čínských kosmonautů vzlétl do vesmíru i potřetí, a to 16. října 2016 jako velitel lodi Šen-čou 11, která se po dvou dnech letu spojila s testovací vesmírnou stanicí Tchien-kung 2. Ťing s kolegou Čchen Tungem na stanici strávili měsíc,[9] během něhož provedli řadu vědeckých a technických experimentů zaměřených na fyziologické účinky beztíže, testy spolupráce člověka a stroje na technologii údržby na oběžné dráze a úspěšně vypustili doprovodnou družici. Uskutečnili také doprovodné fotografování a pozorování při průletu kolem stanice na krátkou vzdálenost. Šen-čou 11 se od stanice oddělila 17. listopadu ve 4:41 UTC a přistála o den později v 05:59:39 UTC.

4. kosmický let

Ťing se jako první z čínských kosmonautů dočkal i čtvrtého kosmického letu. Současně je a zůstane jediným člověkem, který navštívil všechny tři čínské vesmírné stanice – při čtvrtém letu se vydal k půlročnímu pobytu na Vesmírné stanici Tchien-kung. Jako velitel letu Šen-čou 16 se na cestu vydal 30. května 2023 v 01:31:13 UTC, doprovázeli ho nováčkové Ču Jang-ču a Kuej Chaj-čchao. Ke stanici se připojili sedm hodin po startu v 08:29 a stali se její 5. dlouhodobou posádkou a zároveň první, jejímž úkolem není dokončit montáž a propojení modulů a systémů TSS, a místo toho se bude plně soustředit na vědecký a výzkumně-vývojový program.[10] S kolegou Ču Jang-ču uskutečnil Ťing 20. července svůj první – zhruba osmihodinový – výstup do volného prostoru, při kterém především nainstalovali a zprovoznili panoramatické kamery na vnější straně modulů Tchien-che a Meng-tchien.[11] Let trval pět měsíců – Šen-čou 16 se od stanice odpojila 30. října 2023 v 12:37 UTC[12] a poté 31. října 2023 v 00:11:32 UTC[13][14] dosedla v přistávací oblasti Dongfeng v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko.

Reference

  1. ↑ a b c IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: [cit. 2009-04-01]. Kapitola Jing Haipeng. Dostupné online. (rusky) 
  2. ↑ a b 13年间中国有10位航天员“飞天”，至少6位都成了少将. The Paper [online]. 2016-10-16 [cit. 2023-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-18. (čínsky) 
  3. ↑ 校友马伟明、景海鹏荣获中央军委颁授的“八一勋章”. tsinghua.edu.cn [online]. 2017-08-14 [cit. 2023-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-04. (čínsky) 
  4. ↑ a b c HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2008-09-28 [cit. 2009-03-28]. Kapitola Shenzhou-7. Dostupné online. 
  5. ↑ VÍTEK, Antonín, a kol. SPACE 40 [online]. [cit. 2009-03-28]. Kapitola 2008-047H - SZ-7 - orbitální modul. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-16. 
  6. ↑ a b IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Rev. 2012-6-24 [cit. 2021-07-24]. Kapitola Корабль «Шэньчжоу-9» (Shenzhou-9). Dostupné online. 
  7. ↑ Ivanov. Rev. 2012-6-18 [cit. 2012-06-19]. Kapitola Корабль «Шэньчжоу-9» (Shenzhou-9). 
  8. ↑ iDNES.cz, ČTK. Kosmická loď s první čínskou kosmonautkou přistála na Zemi [online]. Technet.cz, rev. 2012-6-29 [cit. 2012-06-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ ČTK, vse. Čínští kosmonauti poprvé vstoupili do své nové vesmírné laboratoře. technet.cz. 16. 10. 2016. Dostupné online. 
  10. ↑ China discloses tasks of Shenzhou-16 manned space mission. english.spacechina.com [online]. 2023-05-31 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Posádka astronautů Šen-čou 16 úspěšně dokončila všechny naplánované úkoly výstupu mimo stanici (神舟十六号航天员乘组圆满完成出舱活动全部既定任务_中国载人航天官方网站). www.cmse.gov.cn [online]. China Manned Space [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. (čínsky) 
  12. ↑ 神舟十六号载人飞船顺利撤离空间站组合体_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  13. ↑ 神舟十六号载人飞船返回舱成功着陆 空间站应用与发展阶段首次载人飞行任务取得圆满成功_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  14. ↑ China 'N Asia Spaceflight na platformě X. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Jing Haipeng.JPG
Autor: Johnson Lau, Licence: CC BY-SA 3.0
China astronaut Jing Haipeng. Taken at the Chinese University of Hong Kong, 6th Dec 2008