Žamberk

Žamberk
Radnice v Žamberku
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Žamberk
Obec s rozšířenou působností	Žamberk (správní obvod)
Okres	Ústí nad Orlicí
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°5′10″ s. š., 16°28′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 917 (2024)[1]
Rozloha	16,91 km²[2]
Katastrální území	Žamberk
Nadmořská výška	418 m n. m.
PSČ	564 01
Počet domů	1 348 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	10
Kontakt
Adresa městského úřadu	Masarykovo náměstí 166 564 01 Žamberk podatelna@muzbk.cz
Starosta	Jiří Mencák
Oficiální web: www.zamberk.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Žamberk
Další údaje
Kód obce	581259
Kód části obce	411515
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žamberk (německy Senftenberg) je město na východě Čech v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží v podhůří Orlických hor. Město je rozloženo v údolí řeky Divoké Orlice i na okolních svazích. Žije zde přibližně 5 900^[1] obyvatel. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice), však žije cca 9 300 obyvatel. Město je administrativním, obchodním, školským i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá okolo 29 tisíc obyvatel. V období let 1850–1960 byl Žamberk okresním městem, po socialistické správní reformě statut okresního města převzalo nedaleké Ústí nad Orlicí (jádro žambereckého regionu) a Rychnov nad Kněžnou (západní část Žamberecka). Do roku 1989 byly městskými částmi přiléhající obce Dlouhoňovice a Helvíkovice, které se následně po revoluci osamostatnily.

V roce 1995 bylo historické jádro města prohlášeno městskou památkovou zónou. Město je také turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří. Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště). Na východním okraji je sportovně rekreační areál Pod Černým lesem.

Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 zbraslavský opat prodával lanškrounskou rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka.^[4] Lanšperský hrad i celé lanškrounské panství byly tehdy v držení zbraslavského kláštera.

Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních Čechách založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady Lanšperk, Žampach, Litice, Potštejn a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Slatina nad Zdobnicí, Pěčín, Kunvald, Ústí nad Orlicí, Lanškroun, nebo Letohrad. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen německými kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada slovanská. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl rychtář. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg.^[5] Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.

O rozdělení města Žamberk na litickou a žampašskou polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor August Sedláček, že je uložena ve vídeňském c. k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od Jana z Lichtenburka v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (1450–1471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli např. Čeněk Žampach z Potštejna (1367), Burian Trčka z Lípy (1513) a Mikuláš z Bubna.

V 16. a v 17. století sužovaly Žamberk a okolí požáry, ale také různé nemoci a v letech 1555, 1585, 1595 a 1633 morové epidemie.

Mikuláš z Bubna (1552–1608) roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil a rozhodl se pak pro stavbu zámku, který byl dokončen před rokem 1600. Žamberk se stal sídelním městem žamberského panství, které majitelé z rodu Bubnů vlastnili až do roku 1809. Město postupně získalo různá práva a privilegia: vedle práva mílového, várečného a trhového to bylo právo útrpné, právo odúmrti a právo obchodovat se solí. Neblahé bylo pro Žamberk období třicetileté války, kdy bylo požárem zničena téměř polovina domů a v roce 1643 vyhořel během nájezdů Švédů také žamberský zámek. O jeho obnovu a barokní přestavbu se zasloužil František Adam z Bubna a Litic (1644–1711). Nechal okolí zámku upravit na zahradu, od města byl zámek oddělen zdí.

Další členové rodu Bubnů již o zámek příliš nepečovali, takže v průběhu 18. století chátral. Zato byly v roce 1729 položeny základy k přestavbě kostela sv. Václava, která byla dokončena roku 1738.

V období slezských válek (1740–1742 a 1744–1745) byl Žamberk několikrát obsazen habsburskými i pruskými vojsky.

V roce 1809 koupil zadlužené žamberské panství od hraběnky Anny Karolíny z Bubna za 600 000 zlatých hrabě Weriand Alfred Windischgrätz (1790–1867), který nechal zámek upravit rokokově; park byl upraven v anglickém stylu. Už v roce 1815 ale získal panství John Parish (1774–1858), známý jako mecenáš vědy a umění. V roce 1844 si zřídil v Žamberku hvězdárnu, v níž od roku 1847 pracoval dánský hvězdář Theodor Brorsen. Johnův nástupce George Parish (1807–1881) hvězdárnu zrušil, v roce 1866 nechal upravit zámecké interiéry a také zmodernizovat hospodářské budovy, především pivovar. V roce 1869 také získal panství Brandýs a Žampach.

