Žítková

Žítková
Rozptýlené chalupy na Žítkové
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Bojkovice
Obec s rozšířenou působností	Uherský Brod (správní obvod)
Okres	Uherské Hradiště
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava + Slovensko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°58′49″ s. š., 17°52′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	178 (2023)[1]
Rozloha	6,11 km²[2]
Katastrální území	Žítková
Nadmořská výška	590 m n. m.
PSČ	687 74
Počet domů	165 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Žítková 50 687 74 Starý Hrozenkov ou@zitkova.cz
Starostka	Šárka Šusteková
Oficiální web: www.zitkova.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Žítková
Další údaje
Kód obce	592871
Kód části obce	197246
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žítková je rozlehlá obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, v etnografickém subregionu Moravské Kopanice. V obci žije 178^[1] obyvatel. Žítková je součástí správního obvodu pověřeného obecního úřadu Bojkovice.

Název

Původní tvar Žitkova (tj. ves) je přivlastňovací přídavné jméno od Žitek, což byla domácká podoba některého osobního jména obsahujícího -žit- (např. Žitislav, Dobrožit). Později upraveno na Žitková. Tvar Žítková je nářeční. V 19. století se psalo i Židková.^[4]

Historie

Žítková vznikla kolonizací koncem 17. a počátkem 18. století na území poznamenaném nájezdy Tatarů, Turků a Kuruců v 16. a 17. století. Jak zaznamenává 4. kniha urbární, v roce 1731 sem přicházejí noví usedlíci, což však nevylučuje, že osídlení tohoto území může pocházet i ze starších dob. Mezi tradiční suroviny a řemesla, které usedlíci pěstovali, dále zpracovávali či provozovali, patří včelařství, chov valašského dobytka (ovcí), sbírání a sušení hub, zpracovávání kmínu, sběr šípků a lískových oříšků, vytrhávání husího peří a pěstování konopí, které museli dále příst či jinak zpracovávat. Konopí a husí peří museli zdejší usedlíci každý rok odvádět podle váhy na světlovské panství. V oblasti zvané Hutě stávala sklárna zničená v 18. století.

Roku 1807 v důsledku napoleonských válek byla uvalena na Moravské Kopanice kuriózní máselná daň, proti níž se tehdejší vedení kopaničářských obecních komunit náležitě bránilo a dne 28. 9. 1807 byl poslán nesouhlasný dopis s touto daní za sídla Hrozenkov, Žítková, Vyškovec a Vápenice.^[5] Jistou míru samostatnosti kolonie Žítková z této doby lze také odvodit např. z dopisu pudmistra hrozenkovského pudmistru žitkovskému ohledně pastvy, který se ovšem žítkovjanům nelíbil a ohradili se proti němu, díky čemuž Hrozenkov tento spor u vrchnosti částečně prohrál.

Specifický vývoj osídlení, geografická i kulturní izolace v podmínkách feudálního útlaku, trvajícího až do posledních let 19. století, i tvrdé přírodní podmínky omezily působení vlivů pokročilejších sousedních oblastí a přispívaly k vytvoření izolované etnografické oblasti, v níž hlavní vývojovou silou byla tradice; tak se vytvořila švorcová ves s plužinou scelených úseků^[6] – Žítková. První škola byla na Žítkové postavena v roce 1854. Nové zděné školy na horní a dolní Žítkové byly postaveny začátkem 20. století. V horní části obce se škola postavila v roce 1913 a v dolní části již v roce 1909.

Při soupisu obyvatelstva dne 15. října 1915 bylo na Žítkové zjištěno 895 lidí, což je o 196 více než ve Starém Hrozenkově. Významným mezníkem pro obec se stal 15. červen 1919. Tohoto data se Žítková osamostatňuje od Starého Hrozenkova a stává se samostatnou obcí. Také katastru Žítkové se k 25. červenci 1997 dotkla úprava státní hranice se Slovenskem.

Pamětihodnosti

• Kaple Panny Marie Kopanické
• Šance – umístění obranných opevnění Hrozenkovského průsmyku lze dodnes nelézt asi 1,5 km jihovýchodně od obce Starý Hrozenkov a 2 km východně od centra kopaničářské obce Žítková. Z pohledu dnešní mezinárodní silnice E50 ve směru od Uherského Brodu do Trenčína se jedná o levý svah údolí Drietomice, jimž komunikace prochází. Opevnění, neboli šance, začíná na levém svahu údolí asi 100 metrů od silnice v těsné blízkosti státní hranice a táhne se asi 1 km po celém svahu kopce, jenž je místními nazýván Bedové. V dnešní době je celá lokalita zarostlá mladým smrkovým lesem, který značně znemožňuje orientaci v terénu. I přes to jsou zde viditelně zachovány obrysy bývalých šancí, které zde sehrávaly důležitou úlohu při obraně Moravy nejen v 17. století, ale i později například v prusko-rakouské válce roku 1866. 
• Zajímavostí je, že se historické území obce Žítková v podstatě rozkládá v pěti katastrálních územích (Žítková, Pitín, Krhov, St. Hrozenkov a Horná Súča) a ve dvou státech (ČR a SR), což je pravděpodobně rekord.^[zdroj?]

Galerie

• 

  Hotel Kopanice

• 

  Obecní úřad

• 

  Usedlost č. p. 29

• 

  Přehrada

• 

  Muzeum poslední žítkovské bohyně

Literatura

O Žítkové, nebo na Žítkové se odehrává děj knih Gabra a Málinka v čarovné zemi, Želary, faktografické knihy Jiřího Jilíka Žítkovské bohyně a Žítkovské čarování, a další publikace jazykovědné i poezie. Na tuto oblast odkazuje Kateřina Tučková ve své knize Žítkovské bohyně.

Film

Na Žítkové se natáčelo rodinné drama režiséra Otakara Koska Už se nebojím (1984)^[7][8] a drama Karla Kachyni Škaredá dědina (1975)^[9].

Odkazy

Reference

Související články

• Přírodní rezervace Hutě
• Gabra a Málinka v čarovné zemi
• Římskokatolická farnost Starý Hrozenkov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žítková na Wikimedia Commons
• Žítková v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)