Žákova hora

Žákova hora
Vrchol Žákovy hory s geodetickým bodem
Vrchol	810 m n. m.
Prominence	36 m ↓ sedlo s Křivým javorem
Izolace	1,8 km → Křivý javor
Seznamy	Osmistovky Žďárských vrchů #10 Hory Hornosvratecké vrchoviny
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	Českomoravská vrchovina / Hornosvratecká vrchovina / Žďárské vrchy / Devítiskalská vrchovina
Žákova hora
Povodí	Svratka
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní přírodní rezervace Žákova hora
Lesní porost v přírodní rezervaci
Základní informace
Nadm. výška	810 m n. m.
Rozloha	39,00 ha[1]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Žďár nad Sázavou
Umístění	Cikháj
Souřadnice	49°39′25″ s. š., 15°59′21″ v. d.
Žákova hora
Další informace
Kód	537
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žákova hora je výrazný vrchol v Devítiskalské vrchovině v moravské části Žďárských vrchů. Nachází se v katastrálním území obce Cikháj v okrese Žďár nad Sázavou (kraj Vysočina), 2 km severovýchodně od zmíněné obce a 3 km jihozápadně od Devíti skal. Vrchol (810^[2] m n. m.) a jižní zalesněné svahy jsou součástí národní přírodní rezervace Žákova hora, která byla poprvé zřízena výnosem československého Ministerstva školství a národní osvěty již 31. prosince 1933. Rozloha a ochranné podmínky rezervace byly upřesněny vyhláškou Ministerstva kultury ČSR 6. dubna 1954.^[3] Národní přírodní rezervace Žákova hora je v péči Správy CHKO Žďárské vrchy jako regionálního pracoviště AOPK ČR.^[4]

Jméno vrchu je odvozeno od pověsti o žácích, chovancích žďárského kláštera, kteří zabloudili v hlubokém hvozdu na hoře a už se nevrátili.^[zdroj?]

Ploché návrší, protažené ve směru od severozápadu k jihovýchodu, a mírně zvlněné svahy jsou tvořeny migmatity a dvojslídnými rulami svrateckého krystalinika s vložkami amfibolicko-biotitických rul a amfibolitů. Na svahových zvětralinách se nacházejí mezotrofní kambizemě, přecházející v pokryvy v oligotrofní kambizemní podzoly. V okolí pramenišť a zamokřených úpadů jsou zastoupeny gleje a pseudogleje.^[5]

Předmětem ochrany jsou výjimečně zachovalá lesní společenstva pralesovitého charakteru, která tvoří vhodný biotop pro řadu organismů, jež z okolních, převážně smrkových porostů již vymizely, a která jsou předmětem vědeckého výzkumu zákonitostí vývoje lesa.^[5]

V lesních společenstvech převažují květnaté bučiny, na minerálně chudším podkladu na temeni Žákovy hory se vyskytují acidofilní bučiny smrkové. Ze stromů převažuje buk lesní, dále zde roste javor, smrk, ojediněle také olše lepkavá, jasan ztepilý a jeřáb ptačí. K druhům rostlin, které již z okolních lesů vymizely, patří například kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum), dymnivka dutá (Corydalis cava), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) a samorostlík klasnatý (Actaea spicata). Kolem pramenišť roste např. kapraď samec (Dryopteris filix-mas), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), čarovník alpský (Circaea alpina), rozrazil horský (Veronica montana) a ojediněle v nižších polohách i bledule jarní (Leucojum vernum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a podbílek šupinatý (Lathraea squamaria). V rezervaci se vyskytují četné druhy lišejníků.^[5]

Typickým doprovodným jevem pralesního rázu rezervace jsou různé choroše, jako například troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) či lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum). Z askomycetů byly nalezeny například řasnatka zprohýbaná (Peziza repanda) a čihovitka masová (Ascocoryne sarcoides). K vzácnějším druhům hub, které rostou v chráněném území, patří šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora), plstnatec bukový (Spongipellis delectans), kyj uťatý (Clavariadephus truncatus), liška Friesova (Cantharellus friessii), lošákovec palčivý (Hydnellum peckii), čirůvka límcová (Tricholoma focale), pevník vonný (Cystostereum murrayi) a další.^[5]

V lese se vyskytuje původní populace jelení zvěře. Dále zde žije např. netopýr stromový, kuna lesní, hraboš mokřadní a několik druhů rejsků, z ptáků datel černý, holub doupňák, strakapoud velký, puštík obecný, sýc rousný, ořešník kropenatý, lejsek malý a lejsek černohlavý. Z ohrožených druhů obojživelníků zde žije ropucha obecná, skokan hnědý, ještěrka živorodá, čolek horský a slepýš křehký. Důležitou součástí života v pralesním prostředí jsou různé druhy mravenců a dalšího hmyzu, především střevlíků, kterých je zde registrováno šest druhů.^[5]

Území přírodní rezervace o rozloze 38,1 ha je od roku 2013 zařazeno na seznam Evropsky významných lokalit.^[4]

Na vrcholu Žákovy hory byl v roce 1946 zřízen jeden z bodů základní trigonometrické sítě ČR. Tento geodetický bod slouží pro měření nadmořských výšek, přesného tvaru země a pohybů zemské kůry. Samotný vrchol je zalesněný, bez rozhledu.

Pro návštěvníky chráněné lokality byla vybudována naučná stezka ochrany přírody Žákova hora s výchozím bodem v obci Cikháj. Zhruba 350 m vzdušnou čarou severovýchodním směrem od vrcholu leží studánka Eleonorka. Po naučné stezce lze dojít též ke Stříbrné studánce, nesprávně označované za jeden z pramenů řeky Svratky, která je od vrcholu po značené cestě vzdálená necelý 1 kilometr směrem na jihovýchod. Skutečný pramen Svratky je asi 1,1 km jižně od Stříbrné studánky na modré turistické značce.^[zdroj?]

• V minulosti byla Žákova hora považována chybně za nejvyšší vrchol Českomoravské Vysočiny, ačkoliv nejvyšší vrchol Javořice je o 26 metrů vyšší.^[6]
• Žákova hora leží na hlavním evropském rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Nedaleko leží lokalita U Sražené vody, umělý kanál se stavidlem, jehož nastavením lze vodu pouštět buď do řeky Svratky a dále do Černého moře, nebo do Stržského potoka, jehož vody směřují do Severního moře.^[7]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žákova hora na Wikimedia Commons
• Žákova hora na Ceskehory.cz