Žabinkaŭský rajón

Žabinkaŭský rajón
Жабінкаўскі раён
Žabinkaŭský rajón (zeleně) na mapě Brestské oblasti
Žabinkaŭský rajón (zeleně) na mapě Brestské oblasti
Žabinkaŭský rajón – znak
znak
Žabinkaŭský rajón – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoŽabinka
Statusrajón
Souřadnice
Rozloha684,17[1] km²
Časové pásmoUTC+3
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel24 454[2] (2023)
JazykBěloruština – 69,8 %, ruština – 26,55 %[3]
Národnostní složeníBělorusové – 86,89 %,
Rusové – 6,38 %,
Ukrajinci – 4,02 %,
Poláci – 0,8 %,
jiní – 1,91 %[3]
Správa regionu
StátBěloruskoBělorusko Bělorusko
Nadřazený celekBělorusko
MěnaBěloruský rubl (BYR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žabinkaŭský rajón (bělorusky Жабінкаўскі раён, ukrajinsky Жабинківський район, rusky Жабинковский район) je územně-správní jednotkou na západě Brestské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Žabinka (bělorusky Жабінка, rusky Жабинка).[2]

Geografie

Rajón zaujímá rozlohu přibližně 684 km², čímž je nejmenším rajónem v Brestské oblasti. Hraničí s Brestským rajónem na západě, s Kamjaněckým rajónem na severu, s Kobrynským rajónem na východě a s Malaryckým rajónem na jihu.

Rajón leží v horní části řeky Muchavec. Jeho území je mírně lesněné. Severní část rajónu se nachází na Prybužanské rovině s maximální nadmořskou výškou do 200 metrů, zatímco jižní část leží v nižší nadmořské výšce Brestského Polesí s maximální výškou 150 metrů.

Historie

V roce 1319 se rajón stal součástí Litevského velkoknížectví. Od roku 1921 do září 1939 byla začleněna do Druhé Polské republiky, konkrétně rajón ležel v Poleském vojvodství. Během druhé světové války (1939—1945) byla v rajónu aktivní Zemská armáda.

Rejon byl původně založen dne 15. ledna 1940, ale dne 8. srpna 1959 byl zrušen. Ve svých současných hranicích byl znovu obnoven byl 30. července 1966.

Doprava

Rajónem prochází silniční komunikace E30: Brest (Kazlovičy) — hranice Ruské federace (Rjeďki), R7: Kamjaněc — Žabinka — Fjedźkavičy, R102: Vysokaje — Kamjaněc — Kobryn, R104: Žabinka — Kobryn.

Administrativní členění

Rajón je rozdělen do 8 vesnických rad (selsovětů): Azjacký, Žabinkaŭský, Kryŭljanský, Leninský, Rakitnický, Scjapankaŭský, Chmjelěŭský a Jakaŭčycký selosvět.

Sídla

  • Azjacký selsovět: obce Azjaty, Barancy, Barany, Hatča, Pjeralu'mje, Staroje Sjalo, Syčova, Tamaški, Cjeljaki, farmy Liski, Mjelniki
  • Žabinkaŭský selsovět: obce Zdzitava, Zjeljenkaŭščyzna, Kurpičy, Navasady, Naharany, Pučišča, Pšanai, Salějki, Sjeňkavičy, Scjabrova, Ščehliki
  • Kryŭljanský selsovět: obce Bahny, Baljaŭščyna, Bajary, Vjalikija Sjachnovičy, Harelki, Hlybokaje, Hrycevičy, Kardy, Kryŭljany, Mažejki, Macijevičy, Novyja Dvory, Sjemjenaŭcy, Chaňki, Šadzi, farma Karaňova
  • Leninský selsovět: osada Leninski, obce Bahdany, Busni, Vulka, Jožyki, Myščycy, Rahozna, Filipavičy, Chadasy, Čyžeŭščyna, Šaluch
  • Rakitnický selsovět: obce Bulkova, Dzjahli, Zadzjerc, Zamošany, Pjatrovičy, Rakitnica, Stryhaněc, Fjedzkavičy, farma Stryhaněckija Busni
  • Scjapankaŭský selsovět: obce Alizaraŭ Staŭ, Arepičy, Vjarchi, Horki, Hrabaŭcy, Žy-cin, Kanatopy, Lojki, Malyja Sjachnovičy, Měljašy, Padrečča, Paljavajam Rečyca, Naljezniki, Sjeliščy, Scjapanki, Chmjaljoŭka, Špitali
  • Chmjelěŭský selsovět: obce Bahdzjuki, Dzjaměničy, Ljasoty, Padljessje, Rački, Rudka, Sakalova, Saki, Sjelišča, Chmjeljeva
  • Jakaŭčycký selosvět: obce Aharodniki, Babry, Barzdzily, Vandalin, Vježki, Vjalikaja Jakaŭčycy, Zaluzzje, Malyja Jakaŭčycy, Pancjuchi, Pruska, Sviščy, Staŭpy

Pamětihodnosti

  • Chmjeljevský spaso-preobraženský klášter v obci Chmjeljeva

Národnostní složení

Národnosti podle sčítání lidu Běloruské republiky (2019)[3]
celkem (2019)BělorusovéRusovéUkrajinciPoláciNěmciArméniŽidé
24 77921 53186,89 %1 5816,38 %9954,02 %1970,8 %240,1 %160,06 %80,03 %
Národnosti podle sčítání lidu Běloruské republiky (2009)[4][5]
celkem (2009)BělorusovéRusovéUkrajinciPoláciNěmciArméniŽidé
25 03122 17788,6 %1 3825,52 %1 0794,31 %2430,97 %190,08 %170,07 %140,06 %

Slavní rodáci

  • Juljan Famič Kračkoŭski (Юльян Фаміч Крачкоўскі, 1840–1903) — folklorista, etnograf, historik, pedagog, místní historik

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Жабінкаўскі раён na běloruské Wikipedii.

  1. «Государственный земельный кадастр Республики Беларусь» Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. (по состоянию на 1 января 2011 г.)
  2. a b Численность населения на 1 января 2023 г. и среднегодовая численность населения за 2022 год по Республике Беларусь в разрезе областей, районов, городов, поселков городского типа [online]. [cit. 2023-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 April 2023. (anglicky) 
  3. a b c Результаты переписи 2019 года [online]. [cit. 2022-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-31. (anglicky) 
  4. Перепись населения 2009. Национальный состав Республики Беларусь. Том 3 Archivováno 18. 2. 2019 na Wayback Machine.. — Šablona:Мн., 2011 — С. 106—129.
  5. Национальный состав населения Брестской области [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-03. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Žabinka.png
Flag of Žabinka
Zhabinka-raion.png
Autor: WeWerCZak, Licence: CC BY-SA 4.0
Žabinkaŭský rajón v rámci Brestské oblasti
M1-BY.svg
Belarusian sign of magistral route M1
Flag of Brest Voblast, Belarus.svg
Flag of Brest voblast, Belarus
Coat of Arms of Brest Region.svg
Coat of Arms of Brest voblast, Belarus