Žarnovická dolina (Velká Fatra)

Žarnovická dolina
Pohled do Žarnovické doliny
Nejvyšší bod	772 m n. m.
Délka	6 km
Nadřazená jednotka	Bralná Fatra, Velká Fatra
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko Slovensko
Žarnovická dolina
Povodí	Dunaj, Váh, Turiec
Souřadnice	48°51′32″ s. š., 18°57′2″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žarnovická dolina je údolí v jihozápadní části pohoří Velké Fatry na Slovensku.

Vstupní část doliny je tvořená slínovými vápenci až slíny, na kterých se vytvořil rovinatý, až hladký reliéf, který je viditelný i na hřebenových částech Velké Fatry v oblasti Kráľova studňa - Krížna - Ostredok. Druhá (horní) část doliny, nazývaná Rožková dolina, má divočejší a pestřejší reliéf, který vznikl na triasových vápencích a dolomitech náchylných ke vzniku povrchového a podzemního krasu.

Geologie

Rožková dolina je z krasového hlediska jedinečná - na jejích úbočích se nachází skalní město s množstvím izolovaných skalních věží, jejichž kolmé srázy dosahují až 70 metrů. Ty jsou kvůli vysokým stormům viditelné pouze při výstupu na Velký Rakytov.

Kromě povrchového krasu představovaného skalními galeriemi, věžemi, jehlami a skalním městem se v Žarnovické dolině vyskytují i ojedinělé podzemní krasové jevy - jeskyně. Nejznámější je vývěrová fluviokrasová Jeskyně v Žarnovické dolině, s občasným vodním tokem, v zimních měsících se měnícím na ledopád. Při ražení nedalekého Čremošnianského železničního tunelu se objevily i další větší jeskyně, dokonce i silný vývěr vody, který je v současnosti uměle zachycen jako zdroj pitné vody pro Banskou Bystrici.

Zajímavosti

Asi 200 metrů za rozcestím Ústí Velké Skalné (v terénu na rozcestníku) resp. Rožková dol., Ústí (v online mapách) v ústí Rožkové doliny se nachází Svätojanský vodopád. Dvoustupňový svatojánský vodopád dosahuje výšky asi 4 metry. Dostatečný průtok má jen v době jarního tání a po vydatnějších deštích. V minulosti tu stávala chata Cyklámen, resp. stanice svazu ochránců přírody.

Lezectví

Kouzlo Orlí věže, Zadní bašty, Hadí skály či Jehly objevili horolezci už v 40. letech 20. století, kdy udělali první přelez kolmých a převislých stěn zmíněných skalních věží. V minulosti se zde dokonce pořádaly lezecké dny. Zajímavými jsou zde vystupující výrazná skalní bradla. V současnosti je zde skalolezectví zakázáno, z důvodu ochrany samotných útesů, flóry a dravých ptáků hnízdících zde během jarních měsíců.

Ochrana přírody

Z důvodu ochrany zachovalých lesních společenstev horského až subalpínské vegetačního stupně s bohatstvím rostlinných druhů, fragmentálním výskytem suchomilných a teplomilných rostlinných druhů a ukázkami typických krasových forem s výskytem přírodních stanovišť vzácných živočichů byla roce 1988 vyhlášena přírodní rezervace Veľká Skalná. V dolině se vykytuje vzácná orchidea střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus).

Historie SNP

Pro svou odlehlost, divokost a relativní nepřístupnost si během II. světové války vybrali dolinu za své útočiště partyzáni. V polovině Žarnovické doliny se nachází památný srub SNP, ve kterém se 20. července 1944 konala ilegální schůze Slovenské národní rady. Právě v ní se upřesňovaly politické a vojenské přípravy SNP. V Skalné údolí stávaly tři chaty, které němečtí vojáci během povstání vypálili.^[1]

• 

  střevíčník pantoflíček

• 

  Žarnovická dolina

Odkazy

Reference