Žampašský most
Žampašský most | |
---|---|
Základní údaje | |
Kontinent | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Okres | Praha-západ |
Komunikace | železniční trať Čerčany - Vrané nad Vltavou |
Doprava | železniční |
Přes | Kocourský potok a údolí Kocour |
Otevřen | 1. května 1900 |
Souřadnice | 49°52′23,03″ s. š., 14°29′15,97″ v. d. |
Parametry | |
Materiál | kámen a granodiorit |
Délka | 109,33 m |
Výška | 41,73 m |
Mapa | |
Další data | |
Kód památky | 22458/2-2261 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žampašský most (někdy je také nazýván most na Žampachu či Kocourský viadukt) je druhým nejvyšším kamenným železničním mostem ve střední Evropě, hned po Landwasserviaduktu ve Švýcarsku. Některé zdroje uvádějí, že jde dokonce o nejvyšší most tohoto typu ve střední Evropě.[1] Most překlenuje údolí Kocour a potok Studený (Kocourský potok) mezi částmi Žampach a Studené města Jílové u Prahy, mezi stanicí Jílové u Prahy a zastávkou Luka pod Medníkem na železniční trati Vrané nad Vltavou – Čerčany. Kamenný most je kulturní památkou České republiky od roku 1958.[2]
Technické údaje
Most tvoří sedm oblouků o rozpětí 12 m. Výška mostu je 41,73 m (je jen o necelý metr nižší než Nuselský most v Praze). Celková délka mostu je 109,33 m. Jeho podélná osa není v přímce, ale je tvořena obloukem o poloměru 180 m.[3] Most je postaven z granodioritu (hrubozrnné žuly). Mostovka má šířku 5,77 m.[4] Kónické pilíře nejsou stejně široké, každý třetí je silnější. Nejvyšší pilíř má výšku 33 m.
Výstavba
Stavba byla započata na jaře roku 1898, ukončena byla slavnostním zahájením provozu 1. května 1900. Ke stavbě byl použit kámen z lomů v okolí (Borek, Kamenný Přívoz), který byl ke stavbě dopravován polními drážkami a ze dna údolí nahoru dvojkolejnou svážnicí.
Na stavbu bylo spotřebováno 5 780 m³ lomového kamene, 600 m³ kamenných kvádrů, 450 m³ klenebních kamenů a 56 kamenných krakorců. Pro stavbu dřevěného lešení bylo spotřebováno 488 m³ kulatiny a 750 m³ fošen.[5][6]
Stavbu provádělo denně okolo 200 dělníků převážně z Itálie, kteří prováděli podobné stavby v Alpách.
Most slouží bez větších oprav dodnes běžnému provozu. V letech 2011–2012 byla provedena rekonstrukce mostu. Bylo vyměněno kolejové lože, položena nová izolace mostu proti zatékání vody, osazeno nové zábradlí, vyměněny poškozené římsové kameny, nové vyspárování kamenného zdiva s následnou cementovou injektáží.[7]
Mince
V roce 2013 byla Českou národní bankou vydána zlatá mince v nominální hodnotě pět tisíc korun Železniční most v Žampachu, která je součástí desetidílného cyklu Mosty České republiky 2011–2015. Autorem návrhu mince je medailér Zbyněk Fojtů.[8][9]
Galerie
- Boční pohled na most
- Pohled na pilíře ze silnice
- Pohled na krakorce, které sloužily pro oporu lešení při stavbě klenebních skruží
Odkazy
Reference
- ↑ Regionální muzeum Jílové u Prahy, naučná stezka Jílovské zlaté doly
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-19]. Identifikátor záznamu 133403 : Železniční most Žampach. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. S. 174.
- ↑ Naše mosty historické a současné, Dušan Josef, 1984
- ↑ Vycházka č. 11 – Kamenný Přívoz, Žampach, zlatonosné štoly–nádraží v Borku – zajímavosti na trase. 11. 9. 2013. Dostupné online [cit-2020-10-08]
- ↑ SEZNAM ŽELEZNIČNÍCH MOSTŮ A VIADUKTŮ NA NAŠEM ÚZEMÍ. vlacky-ets-a-merkur.webnode.cz [online]. [cit. 2020-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-27.
- ↑ Česká železnice, Praha 2012-06-18. S. 16 Dostupné online Archivováno 25. 8. 2014 na Wayback Machine..
- ↑ Žampašský most v Jílovém u Prahy se dostal na zlatou minci České národní banky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-10-08]. Dostupné online.
- ↑ BREJŽEK, Bohumil. Druhý nejvyšší kamenný most ve střední Evropě slouží už 118 let. Víte, kde je?. Náš REGION [online]. 2018-03-25 [cit. 2020-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-26.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žampašský most na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Žampach viaduct
Autor: JirkaSv, Licence: CC BY-SA 4.0
Žampašský viadukt v okrese Praha-západ
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled na Žampašský most u Luk pod Medníkem, Jílové, okr. Benešov.