Žatec (hradiště)

Žatec
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavba10. století
Poloha
AdresaŽatec, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška230 m
Souřadnice50°19′53,06″ s. š., 13°32′35,72″ v. d.
Žatec
Žatec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žatec je pravěké a raně středověké hradiště, které stávalo na území stejnojmenného města v okrese Louny v Ústeckém kraji. Místo bylo opevněno už na přelomu pozdní doby halštatské a časné době laténské. Podruhé zde opevnění vzniklo v desátém století, kdy se Žatec zařadil mezi významná přemyslovská správní centra. Ve vrcholném středověku byl na místě hradiště postaven žatecký hrad a samotné město Žatec.

Historie

Ostrožna nad zákrutem Ohře byla poprvé opevněna v pozdní době halštatské a časné době laténské (600–400 př. n. l.).[1] V osmém a devátém století na ostrožně existovala pravděpodobně neopevněná osada, kterou v první polovině desátého století nahradilo mohutně opevněné hradiště.[2] Podle dendrochronologického datování kmenů hradby předhradí byly použité stromy pokáceny v rozmezí let 925–937 až 929–935.[3] Hradiště tak bylo založeno nejspíše na počátku vlády knížete Boleslava I.[4]

Podle Widukindovy kroniky nechal Boleslav I. postavit tzv. Nový hrad („urbs que nuncupabatur Nova“ – hrad, který se nazývá Nový). V polovině července roku 950 byla pod tímto hradem uzavřením míru ukončena čtrnáctiletá válka mezi Boleslavem a králem Otou I. Král u hradu zřejmě vydal listinu pro klášter svatého Jimrama v Řezně, protože místo uvedené v listině, „Beheim, suburbio Niuunburg“, je pravděpodobně totožné s Widukindovým Novým hradem. Poloha hradu je neznámá, ale podle směru pohybu Otova vojska z Durynska přes Čechy do Saska jej lze hypoteticky spojovat s tehdy nedávno založeným Žatcem.[5]

První písemná zmínka o Žatci pochází z roku 1004,[6] kdy jej obsadil polský kníže Boleslav Chrabrý, proti kterému vytáhli český kníže Jaromír s císařem Jindřichem II.[7] V té době už Žatec patřil mezi hlavní správní centra hradské soustavy.[8]

Nejspíše už ve dvanáctém století byl na akropoli hradiště založen vrcholně středověký hrad Žatec, zmíněný poprvé roku 1404.[9] V jeho předpolí vzniklo město, jehož historické centrum pohltilo pozůstatky staršího hradiště.[10]

Stavební podoba

Desáté století

Ostrožna, na které Žatec stojí, převyšuje krajinu v okolí Ohře více než o třicet metrů.[11] Hradiště bývalo dvoudílné. Na severní části ostrožny se nacházela akropole, jejíž příčné opevnění probíhalo přibližně před severním průčelím žatecké radnice.[12] Tvořila jej hradba s roštovou konstrukcí vyplněnou hlínou a s čelní zdí z nasucho kladených kamenů,[13] před kterou vedl dvanáct metrů široký a čtyři metry hluboký příkop s plochým dnem.[12] Jižně od akropole bývalo předhradí. Jeho opevnění s podobnou konstrukcí hradby bylo odkryto ve dvoře Městského divadla v Dvořákově ulici a v poloze Za střelnicí. Jeho průběh se tedy shodoval s hradbami středověkého města. Celková chráněná plocha dosahovala patnácti hektarů.[14]

Na akropoli je v desátém století doložena existence knížecího dvorce.[12] V předhradí stály řídce rozmístěné usedlosti. Jedna z nich se nacházela v místech Chelčického náměstí. Tvořily ji srubové stavby a její dvůr byl dlážděn říčními valouny.[14] Předpokládá se také, že už v té době na hradišti stál kostel, pravděpodobně v místech mladšího kostela Nanebevzetí Panny Marie.[3]

V blízkosti jihozápadní části hradby, mimo opevněnou plochu, stával další velmožský dvorec chráněný šest metrů širokým příkopem[13] a další osada se nacházela v podhradí v blízkosti Ohře.[3]

Jedenácté a dvanácté století

Starý knížecí dvorec nahradil v posledních dvaceti letech desátého století nový dřevěný palác v jižní části Žižkova náměstí. Dvorec chránila palisáda a severně od ní stával kamenný kostel. Přístup k Ohři umožňoval vstup do hradiště v místech Kněžské brány.[15]

Na malém trojúhelníkovém rozšíření Dvořákovy ulice stál další palisádou opevněný dvorec s kostelem svatého Víta. Jeho předchůdcem bývala kovárna, kterou v první polovině jedenáctého století nahradil dřevěný kostel, který však brzy vyhořel, a ještě před polovinou jedenáctého století zde vyrostla zděná stavba. Loď měla rozměry 6,5 × 9 metrů a podlahu dlážděnou plochými kameny. Půdorys kostela je vyznačen v dlažbě náměstí. V blízkosti kostela bývalo pohřebiště.[16]

Jiný dvorec s kostelem neznámého zasvěcení a pohřebištěm stál už od první poloviny jedenáctého století v místech Chelčického náměstí. Na počátku dvanáctého století byla jednoduchá kostelní stavba rozšířena o věž.[17]

Vnější neopevněné předhradí bylo od konce desátého století významným hutnickým a kovářským střediskem.[17] V roce 1937 byl na Chmelařském náměstí objeven poklad stříbrných a zlatých mincí, hřiven a šperků s celkovou hmotností asi tři kilogramy. Kromě jiného obsahoval 357 převážně českých denárů, dvojici dutých křížků ze stříbrného plechu, závěsnou toaletní soupravu, dva zlaté prsteny, stříbrné perly, větší množství náušnic, záúšnic a svazky stříbrného drátu.[18]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 55. (česky, německy) Dále jen Atlas hradišť. 
  2. ↑ LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Díl I. Zrození státu (872–972). Praha: Libri, 2006. 272 s. ISBN 80-7277-308-9. S. 191. Dále jen Lutovský (2006). 
  3. ↑ a b c Lutovský (2006), s. 194.
  4. ↑ Lutovský (2006), s. 195.
  5. ↑ Lutovský (2006), s. 188–190.
  6. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Žatec – hrad, s. 539. 
  7. ↑ Lutovský (2006), s. 186.
  8. ↑ Atlas hradišť, s. 76–77.
  9. ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Žatec, s. 640. 
  10. ↑ LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Díl II. Léta krize a obnovy (972–1012). Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-231-5. S. 198. Dále jen Lutovský (2008). 
  11. ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Žatec, s. 362. 
  12. ↑ a b c Lutovský (2006), s. 196.
  13. ↑ a b Lutovský (2006), s. 192.
  14. ↑ a b Lutovský (2006), s. 197.
  15. ↑ Lutovský (2008), s. 201, 203
  16. ↑ Lutovský (2008), s. 203
  17. ↑ a b Lutovský (2008), s. 204
  18. ↑ Lutovský (2008), s. 205–206

Související články

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic