Žaloba pro zmatečnost

Žaloba pro zmatečnost patří mezi mimořádné opravné prostředky v občanském soudním řízení, kterou je možné zvrátit už pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo i odvolacího soudu. Je možné ji použít tehdy, pokud předcházející řízení bylo z nějakého důvodu zmatečné.

Možnosti podání žaloby

Pravomocné rozhodnutí soudu je možné napadnout žalobou pro zmatečnost jen tehdy, pokud:[1]

  • bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů,
  • v řízení vystupoval účastník, který neměl způsobilost být účastníkem řízení či neměl procesní způsobilost, nebo nebyl řádně zastoupen, případně mu byl ustanoven opatrovník, ačkoli k tomu nebyly splněny zákonné předpoklady,
  • nebyl podán návrh na zahájení řízení, jak požaduje zákon,
  • rozhodl vyloučený soudce nebo přísedící, nebo nebyl soud správně obsazen (místo senátu rozhodl samosoudce), případně bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího,
  • rozhodnutí soudu bránila překážka litispendence nebo věci rozhodnuté, anebo je nevykonatelné,
  • účastníku řízení byla odňata možnost jednat před soudem.

Nelze ji ale podat proti rozhodnutím ve věcech manželství a partnerství, pouze proti odůvodnění rozhodnutí, nebo jen proti výrokům o nákladech řízení, o lhůtě k plnění a o předběžné vykonatelnosti. Stejně tak ji nelze podat proti rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost.[2] Žaloba musí být podána do tří měsíců od doručení rozhodnutí soudu, v některých případech od chvíle, kdy se žalobce dozví o důvodech zmatečnosti řízení.[3]

Rozhodnutí o žalobě

Rozhoduje zpravidla soud, který rozhodl v prvním stupni. Pokud byla zároveň podána žaloba na obnovu řízení, spojí se obě věci v jednu, pokud ale bylo podáno i dovolání, vyčká se rozhodnutí dovolacího soudu.[4] Soud rozhoduje usnesením a pokud napadené rozhodnutí zruší, tak buď původní řízení rovnou zastaví, nebo soud, jehož rozhodnutí bylo zrušeno, o věci rozhodne znovu a je přitom vázán právním názorem soudu, který napadené rozhodnutí zrušil.[5]

Reference

  1. ↑ § 229 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)
  2. ↑ § 230 odst. 1 a 3 o. s. ř.
  3. ↑ § 234 o. s. ř.
  4. ↑ § 235a a § 235b o. s. ř.
  5. ↑ § 235e odst. 2 a § 235h odst. 2 o. s. ř.

Externí odkazy