V 19. a 20. století vznikla v Žamberku řada průmyslových podniků, ale spíše malé nebo střední velikosti. K největším z nich patřila továrna na sukna Vonwiller a spol., dále textilní továrna Žid a spol. a velkostatek Parishů se zámeckým pivovarem.^[6]

Textilní průmysl a pivovarnictví

Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna Vonwiller a spol., kterou postavil a v roce 1834 otevřel Mikuláš Vonwiller, na základě veřejné soutěže vypsané baronem Johnem Parishem.^[7] Továrna byla dlouho jediným textilním podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí tkalce, kteří dodávali své zboží faktorům. Druhou textilní továrnu Jindřich Žid a spol., postavil a v roce 1908 otevřel hronovský obchodník s textilem, Jindřich Žid.

V roce 1866 byly přestavěny a zmodernizovány hospodářské budovy panského (zámeckého) pivovaru na prvním zámeckém nádvoří v centru města. Počátky pivovaru však sahají až do 17. století. V roce 1927 byla výroba piva v zámeckém pivovaru ukončena a nahrazena výrobou likérů, později, v 2. pol. 20. stol. se zde dokonce vyráběla vína (ČVZ). V současné době areál bývalého pivovaru a sladovny chátrá. Podařilo se obnovit výrobu piva v jiných prostorách, v Žamberku jsou provozovány dva minipivovary (Kanec a Jelen).

• Agro Žamberk
• Agrokonzulta Žamberk, Klostermanova 1258
• Bühler CZ
• MECAWEL spol. s r.o.
• ZEZ SILKO
• GAF s.r.o.
• Šmídl s.r.o.
• Minipivovar Kanec
• Minipivovar Jelen
• Dřevomateriál, s.r.o.
• RWA Czechia, s.r.o. (silo Žamberk)
• BSGuitars - zakázková výroba kytar
• Dibaq a.s.

• Železniční trať č. 021 Hradec Králové – Týniště nad Orlicí – Žamberk – Letohrad (nádraží Žamberk v katastru sousední obce Dlouhoňovice)
• Silnice I/11 Hradec Králové – Žamberk – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava – Český Těšín – Mosty u Jablunkova
• silnice II/310 Olešnice v Orlických horách – Deštné v Orl. horách – Rokytnice v Orl. horách – Žamberk – Letohrad
• silnice II/312 Choceň – Žamberk – Králíky – Hanušovice
• veřejné vnitrostátní letiště Žamberk

Železniční stanice Žamberk na tratí Týniště nad Orlicí – Letohrad se nachází na jihozápadním okraji města zhruba dva kilometry od centra.^[10] V GVD 2022/2023 zde mezi Týništěm a Letohradem bylo provozováno denně třináct párů osobních vlaků.

Přímo v centru města, necelých 500 metrů od Masarykova náměstí a přibližně 300 metrů od kostela sv. Václava, je autobusové nádraží. V areálu nádraží je celkem osm stanovišť linek č. 202, 241, 294, 700902, 700963, 700970, 700980, 700902 a 700982, zajišťujících spojení do různých destinací v okrese Ústí nad orlicí i mimo něj (např. do Rokytnice v Orlických horách, Jablonného nad Orlicí, Letohradu, Doudleb nad Orlicí, Bartošovic v Orlických horách, Lichkova a Králík, Rychnova nad Kněžnou atd.).^[11] Staví zde také prázdninová linka č. 681947, která zajišťuje spojení cyklobusem v trase Litomyšl - Vysoké Mýto - Choceň - Neratov - Deštné v Orlických horách, Šerlich.^[11]

• MŠ Sluníčko Žamberk
• MŠ Čtyřlístek Žamberk
• MŠ Erudio (web)
• Rodinné centrum a Dětská skupina Maceška

• ZŠ Žamberk (web)
• ZŠ Žamberk (web)
• ZŠ Erudio Orlicko (web)
• Speciální střední škola a základní škola Žamberk (web)
• Základní umělecká škola Petra Ebena (web)
• Středisko volného času ANIMO, Žamberk

