Žíkovec
Žíkovec | |
---|---|
(c) Richenza, CC BY-SA 3.0 Žíkovec | |
Základní informace | |
Výstavba | 10. století př. n. l. |
Poloha | |
Adresa | jihozápadně od Voltýřova, Klučenice, Česko |
Nadmořská výška | 380 m |
Souřadnice | 49°32′8,24″ s. š., 14°10′45,85″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 28595/2-2632 (Pk•MIS•Sez•Obr) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žíkovec je pravěké hradiště jihozápadně od Voltýřova u Klučenic ve Středočeském kraji v okrese Příbram. Nachází se na ostrožně nad pravým břehem Vltavy, resp. vodní nádrže Orlík. Hradiště bylo postaveno v pozdní době bronzové a později se v jeho prostoru nacházelo osídlení také v době halštatské a hradištní. Pozůstatky hradiště jsou chráněné jako kulturní památka.[1]
Historie
Ostrožna nad Vltavou byla poprvé opevněna v pozdní době bronzové, v průběhu desátého století před naším letopočtem, kdy se zde nacházelo lokální centrum štítarské kultury. Zlomky keramiky s příměsí tuhy dokládají další osídlení v době halštatské nebo časné době laténské. V raném středověku byla využita především akropole. Zdejší středověké sídliště mohlo mít charakter např. příležitostného útočiště, loveckého tábora nebo strážního bodu. Pravděpodobně nějakým způsobem souviselo s blízkým hradištěm u Kozárovic.[2]
Lokalita je známá od konce devatenáctého století. Poprvé ji ve čtyřicátých letech dvacátého století prozkoumal Bedřich Dubský. Další archeologický výzkum, zaměřený zejména na opevnění, vedl Lubomír Smejtek v osmdesátých letech téhož století.[2]
Stavební podoba
Ostrožna s nadmořskou výškou přibližně 380 metrů nad soutokem Vltavy a Voltýřovského potoka je součástí Benešovské pahorkatiny.[3] Její původně strmé a na západní straně až kolmé svahy jsou skryté pod hladinou orlické přehrady.[2]
Hradiště se skládalo z akropole s rozměry 140 × 100 metrů a rozlohou asi 1,4 hektaru, na kterou na jihozápadě navazovalo předhradí (asi 1,5 hektaru). Boční strany hradiště chránily strmé svahy, takže na nich nebylo postaveno opevnění. Pouze v případě předhradí se uvažuje o možné existenci palisády a snad i brány, do které mohla ústit cesta z údolí. Předhradí od akropole odděluje terénní vlna s vystupujícími kameny, ale archeologicky zde nebylo zjištěno žádné opevnění.[2]
Mohutná hradba chránila pouze přístupnou šíji na severovýchodě, kde se také nacházela vstupní brána. Pozůstatkem hradby je osmdesát metrů dlouhý val, který převyšuje terén akropole až o dva metry, ale převýšení vůči vnější straně dosahuje více než osmi metrů. Archeologický výzkum odkryl dvě stavební fáze hradby. První byla podle radiokarbonového datování postavena v průběhu desátého století před naším letopočtem. Starší hradbu tvořila čelní zeď z velkých kamenů, na kterou na vnitřní straně navazovala dřevohlinitá konstrukce. Hradba zanikla požárem, při kterém se rozvalila čelní zeď i vnitřní hliněné těleso.[2]
Mladší hradba byla postavena na destrukci té starší. Na vnější i vnitřní straně ji tvořily kamenné lícované zdi a prostor mezi byl vysypán hlínou a kameny. Celková šířka hradby se pohybovala mezi 240 a 270 centimetry. Spolu s ní byla postavena také vnější obranná linie. Dochoval se z ní jen málo patrný val, na jehož koruně mohla stát palisáda. Níže ve svahu pod tímto vnějším valem byl výzkumem odkryt žlab, v něm mohla být ukotvena další palisáda.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-01]. Identifikátor záznamu 139914 : Hradiště Žíkovec, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Voltýřov, s. 343–346.
- ↑ Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-02-01]. Dostupné online.
Literatura
- Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. (česky, německy)
- LUTOVSKÝ, Michal; SMEJTEK, Lubor. Osídlení hradište Žíkovec u Voltýřova (okr. Příbram) v raném středověku. Časopis Národního muzea v Praze. Řada historická. 1993, roč. 162, s. 65–73. ISSN 1214-0627.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žíkovec na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
(c) Richenza, CC BY-SA 3.0
Výšinné opevněné sídliště - hradiště Žíkovec. Voltýřov, část obce Klučenice v okrese Příbram. Česká republika.