Žatec (nádraží)
Žatec | |
---|---|
Výpravní budova | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Město | Žatec |
Ulice | třída Rooseveltova |
Souřadnice | 50°20′11,04″ s. š., 13°33′18″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Žatec | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 537795 |
Tratě | 123, 124, 160 |
Nadmořská výška | 210 m n. m. |
V provozu od | 4. února 1871 |
Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 44 |
Dopravní koleje | 6 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (4) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | Městská hromadná doprava před nádražní budovou |
Služby ve stanici | |
Kód památky | 106592 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žatec je železniční stanice v severní části města Žatec v okrese Louny ve Ústeckém kraji odděleného od centra města řekou Ohří. Leží na tratích 123, 124 a 160. Západně od budovy je umístěno též městské autobusové nádraží. Traťový úsek ze stanice Kadaň-Prunéřov do Obrnic, procházející stanicí, je elektrizován (3 kV ss, navazuje na elektrifikované úseky), ostatní zaústěné tratě nikoliv. Součástí stanice jsou rovněž obvody západ (dříve samostatná stanice přibližně 500 metrů západně od nádraží) a Velichov (dříve odbočka).
Historie
Rozsáhlá staniční budova byla zbudována v letech 1871-1873 v rámci budování trati z Prahy přes Kladno a Rakovník do Chomutova v rámci projektu propojení kladenské a severočeské důlní oblasti. Provoz byl zahájen 4. února 1871. Výstavbu a provoz trati financovala a provozovala soukromá společnost Buštěhradská dráha (BEB), autorem univerzalizované podoby stanic BEB byl architekt Ing. Josef Chvála. Dne 8. srpna 1873 pak projekt společnosti Plzeňsko-březenská dráha (EPPK) spojil žateckou stanici přes Blatno u Jesenice s Plzní, která ve města postavila stanici Žatec západ, trať EPPK pokračovala dále do Mostu. V roce 1902 byl přistavěn restaurační pavilon a kryté schodiště umožňující pohodlnější přístup do zvětšeného vestibulu z nižší uliční úrovně, které v duchu stavebního slohu stávající budovy navrhl Adolf Schrayer.
EPPK byla zestátněna roku 1884, provoz převzaly Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 převzaly provoz Československé státní dráhy, Buštěhradská dráha byla zestátněna k 1. lednu 1923.[1]
V roce 2017 byla dokončena rekonstrukce nástupišť ve stanici.
Popis
Nachází se zde čtyři jednostranná nekrytá modernizovaná nástupiště, k příchodu na vnitřní nástupiště slouží přechod přes koleje.
Reference
Odkazy
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Everaldo Coelho and YellowIcon;, Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
Symbol der Währung Euro: auf blauem Grund ein gelbes €-Symbol.
RWBA symbol: toilet
RWB/RWBA symbol: car park
AIDA symbol for location to have a drink
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: