Žďár (Chodský Újezd)

Žďár
Hřiště a bývalá škola ve Žďáru
Hřiště a bývalá škola ve Žďáru
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecChodský Újezd
OkresTachov
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel38 (2021)[1]
Katastrální územíŽďár u Tachova (18,1945 km²)
PSČ348 15
Počet domů20 (2021)[2]
Žďár
Další údaje
Kód části obce37001
Kód k. ú.637009
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žďár (německy Brand[3][4]) je malá vesnice a část obce Chodský Újezdokrese Tachov. Nachází se asi 3,5 kilometru západně od Chodského Újezdu, v katastrálním území Žďár u Tachova o rozloze 18,19 km².[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1727.[6] V letech 1938 až 1945 byl Žďár (pod názvem Brand) v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.[4]

Přírodní poměry

Na okraji vesnice se nachází přírodní památka Louky u Prostředního Žďáru. Dále na západ, v blízkosti státní hranice, jsou dvě přírodní rezervace: Bučina u Žďáru a Tišina.

Obyvatelstvo

V roce 1913 ze 440 obyvatel Žďáru hovořil pouze jeden česky, obec spadala pod farnost u kostela svatého Jana a Pavla v Halži a poštu Svatý Kříž.[7] O osm let později, kdy se obec se rozkládala na 1819 hektarech, bylo ze 418 obyvatel Žďáru 207 mužů a 211 žen, z nich se 7 hlásilo k československé národnosti a zbytek k německé, 414 osob vyznávalo římskokatolické náboženství, 1 osoba evangelické a tři osoby byly bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel404414427423440418362158112695040464938
Počet domů586565697069717221201817181920

Obecní správa

Žďár je od 4. ledna 1994 částí obce Chodský Újezdokrese Tachov. Při sčítání lidu v letech 1850–1961 býval samostatnou obcí a v letech 1961–1994 patřil k obci Halže.[3] V letech 1869 až 1910 byla obec uváděna pod názvem Brand.[3] V polovině 19. století byly součástí Žďáru osady Přední Žďár (Vorder Brand), Prostřední Žďár (Mittel Brand) a Zadní Žďár (Hinter Brand), z nichž první dvě existují dosud, od nich severně ležely osady Ganapartel a Galtenstallung a severozápadně osada Viehruh.[11] V roce 1893 již není uváděna osada Galtenstallung, osada Ganapartel je uváděna jako Gannabartl a nově se objevuje osada Buschhäuser.[12] Tři osady Žďár (Vorder, Mittel a Hinter Brand), osady Ganabartl, Viehruh (s myslivnou) a osada V Houštině (Buschhäuser) se uvádějí i při sčítání obyvatel v roce 1921 a 1930.[8][13] Do roku 1930 byl Žďár součástí historického okresu Planá, v roce 1950 okresu Mariánské Lázně a od roku 1961 částí obce Halže v okrese Tachov.[3]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. a b c d Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-10-15]. S. 674. Dostupné online. 
  4. a b Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha. 1938. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 25, 66. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-11. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 332. 
  7. Seznam míst v království Českém: Sestaven na základě úředních dat k rozkazu c.k. místodržitelství [online]. Praha: Místodržitelská knihtiskárna, 1913 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 
  8. a b Statistický lexikon obcí v Čechách: úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. zák. a nař., vydán ministerstvem vnitra a Státním úřadem statistickým na základě výsledků sčítání lidu z 15. února 1921 [online]. V Praze: Státní úřad statistický, 1924 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. Indikační skici – Čechy, 9362-1 Žďár – dříve Brand. ags.cuzk.cz [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 
  12. Seznam míst v království Českém [online]. V Praze: Tisk místodržitelské knihtiskárny, 1893 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 
  13. Statistický lexikon obcí v zemi České: úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. zák. a nař., vydán ministerstvem vnitra a Státním úřadem statistickým na základě výsledků sčítání lidu z 1. prosince 1930 [online]. Praha: Orbis, 1934 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Žďár, hřiště II.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Hřiště ve vessnici Žďár, Plzeňský kraj