Żelazno (Dolnoslezské vojvodství)

Żelazno
Střed obce s obytnou věží
Poloha
Souřadnice	50°22′36″ s. š., 16°40′15″ v. d.
Nadmořská výška	310–350 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Dolnoslezské
Okres	Kladsko
Gmina	Kladsko
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Żelazno
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	805 (2020)
Správa
Telefonní předvolba	(+48) 74
PSČ	57-361
Označení vozidel	DKL
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Żelazno (německy Eisersdorf) je vesnice v Polsku ležící v okrese Kladsko, v Dolnoslezském vojvodství. Nachází se 7 km jižně od Kladska, k jehož vesnické gmině administrativně patří.^[1]

Původně (léta 1945–1974) obec spadala pod vratislavské vojvodství, později (léta 1975–1998) pod vojvodství valbřišské. Rozkládá se na rozloze 12,11 km² a v roce 2020 zde žilo 805 obyvatel.^[2]

Poloha

Żelazno se nachází v údolí řeky Biała Lądecka v jihovýchodní části Kladské kotliny. Nadmořská výška obce se pohybuje v rozmezí 310 až 345 m n. m.

Obec sousedí na západě s Krosnowicemi, na východě jsou to Ołdrzychowice Kłodzkie a Romanowo, na jihu Gorzanów, Mielnik a Piotrowice a na severu Marcinów.

Historie

Obec Żelazno je kolonizační vsí v jižní části kladského kraje, jejíž počátky se datují do první poloviny 13. století. Osada vznikla na křižovatce dvou důležitých obchodních cest - Solné cesty a Jantarové stezky. Prvními známými majiteli Żelazna byli Pannewitzové, kteří zde v roce 1327 založili kostel a zároveň dostali nad kostelem patronát od českého krále Jana Lucemburského.

V roce 1350 majitelé části obce - bratři von Glubos prodali svůj statek pražskému biskupovi Arnoštovi z Pardubic.

Během bojů s císařskou armádou po bitvě na Bílé hoře, bylo zabito asi 200 rolníků ze vsi a blízkého okolí.

V 18. století byla prakticky celá vesnice v rukou jezuitských mnichů z Kladska. Po zrušení jezuitského řádu se majitelé jednotlivých částí Železna často střídali.

V letech 1797–1798 A. Hoffmann, majitel hlavní části obce, nechal postavit zámek. Roku 1836 koupil velkou část obce (Dolní Żelazno, něm. Nieder–Eisersdorf) průmyslník Hermann Dietrich Lindheim, který mezi obcemi Żelaznem a Krosnowicemi vybudoval obří přádelnu bavlny a tkalcovnu.^[3] Přádelna s dvaceti tisíci vřeteny byla poháněna vodami řeky Biała Lądecka. V roce 1840 byla obec jednou z největších v regionu. Byl zde také regionálně důležitý lom s centrem výroby vápna. Roku 1865 byl v obci postaven druhý zámek, a to rodiny von Münchhausen.

V roce 1897 byla se stanicí vesnicí vedena železniční trať do Stronie Slaskie, která byla výchozím bodem pro výlety na hory Krowiarki a vrch Wapniarka s rozhlednou.

Během 2. světové války byl v obytné věži zřízen malý pracovní tábor, ve kterém bylo asi 20 vězňů různých národností, včetně Francouzů, Britů a Poláků.

Po skončení války se z rozhodnutí vítězných mocností stalo Kladsko součástí polského státu. Během několika let bylo místní obyvatelstvo vysídleno hluboko do Německa a na jejich místo přišli noví polští obyvatelé.

Bývalé statky byly znárodněny a převzaty do vlastnictví státu. Některé památky byly zrekonstruovány, v paláci je rekreační středisko, v rytířské věži odkaz na památku pracovního tábora.

Pamětihodnosti

• Obytná věž – bývalá středověká tvrz
• Zámek v Żelazně
• Zámek rodiny von Münchhausen
• Gotický kostel sv. Martina

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Żelazno (województwo dolnośląskie) na polské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Żelazno na Wikimedia Commons
• Żelazno – historické a současné pohledy a fotografie
• Żelazno na stránkách o kladském knížectví
• Żelazno v katalogu historických sídel Pałace Śląska (polsky)