Žarošice

Žarošice
Kostel sv. Anny
Kostel sv. Anny
Znak obce ŽarošiceVlajka obce Žarošice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŽdánice
Obec s rozšířenou působnostíKyjov
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°2′26″ s. š., 16°58′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 111 (2023)[1]
Rozloha14,67 km²[2]
Katastrální územíŽarošice
Nadmořská výška212 m n. m.
PSČ696 34
Počet domů429 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduŽarošice 14
696 34 Žarošice
starosta@zarosice.cz
StarostaJiří Kacer
Oficiální web: www.zarosice.cz
Žarošice
Další údaje
Kód obce586790
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žarošice (německy Scharoschitz) jsou obec a poutní místo v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, v oblasti Ždánického lesa 12 km západně od Kyjova. Obcí protéká Zdravovodský potok. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel. Je členem sdružení Mikroregion Ždánicko a Sdružení obcí Severovýchod. Jedná se o vinařskou obec ležící na Slovácku ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Slovácké (Maliny, Syslůvky, Staré hory, Nové hory). Sousedními obcemi sídla jsou Archlebov, Dambořice, Heršpice, Mouřínov, Ždánice a Uhřice.

Název

V písemných dokladech ze 14. a 15. století má jméno podobu Žarušice. Jeho základem bylo zřejmě osobní jméno Žaruš totožné s obecným žaruš - "pryskyřník" nebo méně pravděpodobně jméno Žaruch (odvozené od obecného žár). Výchozí podoba jména byla Žarušici, bylo to pojmenování obyvatel vsi a znamenalo "Žarušovi (Žaruchovi) lidé". Změna samohlásky ve druhé slabice (poprvé doložena začátkem 16. století) je vliv jiných místních jmen zakončených na -ice, které měly ve druhé slabice o (Dambořice, Šitbořice, Bošovice apod.).[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322 (Saruschicz). V roce 1862 byly Žarošice povýšeny na městys. V roce 1952 byla založena budova nové školy. V roce 1962 bylo založeno muzeum obce.

Pamětihodnosti

  • Kostel sv. Anny byl postaven v roce 1801 na místě staršího kostela, který roku 1797 vyhořel. V sousední obci Silničná bylo od počátku 14. století významné poutní místo.[5] [6] Roku 1785 byla ze Silničné do žarošského kostela přenesena socha Staré Matky Boží a poutníci začali přicházet sem. Socha vysoká 142 cm pochází z roku 1325 a je vyřezána z jednoho kusu dřeva. Při své návštěvě Svatého Kopečku u Olomouce 21. května 1995 sochu korunoval papež Jan Pavel II. V roce 1967 bylo u kostela vybudováno prostranství pro místní poutě. Události z dějin poutního místa jsou vyobrazeny ve výklencích obvodové zdi. Před kostelem jsou barokní sochy sv. Josefa, Pavla, Rocha a sousoší sv. Anny a Jana Nepomuckého. Novodobá je socha sv. Petra. Za kostelem na prostranství se nachází 14 kapliček s mozaikami křižové cesty od Antonína Kloudy z Prahy.[7][8]
  • Muzeum obce z roku 1960 s komunitním centrem.[9] V muzeu kromě stálé expozice, kterou tvoří např. výrobky a nástroje řemeslníků nebo archeologické nálezy, můžete v průběhu roku navštívit četné výstavy výtvarníků, nejenom těch, kteří mají kořeny v Žarošicích.
  • Pískovcový kříž u kostela (1844)
  • Vrchnostenský úřední dům, č. 76 (1699) – nejstarší budova v Žarošicích, po bitvě u Slavkova zde přenocoval císař František I. Rakouský

Galerie

  • Sousoší sv. Anny a Panny Marie

    Sousoší sv. Anny a Panny Marie

  • Fara

    Fara

  • Poutní areál

    Poutní areál

  • Zastavení křížové cesty

    Zastavení křížové cesty

Osobnosti

  • Karel Bělohoubek (1942–2016), hudební skladatel, dirigent Ústřední hudby Armády České republiky
  • Zdeněk Blažek (1905–1988), hudební skladatel a teoretik, ředitel brněnské konzervatoře, čestný občan obce Žarošice
  • Václav Broukal (1894–1972), kronikář, sběratel, čestný občan obce Žarošice
  • Josef Frydrych (1880–1966), správce statku Augusta Hemerky – šlechtice za Stanmíru ve Slaném u Kladna, statků Jana II. z Lichtenštejna[10] a velkostatkář
  • P. František Hanzl (1887–1961), farář, konsistorní rada, budovatel obce, čestný občan obce Žarošice
  • P. Marian Rudolf Kosík, O.Praem. (* 1951), farář, iniciátor korunovace Staré Matky Boží Žarošské papežem Janem Pavlem II. v roce 1995, autor publikace Papežská korunovace Staré Matky Boží Žarošské Divotvůrkyně Moravy (1999), čestný občan obce Žarošice
  • Rudolf Malík (1875–1969), český politik a poslanec, poslední žijící člen někdejší rakouské říšské rady.[11]
  • Theodor Martinů (1844–1907), rektor školy, varhaník, zakladatel pěvecko-čtenářského spolku Lumír
  • PhDr. Josef Maria Miroš Handlíř-Mouřínovský (1893–1959), farář, publicista
  • Josef Skulínek (1873–1948), nadučitel, varhaník, první kronikář Žarošic, čestný občan obce Žarošice
  • Jaroslav Vlach (1913–1995), publicista, archivář
  • Jiří Vlach (* 1946), sochař, medailér a pedagog
  • Tomáš Ždánský (1915–1998), arcikněz, děkan, publicista, čestný občan obce Žarošice
  • Akad. malíř Josef Konečný (1909–1989), autor opony Vlast v Žarošicích a mnoha obrazů s motivy rodné obce[12]
  • Josef Pohanka ( kněz v letech 2001-2022)

Části obce

Doprava

Vesnice leží na silnici první třídy I/54, začíná a končí zde silnice druhé třídy II/419. Obsluhují jí autobusové spoje linek 106, 655, 660 ty jsou zaintegrovány v IDS JMK.[13]

Těžba ropy

Žarošice jsou spolu s Uhřicemi a Dambořicemi jednou z lokalit v okrese Hodonín, kde po roce 2016 pokračovala těžba ropy.[14] Společnost Moravské naftové doly počátkem roku 2017 zahájila u Žarošic průzkumný vrt za použití nové mobilní ropné vrtné soustavy MD-150.[15]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 808.
  5. ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Obrovský kříž připomíná původ žarošické pouti. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-09-08 [cit. 2015-10-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ PŮLKRÁBEK, Rudolf. Archeologové zkoumají na Silničné zaniklý chrám. Hodonínský deník.cz [online]. 2008-08-25 [cit. 2015-10-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 136424 : kostel sv. Anny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  8. ↑ Římskokatolická farnost Žarošice: Historie poutních Žarošic. Archivováno 20. 2. 2015 na Wayback Machine.
  9. ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Žarošice ukazují svou "Venuši". Hodonínský deník.cz [online]. 2012-07-17 [cit. 2015-10-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář republiky československé. Sv. 1, Morava a Slezsko.. Praha: Alois Chytil, 1924. S. 1148. 
  11. ↑ STAŠA, Jan. Poslední říšský poslanec. Malovaný kraj. 1970, roč. 6, čís. 1, s. 4. 
  12. ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Žarošice pojmenují sál po malíři Konečném. Hodonínský deník.cz [online]. 2012-12-25 [cit. 2015-10-03]. Dostupné online. 
  13. ↑ Plan-site-jihovychod. IDSJMK [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. 
  14. ↑ ČTK. Těžba ropy na Kroměřížsku po půlstoletí končí, ložiska jsou vyčerpána. iDNES.cz [online]. 2016-12-13 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ MND loni v ČR vytěžila meziročně méně ropy a plynu [online]. FINANCE.cz, 2017-04-04 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • BĚLIČ, Jaromír. Ve službách lidu. 1946.
  • COLLEDANI, Věra. Zlatá sobota v Žarošicích. Kyjov: Regionální pracoviště pro tradiční lidovou kulturu, 2021. 64 s. ISBN 978-80-87375-19-8.
  • FROLEC, Václav. Žarošice. Brno 1986.
  • HANDLÍŘ-MOUŘÍNOVSKÝ, Josef, Maria, Miroš. Prastaré, památné poutní místo mariánské v Žarošicích. 1925.
  • HROUDNÝ, Jaroslav. Před věky zvolená...: Svaté poutní obrázky ze Žarošic. Žarošice 2018. ISBN 978-80-270-3740-7.
  • KÁŇA, Jan, Evangelista. Poutní místo Staré Matky Boží v Žarošicích. 1. vyd. Brno: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, 1904, 2. vyd. 1910.
  • KOLEK, Antonín. Historie kostela Staré Matky Boží a rezidence na nynější Silničné. Obec Žarošice 2005.
  • KOLEK, Antonín. Pouti k Staré Matce Boží v Žarošicích. Žarošice 1940.
  • KOLEK, Antonín. Radostná cesta k Staré Matce Boží Žarošské. Brno 1942, reedice: Brno 2013.
  • KOLEK, Antonín. Žarošská pouť. (nedatováno)
  • KOSÍK, Marian, Rudolf. Poutě k Staré Matce Boží Žarošské, Divotvůrkyni Moravy. Brno: Petr Sypták, 2018.
  • KOSÍK, Rudolf. Papežská korunovace Staré Matky Boží Žarošské Divotvůrkyně Moravy. Brno 1999.
  • NIKLAS, Osvald. Spisek podaný kajícím poutníkům svato-žarošickým. Brno: V. Burtgart, 1875.
  • SYPTÁK, Petr. Mariánské poutě v Žarošicích. Brno 2005.
  • VLACH, Jaroslav. Ochotnické divadlo, hudba a zpěv v Žarošicích 1747-1970. Brno 1977.
  • VLACH, Jaroslav - TOMEK, Josef. Od školy feudální ke škole socialistické. Žarošice 1982.
  • VRBAS, Jakub. Z dějin Žarošic. Žarošice 1940.
  • VRBAS, Jakub. Ždánsko. Ždánice 1930, reedice 2002.
  • ŽDÁNSKÝ, Tomáš. Historie a tradice starobylého mariánského poutního místa Staré Matky Boží Žarošické. Žarošice 1994, reed. 1998.
  • ŽDÁNSKÝ, Tomáš. Starobylé mariánské poutní místo Žarošice. (nedatováno)
  • Zmizelé a mizející staré Žarošice v kresbách, malbách a fotografiích. Historicko-vlastivědný kroužek Žarošice 2008.
  • 50. výročí otevření Základní školy v Žarošicích. Žarošice 2002.