• Gymnázium Žamberk (web)
• Speciální střední škola a základní škola Žamberk
• Střední škola gastronomická a technická Žamberk

• Městské muzeum
• Památník Prokopa Diviše
• Muzeum starých strojů ​(web)​
• Hasičské muzeum (SDH Žamberk)
• Památník odboje Žamberk

• Divišovo divadlo
• Ochotnické divadlo Žamberk

• Městská knihovna

• Římskokatolická farnost – děkanství Žamberk^[12]
  • Seznam farářů u sv. Václava v Žamberku
• Církev československá husitská^[13]

• Podorlická poliklinika Žamberk
• Albertinum OLÚ Žamberk

• Albertova vila – v areálu léčebny Albertinum
• Dům čp. 580
• Budova okresního hejtmanství a okresního soudu – v současnosti ZŠ Žamberk
• Českobratrská barvírna a kovárna
• Gutova zahrada v Žamberku
• Divišovo divadlo
• Kaple svaté Anny – ulice U kapličky
• Kaple svaté Rozálie – na Rozálce/ Kapelském vrchu, dříve zvaném Wachtberg
• Karlovice (475 m) – kopec který využil Karel IV. při obléhání hradu Žampach
• Kašna se sousoším Kentaura a Nymfy od Františka Rouse – Masarykovo náměstí
• Kostel svatého Václava – ulice Kostelní
• Mariánský sloup – Masarykovo náměstí
• Městský hřbitov v Žamberku – ulice Československé armády
• Orlická kasárna
• Panský dům – Masarykovo náměstí
• Památná lípa u Žamberka
• Pamětní deska výsadkové operace Barium – v části Polsko na domě rodiny Žabkových
• Pomník Bedřicha Havleny – Vojáčkovy sady
• Pomník obětem I. světové války – Vojáčkovy sady
• Pomník obětem II. světové války – náměstí Generála Knopa
• Radnice se starou hasičskou zbrojnicí – Masarykovo náměstí
• Synagoga – dnes kostel Československé církve husitské.
• Špitál svaté Kateřiny – ulice Československé armády
• Trundorf – zaniklá osada
• Tyršova rozhledna na vrchu Rozálka (468 m)
• Vojáčkovy sady – parčík naproti budově bývalého okresního hejtmanství
• Zámek Žamberk
• Židovský hřbitov – ulice Československé armády

• Prokop Diviš (1698–1765) – český kněz, přírodovědec a konstruktér bleskosvodu
• Josef Jan Šarapatka (1731–1795) – hudební skladatel
• Karel František Rafael (1795–1864) – český kontrabasista a hudební skladatel působící v zahraničí
• Karel Brantl (1801–1871) – český stavitel, malíř a grafik
• Jan Ferdinand Mazura (1802–1873) – obchodník, hudebník 1843–1850 zastával úřad představeného města
• Theodor Brorsen (1819–1895) – dánský astronom a botanik
• Woldemar Richard Mazura (1838–1900) – obchodník, okresní starosta, amatérský fotograf
• Jan Janouš (1824–1888) – rakouský politik české národnosti, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Litomyšle
• Eduard Albert (1841–1900) – univerzitní profesor a chirurg na klinice ve Vídni, spisovatel, historik, autor „Pamětí žamberských“
• Karel Chotovský (1842–1897) – děkan, spoluautor „Pamětí žamberských“
• Václav F. Kumpošt (1843–1874) – zakladatel časopisu Vesmír
• Josef Reinsberg (1844–1930) – český lékař, profesor soudního lékařství, panský lékař a ordinář v Kateřinské nemocnici v Žamberku
• August Seydler (1849–1891) – fyzik, filozof, matematik a univerzitní profesor
• František Albert (1856–1923) – lékař a spisovatel
• Tereza Svatová (1858–1940) – spisovatelka
• Jan Vilímek (1860–1938) – malíř, autor portrétů celebrit z poslední čtvrtiny 19. století
• Kateřina Thomová (1861–1952) – význačná představitelka žambereckého ochotnického divadla a zakladatelka žambereckého muzea
• Lubor Niederle (1865–19344) – antropolog
• Jan Hejčl (1868–1935) – ř. k kněz, ThDr., profesor na teolog. f. v Olomouci, 5x děkan teologické fakulty v Olomouci, spisovatel, významný překladatel Starého a Nového zákona
• František Rous (1872–1936) – akademický sochař
• Josef Rous (1874–1942) – řezbář, autor oltářů, rámů, lustrů a náročného mobiliáře
• Jaroslav Charfreitág (1877–1937) – restauratér, fotograf, vynálezce a cestovatel
• Karel Šviha (1877 – 1937) – český právník, soudce okresního soudu v Žamberku a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady. Z politiky odešel v roce 1914 po skandálu spolupráce s rakouskou policií (Švihova aféra)
• Josef Ježek (1884–1969 Praha) – český generálmajor četnictva a politik, ministr vnitra v protektorátní vládě Aloise Eliáše
• Bedřich Havlena (1888–1918) – italský legionář popravený za 1. světové války v rakouském zajetí
• Božena Kuklová-Štúrová (1893–1977) – česká lékařka působící na Slovensku
• Jindřich Merganc (1889–1974) – architekt
• Miroslav Hajn (1894–1963) – letecký konstruktér a profesor Katedry přesné mechaniky na ČVUT v Praze
• Čeněk Doleček (1898–1944) – odbojář z období druhé světové války a oběť nacismu.
• František Šašek (1903–1995) – pedagog, hudebník, divadelní ochotník, sběratel lidových písní, malíř a karikaturista
• Josef Knop (1909–1966) – příslušník Československé armády v zahraničí, generál in memoriam
• Oldřich Marek (1911–1986) – pedagog, československý entomolog
• Jiří Faltus (1911–1993) – umělecký knihař, čestný občan města „in memoriam“
• Pavel Kohn-Kubín (1913–1944) – příslušník 311. československé bombardovací perutě RAF
• Jan Černý (1914–1939) – český student a studentský funkcionář popravený nacisty 17. listopadu 1939
• Bohuslav Ungrád (1918–1997) – český a československý politik KSČ, poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění
• Jan Hus Tichý (1921–2000) – český dirigent, hudební skladatel a překladatel libret
• Eduard Landa (1926–2006) – malíř
• Petr Eben (1929–2007) – český skladatel soudobé vážné hudby
• Jiří Šašek (1930–1996) – český herec
• Josef Jindra (1936–2016) – mistr sportu v letecké akrobacii
• Jiří Fogl (1940–2022) – umělecký knihař, čestný občan města
• Milan Maryška (1943–2002) – filmový dokumentarista, režisér a fotograf
• Tereza Hlavsová (1986–2006) – biatlonistka, mistryně světa juniorek

• Josef Reinsberg (1844–1930)
• Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937)
• Karel Vojáček (politik) (1855–1935)
• František Šašek (1903–1995)
• Jiří Faltus (1911–1993)
• Petr Eben (1929–2007)
• Jiří Fogl (1940–2022)

• Fresagrandinaria, Itálie
• Miharu, Japonsko
• Nowa Sól, Polsko
• Püttlingen, Německo
• Rice Lake, Spojené státy americké
• Saint-Michel-sur-Orge, Francie
• Senftenberg, Německo
• Senftenberg, Rakousko
• Veszprém, Maďarsko

• 
  Žamberk v roce 1712
• 
  Kostel Svatého Václava v Žamberku
• 
  Mariánský sloup na náměstí v Žamberku
• 
  Kašna se sousoším Kentaura a Nymfy na Masarykovo náměstí v Žamberku
• 
  Náměstí s mariánským sloupem a radnicí, pohlednice kolem r. 1900
• 
  Divišovo divadlo
• 
  Budova bývalého Okresního soudu, dnes Základní škola 28. října 581
• 

  (c) I, Bohemianroots, CC BY 2.5
  Tyršova rozhledna na vrchu Rozálka
• 
  Oldřich Marek
• 
  Pomník obětem I. světové války
• 
  Pamětní deska na domku Františka Rouse
• 
  Betonová lávka u Sokolovny

• KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4. 
• Paměti žamberské. Příprava vydání Eduard Albert, Karel Chotovský. Ve Vídni: vlastním nákladem, [1889]. 7, 420 s. Dostupné online. 

• Městská autobusová doprava v Žamberku

• Galerie Žamberk na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Žamberk ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žamberk na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Žamberk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Žamberk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)