Periodika

  • Náš domov, věstník farnosti žarošické (1946–1949)
  • Dopisy Od Hradské cesty (1949–1953)
  • Od Hradské cesty (1956–1995)
  • Organizační zprávy (1957–1976)
  • Zpravodaj (1978–1982)
  • Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích (1990–2015)
  • Věstník Historicko-vlastivědného spolku Žarošice (2016–dosud)
  • Hlas od Panny Marie, farní občasník (1993–dosud)
  • Památníkový zpravodaj, občasník Žaruchu (2003–?)

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Žarošice - kostel.jpg
Autor: P.matel , Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Poutní kostel sv. Anny v Žarošicích.
Žarošice, fara čp. 51.jpg
Autor: VladimirSlavik, Licence: CC0
Žarošice, fara čp. 51
Žarošice, zastavení křížové cesty 11.jpg
Autor: VladimirSlavik, Licence: CC0
Žarošice, zastavení křížové cesty kolem kostela av. Anny
Žarošice flag CZ.jpg
Vlajka obce cs:Žarošice, okres Hodonín. List tvoří sedm svislých pruhů, bílý, modrý, bílý, červený se žlutou listovou korunou s křížem na vrcholu, bílý, modrý a bílý, v poměru 1:1:1:4:1:1:1. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Žarošice CoA CZ.jpg
Znak obce cs:Žarošice, okres Hodonín. Na modrém gotickém štítu se ve spodní části nachází červený vydutý hrot. Uvnitř hrotu je zlatá koruna (české královny Elišky Rejčky), na jejímž středním vrcholu je umístěn zlattý kríž. V pravé horní části modrého pole je vztyčené stříbrnné krojidlo a v levé horní části modrého pole je vztyčený stříbrný kosíř.
Žarošice, sousoší sv. Anny a Panny Marie.jpg
Autor: VladimirSlavik, Licence: CC0
Žarošice, sousoší sv. Anny a Panny Marie po levé straně od kostela. V pozadí též misijní kříž.
Žarošice - pódium a kaple na jihu - západ.jpg
Autor: VladimirSlavik, Licence: CC0
Žarošice - pódium s kalvárií a kaple na jihozápadní straně poutního areálu